|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Vliv povrchové aplikace hnoje na produkci a kvalitu píce travních porostů v Bílých Karpatech
Musilová, Aneta
Diplomová práce se věnuje možnému vlivu statkového hnoje na málo produkční travní porosty v oblasti Vojšických luk v CHKO Bílé Karpaty. Cílem této práce bylo zjistit vliv statkového hnoje na druhovou diverzitu a výnos travních porostů po třech letech jeho aplikace. Výnos i kvalita travního porostu byla vyšší na hnojených plochách. Celkově se na pokusných plochách vyskytovalo 95 druhů vyšších rostlin. Nejvíce byly zastoupeny kostřava červená (Festuca rubra L.) a kostřava žlábkatá a (Festuce rupicola Heuff), z čeledi Fabaceae to byla vikev chlupatá (Vicia hirsuta L.) a z ostatních dvouděložných jahodník trávnice (Fragaria viridis Weston). Z přisetých jetelovin se s minimálním zastoupením objevily kozinec cizrnový (Astragalus cicer L.) a hrachor širolistý (Lathyrus latifolius L.). Na podzim se aplikoval hnůj v dávce 20 t.ha-1, po třech letech došlo k průkaznému zvýšení výnosu na hnojené ploše na 2,03 t.ha-1 oproti kontrole 1,66 t.ha-1. Také došlo k průkaznému zvýšení obsahu hrubého proteinu na hnojené ploše. Byla zjištěna korelace mezi podílem jetelovin v porostu a obsahem hrubého proteinu v sušině. Také byla zjištěna korelace mezi stlačenou výškou porostu (talířovým měřidlem) a výnosem píce.
|
|
|
Ambrosiové hálky - přehlížený model evoluce houbového farmaření
Zelinková, Barbora ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Ambrosiové hálky jsou unikátním typem hálek hmyzu z čeledě bejlomorkovitých. Jejich sdružení s houbovým symbiontem, který vytváří uvnitř hálky ambrosiovou vrstvu mycelia, je jedinečná a připomíná houbové farmaření u jiných skupin hmyzu. Doposud nebylo provedeno mnoho výzkumů na jednotlivé komponenty ambrosiových hálek: hálkotvorný hmyz, symbiotickou houbu a hostitelskou rostlinu. Tato práce poskytuje náhled na houbové farmaření, popis hálkotvorného hmyzu a hub ambrosiových hálek, charakteristiku houbových sekundárních metabolitů, a přehled mechanismů jednotlivých složek a jejich vliv na iniciaci hálky a vztahy mezi nimi. Práce dává do souvislostí dlouho známé i nově získané informace o vzájemných interakcích a ukazuje, že doposud přijímané funkce nejsou přesné a každá složka ambrosiové hálky se částečně podílí na její tvorbě. Klíčová slova: ambrosiové hálky, nutritivní mycelium, houbové farmaření, hostitelská speciace, druhová diverzita, fyto-mykofagie, trofické interakce, bejlomorkovití, Cecidomyiidae, Botryosphaeria dothidea, sekundární metabolity
|
|
|
Druhová diverzita cévnatých rostlin alpínské vegetace Západních Karpat na různých prostorových škálách a její vztah k půdnímu pH
Anderlová, Nikoleta ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
Alpínské oblasti jsou hotspotem druhové diverzity, což je činí důležitou oblastí vědeckého zájmu. Jejich výzkum a snahu prozumět vlivům a zákonitostem, jež toto unikátní prostředí formují, ale komplikuje řada metodických problémů, které pramení z nejasných definic používaných termínů, stejně jako z existence mnoha různých metodických postupů a jejich omezení. Šířka tématu druhové diverzity, na něž je možné se dívat z mnoha úhlů pohledu, také ztěžuje orientaci v problematice. Tato práce shrnuje nejdůležitější informace z dostupné literatury a zabývá se důležitými souvislostmi a trendy v environmentálních proměnných a druhové diverzitě alpínských oblastí Malé Fatry, Nízkých Tater, Roháčů a Belianských Tater. V centru zájmu stojí obecně uznávaná teorie vyšší druhové bohatosti oblastí s bazickými, vápenatými substráty ve srovnání s kyselými, silikátovými substráty Evropy. K ověření této teorie na různých prostorových škálách alpínských oblastí bylo zvoleno hierarchické snímkování. Celkem bylo získáno 96 snímků obsahujících data o prezenci/absenci rostlin a o relevantních environmentálních faktorech, včetně měřených hodnot pH. Struktura těchto dat byla vizualizovaná pomocí ordinačních technik PCA a CA a následně otestována metodou CCA. Pro každý snímek byly také vytvořeny species-area (SAR) křivky na...
