|
|
Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv
Voldřichová, Lenka ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Lenka Voldřichová Název diplomové práce: Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv Lipické nanočástice, jako nově vyvíjené lékové formy, mohou překonat mnoho nedostatků běžných lékových forem. Jejich potenciál lze využít zejména při prodlouženém, kontrolovaném a cíleném uvolňování. Také mohou zvýšit biodostupnost léčiv, zejména u těch špatně rozpustných a umožňují také tzv. targeting, což způsobí zvýšené hromadění lipidických nanočástic v určité tkání oproti ostatním tkáním. Cílem práce bylo připravit lipidické nanočástice vhodnou metodou přípravy a optimalizovat složení lipidů a surfaktantů tak, aby byly připraveny nanočástice, vhodné pro enkapsulaci léčiva. Částice byly připravovány emulzní odpařovací metodou. Jejich charakterizace byla provedena pomocí přístroje Zetasizer, kterým byla měřena velikost částic a zeta potenciál. Vlastnosti formulací byly hodnoceny z hlediska velikosti nanočástic, jejich polydisperzity, zeta potenciálu i vlastností formulace. Dále byla prováděna analýza diferenciální skenovací kalorimetrií u vybraných formulací. Vybraná finální formulace je složená z 25 mg...
|
|
|
Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv
Voldřichová, Lenka ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Lenka Voldřichová Název diplomové práce: Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv Lipické nanočástice, jako nově vyvíjené lékové formy, mohou překonat mnoho nedostatků běžných lékových forem. Jejich potenciál lze využít zejména při prodlouženém, kontrolovaném a cíleném uvolňování. Také mohou zvýšit biodostupnost léčiv, zejména u těch špatně rozpustných a umožňují také tzv. targeting, což způsobí zvýšené hromadění lipidických nanočástic v určité tkání oproti ostatním tkáním. Cílem práce bylo připravit lipidické nanočástice vhodnou metodou přípravy a optimalizovat složení lipidů a surfaktantů tak, aby byly připraveny nanočástice, vhodné pro enkapsulaci léčiva. Částice byly připravovány emulzní odpařovací metodou. Jejich charakterizace byla provedena pomocí přístroje Zetasizer, kterým byla měřena velikost částic a zeta potenciál. Vlastnosti formulací byly hodnoceny z hlediska velikosti nanočástic, jejich polydisperzity, zeta potenciálu i vlastností formulace. Dále byla prováděna analýza diferenciální skenovací kalorimetrií u vybraných formulací. Vybraná finální formulace je složená z 25 mg...
|
|
|
Příprava a hodnocení lipidických nanočástic jako nosičů léčiv
Kučerová, Kateřina ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitelé: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Kateřina Kučerová Název diplomové práce: Příprava a hodnocení lipidických nanočástic jako nosičů léčiv Pevné lipidové nanočástice (SLN) a nanostrukturované lipidické nosiče (NLC) jsou slibnými systémy pro doručování léčiv. Jejich schopnost enkapsulovat jak lipofilní, tak hydrofilní molekuly a biokompatibilita a biodegradovatelnost použitých lipidů z nich činí vhodnou alternativu pro již zavedené nosiče léčiv. Cílem této práce bylo stanovit vhodné poměry jednotlivých lipidů a surfaktantů, které povedou k tvorbě částic s vhodnými vlastnostmi (zejména redukce velikosti a polydisperzity částic, vysoký absolutní zeta-potenciál), dále studovat stav a termodynamické chování částic a použitých lipidů a zkoumat enkapsulační efektivitu pro léčivo. K přípravě nanočástic byla využita metoda nanoprecipitace s kyselinou stearovou jako pevným lipidem, v případě přípravy NLC byl použit isopropylmyristát jako tekutý lipid. Jako nejlepší volba pro zisk částic o zamýšlených charakteristikách se jevilo použití Kolliphoru® P 188 jako surfaktantu a Spanu® 20 jako ko-surfaktantu. Ukázalo se, že s nižšími použitými koncentracemi surfaktantu...
|
|
|
Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv
Voldřichová, Lenka ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Lenka Voldřichová Název diplomové práce: Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv Lipické nanočástice, jako nově vyvíjené lékové formy, mohou překonat mnoho nedostatků běžných lékových forem. Jejich potenciál lze využít zejména při prodlouženém, kontrolovaném a cíleném uvolňování. Také mohou zvýšit biodostupnost léčiv, zejména u těch špatně rozpustných a umožňují také tzv. targeting, což způsobí zvýšené hromadění lipidických nanočástic v určité tkání oproti ostatním tkáním. Cílem práce bylo připravit lipidické nanočástice vhodnou metodou přípravy a optimalizovat složení lipidů a surfaktantů tak, aby byly připraveny nanočástice, vhodné pro enkapsulaci léčiva. Částice byly připravovány emulzní odpařovací metodou. Jejich charakterizace byla provedena pomocí přístroje Zetasizer, kterým byla měřena velikost částic a zeta potenciál. Vlastnosti formulací byly hodnoceny z hlediska velikosti nanočástic, jejich polydisperzity, zeta potenciálu i vlastností formulace. Dále byla prováděna analýza diferenciální skenovací kalorimetrií u vybraných formulací. Vybraná finální formulace je složená z 25 mg...
