Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Společenstva drobných zemních savců v okolí toku Vltavy
ŠPILAUER, Tomáš
Předložená bakalářská práce se zabývá diverzitou drobných zemních savců (DZS) podél jednoho úseku vodního toku Vltavy v CHKO Blanský les. Teoretická část obsahuje obecné poznatky o biodiverzitě, životě DZS, ekotonech, biokoridorech, vodních tocích a problematiku odchytu DZS. Praktická část obsahuje porovnání diverzity DZS ve vzdálenosti od vodního toku. Výzkum byl proveden metodou zpětných odchytů a označení jedinců ušní známkou, byly použity živochytné pasti typu Chmela. Během vegetační sezóny 2021 proběhly tří třídenní odchyty ve třech liniích v různých vzdálenostech od břehu řeky (linie Břeh, Louka, Les). V každé linii bylo položeno 25 pastí ve vzdálenostech 5 metrů. Bylo celkem zaznamenáno 136 odchytů DZS. U zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodila a také odhadem určen věk. Byly odchyceny dva druhy: norník rudý (Myodes glareolus; 51 odchycení) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus; 75 odchycení). V linii Břeh a Les byla zaznamenána shodná abundance DZS (68 jedinců), přičemž v linii Břeh převažovali norníci (38 jedinců) a v linii Les myšice (45 jedinců). V linii Louka nebyl odchycen ani jeden jedinec DZS.
Analýza krajinných změn vlivem komplexní pozemkové úpravy
HEJMAN, Martin
Tato diplomová práce byla vytvořena za účelem analýzy a vyhodnocení krajinných změn na vybraných katastrálních územích s dokončenou komplexní pozemkovou úpravou. Analýza byla provedena ve čtyřech časových obdobích. Jednalo se o historické časové období z roku 1952, období před projektem pozemkové úpravy, projekční období pozemkové úpravy a současný stav krajiny. Změny, které v krajině nastaly, byly vyhodnocovány pro land use, permanentní krajinnou strukturu, hustotu cestní sítě a ekotony.Podle výsledků diplomové práce lze zjistit, jak velký podíl měl na vývoji krajinných změn projekt komplexní pozemkové úpravy pro jednotlivá zájmová území.
Vliv krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců
MARŠÁLEK, Martin
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část shrnuje dosavadní obecné poznatky o biodiverzitě v agroekosystémech, ekotonech, krajinných prvcích a životních nárocích drobných hlodavců a hmyzožravců. Praktická část má za cíl porovnat biodiverzitu DZS v liniovém krajinném prvku, na jeho okraji a na přilehlé zemědělské ploše. Byla použita metoda zpětných odchytů do živochytných pastí a značení ušními štítky. V průběhu vegetační sezóny 2013 proběhly tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. Celkem bylo odchyceno 36 jedinců drobných zemních savců 3 druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS (Chí-Kvadrát 66,167; s. v. = 2; p < 0, 0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla zjištěna v krajinném prvku (aleji), kde se podařilo odchytit 35 jedinců všech zaznamenaných druhů DZS. V přechodové zóně na rozhraní aleje a louky byl zaznamenán pouze jeden jedinec a na zemědělsky využívané louce nebyl odchycen žádný drobný savec.
Příspěvek k fytocenologické a malakologické diferenciaci hranic přirozených geobiocenóz ve Středomoravských Karpatech
Lacina, Jan ; Vašátko, J.
V modelovém území povodí Trkmanky byly v Boleradické vrchovině a ve Ždánickém lese vybrány 4 typické profily, na nichž byly studovány hranice mezi lesními společenstvy 2. bukodubového a 3. dubobukového vegetačního stupně. Kromě tradičních metod fytocenologických byl aplikován i malakologický výzkum.
Ekotony jako dynamická součást nivní krajiny
Halas, Petr ; Lacina, Jan
Přirozenými fluviálními procesy v nivě narůstá pestrost mozaiky různých biocenóz a ekotonů. Dynamický vývoj vegetačního pokryvu byl studován v letech 1997 – 2007 v nivě Bečvy. Různorodá mozaika biocenóz a ekotonů nivy Bečvy je mnohem pestřejší než regulovaná a povodněmi nenarušovaná říční krajina říčky Trkmanky.
Historické využívání krajiny a její vliv na složení bylinného patra kulturních lesů se zvláštním zřetelem na ekotony
Halas, Petr ; Vlková, V.
Druhové složení bylinného patra lesů může odrážet ekologické podmínky. Tyto podmínky mohou být ovlivněny činností člověka – lesnickým a zemědělským využitím po staletí. Kulturní lesy odrážejí dopady složité historie lidského působení v krajině.
Příspěvek k metodice studia diverzity a funkce ekotonových společenstev na příkladu lesních okrajů
Halas, Petr
Cílem příspěvku je shrnout některé nové poznatky o funkci a biodiverzitě ekotonových společenstev lna lesních okrajích. Bylo použito několika metod pro analýzu gradientů ekologických faktorů a změn rostlinných společenstev na příkladu dvou transektů z nelesní vegetace do lesa, v oblasti Středomoravských Karpat. Tyto metody se zdají být dobrým prostředkem pro pochopení funkce rostlinných společenstev na ekologických rozhraních.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.