|
| |
|
|
Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech
Pavlišová, Adéla ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Moravcová, Alice (oponent)
Ve své práci představuji hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě - vítr, kůrovce a požáry a upozorňuji na jejich vzájemnou provázanost. Zabývám se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny metody, které ve své práci uvádím, nám do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem mé práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.
|
|
|
Vliv okusu na přirozenou obnovu a dynamiku lesa v okolí Starého Hrozenkova
Rapant, Jan
Předmětem této diplomové práce bylo monitorovat poškození přirozené obnovy dřevin okusem přežvýkavými sudokopytníky v okolí Starého Hrozenkova. Monitoring proběhl v roce 2013 na čtrnácti monitorovacích plochách obdélníkového tvaru podle metodiky ČERMÁK, MRKVA (2003). Byl zaznamenán výskyt dvanácti druhů dřevin, přičemž nejvíce zastoupený byl buk lesní Fagus sylvatica, následoval javor klen Acer pseudoplatanus a smrk ztepilý Picea abies. Nejpoškozenější dřevinou přirozené obnovy byla bříza bradavičnatá Betula pendula s průměrným poškozením 74 %, ale v minimálním zastoupení. Nejméně byl poškozen jasan ztepilý Fraxinus excelsior --22 %. Modřín a borovice byly bez poškození. Opětovným měřením devíti monitorovacích ploch byly vyhodnoceny vlivy okusu na dynamiku lesa. Výrazného omezení růstu bylo zaznamenáno u javoru klenu.
|
|
|
Smíšené porosty a jejich uplatnění v lesnické praxi
Adamec, Jiří ; Janda, Pavel (vedoucí práce) ; Mrhalová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá smíšenými porosty a jejich možným využitím v lesnické praxi. Je zaměřena především na porosty v oblastech střední Evropy a České republiky. Problematikou týkající se lesních porostů a působením různých vlivů na ně, se zabývá velké spektrum vědeckých prací. Získané poznatky o smíšených porostech by nám mohli pomocis klimatickými změnami, které se čím dál více objevují. Hlavními faktory jsou teploty, které se v posledních letech tak mění, dále změna průměrných ročních úhrnů srážek a měnící se množství plynů v ovzduší. Důležité je také samotné složení smíšených porostů, kdy musíme brát v úvahy jednotlivé vlastnosti dřevin. Zvýšený výskyt chorob a nemocí dřevin a množících se škůdců, které mohou být ovlivněny nejen změnou klimatu, ale právě druhovou skladbou dřevin v porostech. V práci jsou uvedeny možné přeměny smrkových monokultur na smíšené porosty. Tato práce obsahuje mnoho poznatků z různých vědeckých prací, které jsou poskytnuty formou literární rešerše a mohli by vést ke zlepšení stavu poznání problematiky.
|
|
|
Dynamika a struktura horských smíšených pralesů v temperátní zóně (Evropa)
Votava, Martin ; Janda, Pavel (vedoucí práce) ; Lábusová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dynamikou a strukturou horských smíšených pralesů temperátní zóny v Evropě. Poskytuje ucelený pohled na problematiku disturbancí a jejich vliv na lesní ekosystémy. Skladbu středoevropských smíšených lesů tvoří převážně buk (Fagus sylvatica), jedle (Abies alba) a smrk (Picea abies) a obecně jsou charakteristické převážně větrnými disturbancemi různé intenzity, měnící prostorovou a druhovou strukturu těchto porostů. Práce se okrajově věnuje také perspektivám lesního managementu v kontextu snižování biodiverzity a změn klimatu. Formou literární rešerše jsou zde zpracovány nejnovější vědecké poznatky mnoha vědců a výzkumných týmů zabývajících se touto oblastí a klade si za cíl přispět k obecnému povědomí o principech, které se v těchto ekosystémech odehrávají.
|
|
|
Historie narušení horských smrkových pralesů v temperátní zóně (Evropa)
Hanousek, Jan ; Janda, Pavel (vedoucí práce) ; Čada, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a strukturou horského smrkového lesa v oblasti Koprová dolina v Tatranském národním parku. Dynamika porostu byla sledována na 13 trvalých výzkumných plochách, každá výzkumná plocha zaujímala rozlohu 1000 m2. Studie byla založena na analýze tloušťkové a věkové struktury a dendrochronologické analýze, která detekuje uvolnění během růstu stromu. Na základě výsledků bylo potvrzeno, že se jedná o porosty pralesovitého charakteru, které jsou utvářeny jak velkoplošnými disturbancemi, tak i disturbancemi středního a malého rozsahu. Byly také detekovány nejvýznamnější desetiletí, ve kterých proběhly disturbanční události. Výsledky se shodují s ostatními vědeckými pracemi a historickými texty, které popisují události narušení Koprové doliny.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.