|
|
|
Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv
Voldřichová, Lenka ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Lenka Voldřichová Název diplomové práce: Lipidické nanočástice jako platforma pro dodání léčiv Lipické nanočástice, jako nově vyvíjené lékové formy, mohou překonat mnoho nedostatků běžných lékových forem. Jejich potenciál lze využít zejména při prodlouženém, kontrolovaném a cíleném uvolňování. Také mohou zvýšit biodostupnost léčiv, zejména u těch špatně rozpustných a umožňují také tzv. targeting, což způsobí zvýšené hromadění lipidických nanočástic v určité tkání oproti ostatním tkáním. Cílem práce bylo připravit lipidické nanočástice vhodnou metodou přípravy a optimalizovat složení lipidů a surfaktantů tak, aby byly připraveny nanočástice, vhodné pro enkapsulaci léčiva. Částice byly připravovány emulzní odpařovací metodou. Jejich charakterizace byla provedena pomocí přístroje Zetasizer, kterým byla měřena velikost částic a zeta potenciál. Vlastnosti formulací byly hodnoceny z hlediska velikosti nanočástic, jejich polydisperzity, zeta potenciálu i vlastností formulace. Dále byla prováděna analýza diferenciální skenovací kalorimetrií u vybraných formulací. Vybraná finální formulace je složená z 25 mg...
|
|
|
Příprava a hodnocení lipidických nanočástic jako nosičů léčiv
Kučerová, Kateřina ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitelé: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Kateřina Kučerová Název diplomové práce: Příprava a hodnocení lipidických nanočástic jako nosičů léčiv Pevné lipidové nanočástice (SLN) a nanostrukturované lipidické nosiče (NLC) jsou slibnými systémy pro doručování léčiv. Jejich schopnost enkapsulovat jak lipofilní, tak hydrofilní molekuly a biokompatibilita a biodegradovatelnost použitých lipidů z nich činí vhodnou alternativu pro již zavedené nosiče léčiv. Cílem této práce bylo stanovit vhodné poměry jednotlivých lipidů a surfaktantů, které povedou k tvorbě částic s vhodnými vlastnostmi (zejména redukce velikosti a polydisperzity částic, vysoký absolutní zeta-potenciál), dále studovat stav a termodynamické chování částic a použitých lipidů a zkoumat enkapsulační efektivitu pro léčivo. K přípravě nanočástic byla využita metoda nanoprecipitace s kyselinou stearovou jako pevným lipidem, v případě přípravy NLC byl použit isopropylmyristát jako tekutý lipid. Jako nejlepší volba pro zisk částic o zamýšlených charakteristikách se jevilo použití Kolliphoru® P 188 jako surfaktantu a Spanu® 20 jako ko-surfaktantu. Ukázalo se, že s nižšími použitými koncentracemi surfaktantu...
|
|
|
Využití křemičitých struktur rozsivek a chrysomonád v nanotechnologiích
Burýšková, Barbora ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Urbánková, Pavla (oponent)
Rozsivky a chrysomonády (chrysofyta) jsou jednobuněčné organismy se schopností biomineralizace dovedené k dokonalosti. Zabudováváním křemíku do svých schránek tvoří rozsivky propracované křemičité 3D struktury nesoucí hierarchicky uspořádané póry různé velikosti (na úrovni mikro- a nanoměřítka). Rozsivky se v přírodě vyskytují téměř ve všech vodních a aeroterestrických prostředích. Podílejí se na globálním cyklu Si a představují významné primární producenty. Jejich schránky (frustuly) mají druhově specifickou morfologii. Frustula má unikátní optické, fotonické a mechanické vlastnosti. Na Zemi je více než 12 000 druhů rozsivek, což představuje poměrně obrovskou diverzitu tvarů křemičitých schránek, které lze využít v nanotechnologích, přesto se zatím experimentálně pracuje jen s několika málo druhy. Silifikující chrysofyta mají buňky pokryté šupinami stejného chemického složení, jako frustuly rozsivek. Využití křemičitých šupin těchto organismů v nanotechnologiích je zatím zcela na počátku. Cílem bakalářské práce je shrnout znalosti o využití rozsivek a chrysomonád ve vznikajících technologiích, a sumarizovat dosud publikované informace o využití frustul pro biosensing. Perspektivní je využití frustul pro dopravu a selektivní uvolnění terapeutických látek, což by mohlo otevřít rozsivkám široké pole...
|
host ::
RSS.