|
|
|
Ecological aesthetics of freshwater wetlands: the importance of environmental heterogeneity and biodiversity
Hájková, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
ická estetika studuje krajinu skrze různé interakce mezi ekologickými a estetickými vlastnostmi různých prostředí. Ekologická estetika mokřadů je v celku unikátní, jejich ekologická hodnota může být extrémně vysoká, a také přinášejí lidem mnoho úžitku. A přesto jsou mokřadní ekosystémy často vnímány negativně. Mokřady podporují širokou řadu druhů, nichž jsou některé na mokřadech závislá. Mokřady jsou velmi variabilní, a mohou mít zajímavou prostorovou diverzitu. Environmentální heterogenita zaštiťuje jak prostředí estetické, tak i ekologické, z toho důvodu je důležitým aspektem ekologické estetiky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Plevele polních plodin pěstovaných ve vybrané lokalitě východních Čech
Hroch, Josef
Diplomová práce se zabývá popisem zemědělského podniku AGROSPOL Bolehošť, a.s., jeho strukturou pěstování obilovin a dalších plodin a jejich zaplevelením polními plevely. Zaplevelení bylo sledováno v následujících plodinách: pšenice ozimá, pšenice jarní, kukuřice setá, hrách setý, řepka ozimá, cukrová řepa a zelí bílé. Nejpočetnější plevely vyskytující se v daných plodinách jsou Amaranthus retroflexus, Bromus sterilis, Capsella bursa‑pastoris, Echinochloa crus‑galli, Elytrigia repens, Galinsoga parviflora, Geranium pusillum, Chenopodium album, Lolium perenne, Mentha arvensis, Poa annua, Silene latifolia, Triplerospermum inodorum.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.
|
|
|
Faktory prostředí určující přítomnost vegetace suchých trávníků Turnovské pahorkatiny
Jagošová, Eliška ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Větvičková, Anna (oponent)
Druhová skladba vegetace je výsledkem nejen současných procesů, ale i minulých. Navíc je vegetace ovlivněna jak faktory lokálními, tak i regionálními. Vegetace suchých trávníků je význačná svou druhovou bohatostí. Vzhledem ke změnám v hospodaření a přístupu ke krajině dochází sukcesním změnám vegetace a tím pádem i ke změně druhové skladby. Postupná degradace stanovišť vede ke ztrátě této druhové diverzity a suché trávníky se tak stávají jedním z nejvíce ohrožených vegetačních typů střední Evropy. Tato práce se v první části zabývá obecnou charakteristikou suchých trávníků. Věnuje se jak charakteristice této vegetace, tak i faktorům určujícím jejich výskyt a rozšíření, historickým souvislostem, ohrožením a možnostem jejich ochrany. V druhé části je práce zaměřena na zhodnocení současného poznání rozšíření širokolistých suchých trávníků v oblasti Turnovské pahorkatiny. V rámci regionu je výskyt tohoto typu vegetace nehojný a je soustředěn na specifické typy stanovišť. Součástí této práce jsou také data o rozšíření tohoto typu vegetace v oblasti Turnovské pahorkatiny a charakteristika přírodních podmínek a historického vývoje těchto lokalit. Cílem této práce je zjistit, které faktory ovlivňují výskyt suchých trávníků v regionu s jejich okrajovým výskytem. Klíčová slova: suché trávníky,...
|
host ::
RSS.