Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mobilita a biopřístupnost fosforu v závislosti na kyselosti půdy
Tuza, Jiří
Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv základního hnojení fosforem při rozdílných úrovních kyselosti půdy na jeho odběr rostlinami sladovnického ječmene (odrůda Sunshine) během vegetace, výnos a kvalitu zrna a obsah labilních forem fosforu v půdě. Problematika byla řešena formou přesného nádobového pokusu ve vegetační hale biotechnologického pavilonu M v areálu Mendelovi university v Brně. Do pokusu byla zařazena hnojiva Amofos, Superfosfát a hnojiva Duofertil TOP 38 NP a Eurofertil TOP 35 NP. Hnojiva byla aplikována před setím v dávce 39 kg P2O5.ha-1 přepočtené na velikost nádoby. Na všech testovaných úrovních kyselosti půdy se projevilo základní hnojení fosforem zvýšením jeho odběru rostlinou ve fázi 3. pravého listu, kromě neutrální půdy i ve fázi tvorby 4. odnože. Ve fázi sloupkování (3. kolénko) se odběr fosforu rostlinami signifikantně zvýšil na variantách hnojených Eurofertilem TOP 35 NP a Duofertilem TOP 38 NP. Uváděný nárůst odběru fosforu byl důsledkem statisticky průkazného nárůstu hmotnosti rostlin přihnojených těmito hnojivy. Hnojení fosforem zvýšilo obsah vodorozpustného P v půdě stanoveného v prvním odběru v rozmezí 13,5 - 32 %. Z výsledků nádobového pokusu lze doporučit hnojivo Duofertil TOP 38 NP pro svou vyšší efektivnost ve využití fosforu zejména na půdy kyselé a alkalické. Základní hnojení fosforem nemělo signifikantní vliv na výnos zrna ječmene na půdě kyselé a alkalické. Zvýšení výnosu bylo statisticky průkazné pouze na půdě neutrální hnojené Amofosem. Na kvalitativních parametrech zrna (obsah NL a škrobu) vypěstovaného v podmínkách půd kyselých a neutrálních se fosforečné hnojení statisticky průkazně neprojevilo. Pouze u alkalické půdy bylo zaznamenáno statisticky významné zvýšení obsahu fosforu v zrně na variantách hnojených Amofosem a Superfosfátem.
Dusíkato-sirná hnojiva s inhibitory nitrifikace ve výživě řepky ozimé
Tuza, Jiří
Cílem této bakalářské práce je zjištění vlivu dusíkato-sirných hnojiv s inhibitory nitrifikace na výživu řepky ozimé, respektive na její výnos a olejnatost. V souvislosti s tím bylo provedeno také zjištění obsahu minerálního dusíku a vodorozpustné síry prostřednictvím půdních rozborů a rozbor rostlin ve fázi butonizace pro všechny varianty. Problematika byla řešena formou maloparcelkového pokusu na výzkumné pícninářské stanici Mendelovy univerzity ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou v hospodářském roce 2013/2014. V rámci pokusů byly hodnoceny tyto varianty hnojení: 1. NEHNOJENO, 2. ENSIN 100 % dávka, 3. ENSIN 80 % dávka, 4. ENTEC 26 100 % dávka, 5. ENTEC 26 80 % dávka, 6. DASA+DASA. Na variantu 2, 3, 4, 5 byla hnojiva aplikována jednorázově jako regenerační hnojení ve 100 % dávce 194 kg dusíku na hektar a 80 % dávce 155 kg dusíku na hektar. Dávka 6 byla rozložena do I. a II. produkčního hnojení. Hodnotícími kritérii byl výnos a olejnatost sklizeného semene, dále obsah minerálního dusíku a vodorozpustné síry v půdě a obsah dusíku a síry v rostlinách. Nejvyšší obsah minerálního dusíku před i po sklizni měla varianta 4, ENTEC 26 100 %. Nejvyšší obsah vodorozpustné síry před sklizní měla varianta 2, ENSIN 100 %. Po sklizni měla nejvyšší obsah vodorozpustné síry varianta 3, ENSIN 80 %. Výsledky rozborů rostlin ukazovaly na nedostatečný obsah dusíku a síry. Hnojiva s inhibitory měla statisticky průkazný vliv na výnos semene. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo u varianty, 2 tj. ENSIN 100% a to 4,0t/ha. U olejnatosti nebyl statistický vliv hnojení prokázán, ale i přes to nejvyšších hodnot dosahovala varianta DASA+DASA.

Viz též: podobná jména autorů
2 Tuza, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.