Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pěstování dubu červeného (Quercus rubra L) v podmínkách České republiky
Miltner, Stanislav ; Kupka, Ivo (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Práce se zabývá podrobnou analýzou růstu a vývoje porostů dubu červeného v podmínkách České republiky. Podrobně analyzuje kvantitativní a kvalitativní vývoj porostů této dřeviny v rozpětí 17 - 159 let. Dále hodnotí vliv této dřeviny na svrchní půdní horizonty včetně fytocenologického hodnocení. Výsledky této práce prokazují významně vyšší produkční kapacitu této dřeviny v porovnání s dubem zimním při stejné nebo vyšší kvalitě a zdravotním stavu zkoumaných porostů. Dále získaná data prokazují poněkud pomalejší rozklad opadu v organominerálních horizontech, jehož důsledkem je také kyselejší půdní reakce pod porosty dubu červeného. Z práce vyplývá, že dub červený je dřevinou, která je vhodnou doplňující dřevinou v našich lesích nízkých poloh a mohla by být náhradou tam, kde domácí druhy dubů trpí zhoršeným zdravotním stavem, zejména tracheomykozou.
Ekonomické a ekologické zhodnocení introdukovaných dřevin na území společnosti Arboles s.r.o.
Derfler, David ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Slávik, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na ekonomické a ekologické zhodnocení introdukovaných dřevin na území společnosti Arboles s.r.o. Zhodnocení se týká introdukovaných dřevin douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb./Franco) a dubu červeného (Quercus rubra L.), kdy obě tyto dřeviny jsou porovnávány s růstem původních zástupců smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karsten) a dubu letního (Quercus robur L.). K tomuto porovnání jsou použity nejen informace z lesnické společnosti, ale také data z vhodných reprezentativních ploch, kde jsou sledovány ekologické nároky dřevin a především jejich vliv na okolní prostředí. Klíčovými ukazateli jsou: rychlost růstu, kvalita opadu, náročnost na čerpání živin. Ekonomické zhodnocení sleduje přínosy a případné ztráty při pěstování a posléze i prodeji dříví. Výstupem této práce je porovnání dřevin introdukovaných s dřevinami domácími a vymezení výhod a nevýhod pěstování introdukovaných dřevin, včetně dalších možností při jejich využití.
Potenciál a limity dosažení podílu melioračních a zpevňujících dřevin přirozenou obnovou na LHC J.M. Schlik-Vokšice
Bíšek, Tomáš
Náplní práce bylo zhodnotit potenciál vtroušených a přimíšených melioračních, zpevňujících dřevin (do 15 %) ve smrkových porostech na svěžích dubobučinách (3S). Pro výzkum bylo vybráno 5 porostů na LHC J. M. Schlik-Vokšice, v nichž bylo analyzováno: hustota zmlazení, výška zmlazení a poslední výškový přírůst zmlazení v závislosti na kruhové výčetní základně. Hustota zmlazení byla dále analyzována v závislosti na vzdálenosti od mateřského stromu a počtu mateřských stromů na ploše. Z měření bylo zjištěno, že pod ochranou mateřského porostu na SLT 3S největší potenciál zmlazení vykázal buk, u kterého hustota zmlazení dosahovala průměrně 48778 ks.ha-1, ostatní dřeviny (smrk, dub zimní, dub červený) hustotou zmlazení nepřekročily 2500 ks.ha-1. Pro buk je optimální výčetní základna 19 až 26 m2.ha-1 a kritická hodnota výskytu 32 m2.ha-1. Nejhustěji buk zmlazuje 7 m od mateřského stromu (až 80000 ks.ha-1) a nad 20 m se téměř nevyskytuje. Výsledky této práce prokazují, že daného podílu MZD na SLT 3S je možné zčásti dosáhnout také pomocí přirozené obnovy, avšak pouze u buku a dubu červeného.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.