|
|
Měření osobních dávek pacientů v radioterapii mimo centrální svazek ionizujícího záření pomocí elektronického osobního dozimetru
CHYLÍKOVÁ, Renáta
V úvodní části diplomové práce jsem se zaměřila především na historický vznik radioterapie, z čeho vznikla a jak se vyvíjela, protože radioterapie je jeden z nejdůležitějších oborů v medicíně, a to zejména proto, že každý den dochází k ozařování tisíců osob pro různá nádorová i nenádorová onemocnění. Proto jsem se také zaměřila na oblast, kde popisuji ionizující záření. Vzhledem k tomu, že toto záření je nezbytnou součástí při ozařování nádorového onemocnění. S ionizujícím zářením souvisí také radiační ochrana. V této části jsem se zaměřila na historický přehled vzniku radiační ochrany a část jsem věnovala principům a veličinám v této oblasti. Dále jsem vybrala z české legislativy zákony, vyhlášky a nařízení vlády, kde jsou definována různá opatření, která právně ošetřují tuto problematiku. Z radiační ochrany vychází i monitorování pacientů, pracoviště a personálu. To vše je spjato s měřením a vyhodnocením obdržených osobních dávek. Zde se dostávám do oblasti dozimetrie, kdy jsem v práci popsala různé dozimetry, které se v praxi používají. Cílem této diplomové práce je měření osobních dávek pacientů při ozařování hlavy a krku pomocí elektronického osobního dozimetru na radioterapeutickém pracovišti v Nemocnici České Budějovice a. s. Vycházela jsem z hypotézy, zda dávky ozařování, jež dostávají pacienti s nádory hlavy a krku mimo primární svazek záření jsou nezanedbatelné. Ve své práci jsem využila všech dostupných zdrojů, jak zahraniční literatury, tak i české literatury pro teoretickou část. V praktické části jsem využila metodu číselné statistiky, tedy kvantitativní metody. Výzkumná část práce probíhala na radioterapeutickém pracovišti v Nemocnici České Budějovice a. s. Ozařování pacientů s nálezy v oblasti hlavy a krku probíhalo na lineárním urychlovači. Každý pacient měl vyrobenou masku, na kterou se v době ozařování, připnul osobní elektronický dozimetr. Pomocí tohoto dozimetru se následně zjistily obdržené dávky mimo centrální svazek záření. Z naměřených hodnot se poté provádělo vyhodnocení pomocí vzorců. Pacienti, kteří podstoupí onkologickou léčbu, dostávají poměrně vysoké dávky záření, proto se mým hlavním úkolem stalo měření osobních dávkových ekvivalentů na referenčním místě. Při porovnávání procentuálního zastoupení počtu vyšetření s webovým portálem Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice bylo zjištěno, že ozařování v oblasti krku je více než ozařování v oblasti hlavy. Celkové hodnoty osobních dávkových ekvivalentů jsou u každého pacienta poměrně vysoké, ale jelikož se jedná o léčebný proces, tak tyto limity nepodléhají limitům ozáření. Při porovnávání ozařovaných oblastí je patrné, že ozařování v oblasti krku má malé hodnoty osobních dávkových ekvivalentů na 1Gy oproti ozařování hlavy.
