|
|
Vliv přídavku lignitu do dusíkato-sirných hnojiv na produkci a kvalitu semen řepky ozimé
Vlášek, Jan
Cílem diplomové práce Vliv přídavku lignitu do dusíkato-sirných hnojiv na produkci a kvalitu semen řepky ozimé bylo vypracovat literární přehled zaměřený na výživu řepky ozimé a využití huminových látek v rostlinné produkci. V části praktické pak pomocí maloparcelkového pokusu posoudit vliv dusíkato-sirných hnojiv s přídavkem lignitu na výnos a olejnatost semen řepky ozimé. Byl hodnocen i vliv těchto hnojiv na procentuální obsah makroživin v sušině nadzemní biomasy rostlin a na obsah dusíku a síry v půdě před 1. produkčním hnojením. Maloparcelkový polní pokus probíhal v hospodářských letech 2015/16, 2016/17 a 2017/18 na pokusných stanicích Mendelovy univerzity ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou (535 m n. m.) a v Žabčicích (179 m n. m.). Hnojiva DASA 26-13, DASAMAG, MAGNISUL a jejich analogy s přídavkem humátu DASA H, DASAMAG H a MAGNISUL H byly aplikovány jako regenerační hnojení. Na lokalitě Žabčice byl dosažen vyšší výnos semen než ve Vatíně. Rozdíl ve výnosu byl statisticky vysoce významný. Na stanici Vatín byla dosažena vyšší olejnatost než na stanici Žabčice. Tento rozdíl byl statisticky vysoce významný. Statisticky vysoce významný vliv na výnos a olejnatost měl i hospodářský rok. Nejvyšší výnos i olejnatost byla dosažena v roce 2018, nejnižší výnos i olejnatost pak v roce 2016. Rozdíly v dosažených výnosech a olejnatostech nebyly z pohledu přídavku humátu ani jednotlivých variant statisticky významné. Aplikace humátových hnojiv nezvýšila procentuální obsah makroživin v sušině rostlin. Po aplikaci humátových variant hnojiv DASAMAG a MAGNISUL bylo v půdě zastou-peno více minerálního dusíku než u analogů bez humátu. Po použití humátových variant hnojiv DASA 26-13 a MAGNISUL byl zjištěn vyšší obsah vodorozpustné síry v půdě.
|
|
|
Dusíkato-sirná hnojiva s inhibitory nitrifikace ve výživě řepky ozimé
Tuza, Jiří
Cílem této bakalářské práce je zjištění vlivu dusíkato-sirných hnojiv s inhibitory nitrifikace na výživu řepky ozimé, respektive na její výnos a olejnatost. V souvislosti s tím bylo provedeno také zjištění obsahu minerálního dusíku a vodorozpustné síry prostřednictvím půdních rozborů a rozbor rostlin ve fázi butonizace pro všechny varianty. Problematika byla řešena formou maloparcelkového pokusu na výzkumné pícninářské stanici Mendelovy univerzity ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou v hospodářském roce 2013/2014. V rámci pokusů byly hodnoceny tyto varianty hnojení: 1. NEHNOJENO, 2. ENSIN 100 % dávka, 3. ENSIN 80 % dávka, 4. ENTEC 26 100 % dávka, 5. ENTEC 26 80 % dávka, 6. DASA+DASA. Na variantu 2, 3, 4, 5 byla hnojiva aplikována jednorázově jako regenerační hnojení ve 100 % dávce 194 kg dusíku na hektar a 80 % dávce 155 kg dusíku na hektar. Dávka 6 byla rozložena do I. a II. produkčního hnojení. Hodnotícími kritérii byl výnos a olejnatost sklizeného semene, dále obsah minerálního dusíku a vodorozpustné síry v půdě a obsah dusíku a síry v rostlinách. Nejvyšší obsah minerálního dusíku před i po sklizni měla varianta 4, ENTEC 26 100 %. Nejvyšší obsah vodorozpustné síry před sklizní měla varianta 2, ENSIN 100 %. Po sklizni měla nejvyšší obsah vodorozpustné síry varianta 3, ENSIN 80 %. Výsledky rozborů rostlin ukazovaly na nedostatečný obsah dusíku a síry. Hnojiva s inhibitory měla statisticky průkazný vliv na výnos semene. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo u varianty, 2 tj. ENSIN 100% a to 4,0t/ha. U olejnatosti nebyl statistický vliv hnojení prokázán, ale i přes to nejvyšších hodnot dosahovala varianta DASA+DASA.
|
|
|
Dusíkato-sirná hnojiva s inhibitory nitrifikace ve výživě pšenice ozimé
Minařík, Petr
Práce se zabývá vlivem dusíkato-sirných hnojiv s inhibitory nitrifikace ve výživě pšenice ozimé. Daná problematika byla řešena v hospodářském roce 2012/2013 formou maloparcelkového pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích u Brna. Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. nehnojená kontrola, 2. ENSIN 100 %, 3. ENSIN 80 %, 4. ENTEC 26 100 %, 5. ENTEC 26 80 %, 6. DASA + DASA. Hnojiva s inhibitory byla aplikována ve formě regeneračního hnojení v celkové dávce 140 kg dusíku na ha, respektive 120 kg dusíku na ha u varianty s 80 % dávkou. Hnojivo DASA bylo aplikováno děleně ve dvou dávkách. Hodnocen byl vliv hnojení na výnos a kvalitativní parametry zrna. Statisticky průkazný byl vliv hnojených variant na hodnotu N--testeru. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u varianty DASA + DASA. U výnosu a objemové hmotnosti nebyl průkazný vliv hnojení, avšak nejvyššího výnosu i objemové hmotnosti bylo dosaženo u varianty ENTEC 26 v dávce 80 %. Na obsah N--látek v zrnu má hnojení u jednotlivých variant statisticky průkazný efekt. Nejvyšších průměrných hodnot obsahu N--látek dosahovala varianta DASA + DASA, která mělo oproti nehnojené variantě o 28 % vyšší obsah N--látek. V obsahu lepku i sedimentační hodnotě byly zjištěny průkazné rozdíly u hnojených variant. Nejvyšší obsah lepku i nevyšší sedimentační hodnota byla zjištěna u varianty DASA + DASA.
|
host ::
RSS.