|
|
|
Dozimetrické stanovení radiační zátěže pacienta a personálu při diagnostických a intervenčních endovaskulárních výkonech na DSA pracovišti ÚVN, krizový plán pro případ vzniku mimořádné události
KRAHULA, Ondřej
Intervenční radiologie je obor, který díky svým významným úspěchům při léčbě různých onemocnění zaznamenává velký rozmach. S tím souvisí i nárůst počtu angiografických výkonů v posledních letech. Rozšíření radiologických metod zvýšilo podíl tohoto oboru na celkovém lékařském ozáření populace. Všechny angiografické výkony jsou doprovázeny jistým rizikem spojeným s vystavením pacienta a personálu ionizujícímu záření. Byly publikovány případy, kdy povrchová dávka při určitých typech vyšetření dosahovala hranice deterministických účinků záření. Tato práce sleduje u souboru 141 pacientů, kteří podstoupili různé endovaskulární výkony, tři základní kritéria spojená s radiační zátěží. Jsou to dose area product (DAP), povrchová dávka a efektivní dávka. Relevantním kritériem byla hodnota DAP, která byla odečítána z DAP metru přímo při vyšetření. Ostatní údaje byly dopočítány. Na základě těchto výsledků se z hlediska radiační zátěže pokouší tato práce stanovit náročnost jednotlivých vyšetření. Právě pochopení principů ovlivnění zatížení pacienta zářením při angiografických výkonech může pomocí ke snížení dávek. Analýza výsledků této práce může pomoci předejít vzniku mimořádné události při vyšetření
|
|
|
Role radiačního monitoringu a dozimetrického zabezpečení v první fázi lokální radiační mimořádné situace
VOJTA, Jiří
Používání zdrojů ionizujícího záření v různých odvětvích medicíny, průmyslu, zeměděl-ství a výzkumu v posledních desetiletích stále roste. Jako každá lidská činnost i použí-vání zdrojů ionizujícího záření je spojeno s možností vzniku nehod a havárií. Tyto udá-losti pak mohou vést k poškození zdraví, nebo životního prostředí. Na světě je jen málo oblastí lidské činnosti, kde by se s rozvojem aplikací věnovala taková pozornost zajištění jejich bezpečnosti, jako je používání zdrojů ionizujícího záření. Přesto však nelze riziko vzniku nehod a havárií absolutně vyloučit. V poslední době se také častěji hovoří o možnosti zneužití zdrojů ionizujícího zářní. Řešení těchto mimořádných událostí pak klade na prvotní zasahující vysoké nároky. Jednou ze složek prvotní reakce je HZS ČR, jehož jednotky jsou rozmístěné na celém území ČR. Tato práce má poskytnout jeho příslušníkům takové informace, aby spolu s orgány zajišťujícími radiační ochranu mohli v případě radiační mimořádné události správně zhodnotit situaci a minimalizovat tak její dopady na zdraví, životy, životní pro-středí. Tato práce se zaměřuje na řešení lokálních radiačních mimořádných událostí (např. ne-hoda při přepravě zdroje ionizujícího záření, nález neznámého zářiče). Nezabývá se haváriemi jaderných a jiných zařízení, kdy rozsah havárie a její důsledky mají celostátní dosah. V první části práce jsou charakterizovány základní pojmy v oblasti ionizujícího záření a radiační ochrany. Další část práce je zaměřená na radiační průzkum, monitoring, taktiku zásahu a dozimetrické prostředky. V této části jsou zpracované podklady pro školení a výcvik se zaměřením na včasné rozpoznání radiačního rizika na místě mimořádné události.
|
|
|
Srovnání radiační zátěže pracovníků oddělení nukleární medicíny FNHK před a po zavedení PET/CT, možnosti monitorování
JANSOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá radiační zátěží pracovníků nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové před a po zavedení vyšetření PET/CT. Metoda vyšetření PET/CT využívá pozitronových zářičů, oproti běžným vyšetřením gama-zářiči a terapii otevřenými beta-zářiči, prováděných na oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové (ONM FNHK). Využívání pozitronových zářičů s sebou přináší zvýšené nároky na radiační ochranu a organizaci práce.Vyhodnocovala jsem dávky z osobní dozimetrie od roku 2004 do konce roku 2008 před zavedením metodiky vyšetření PET/CT a dále pak je zpracován rok 2009 po zavedení vyšetření PET/CT. Výsledky dávek jsou uvedeny v tabulkách. Do roku 2008 byly využívány pro osobní dozimetrii filmové dozimetry a termoluminiscenční prstýnkové dozimetry. Od roku 2009 jsou využívány pro osobní dozimetrii i digitální dozimetry, které jsou také zahrnuty do porovnání obdržených radiačních dávek pracovníků. Výsledky byly využity k hodnocení optimalizace radiační ochrany na ONM FNHK.
|
host ::
RSS.