Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 72 záznamů.  začátekpředchozí63 - 72  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam a specifika vzdělávání dospělých osob s lehkým mentálním postižením
VÁVROVÁ, Daniela
V první kapitole je vymezen pojem dospělý, který je v kontextu vzdělávání chápán jako člověk, který již ukončil své školní vzdělávání. Stejným způsobem je chápán též člověk s mentálním postižením. Vzdělávání v dospělém věku je významné zejména z důvodu rychle se rozvíjející společnosti, která klade stále vyšší nároky na jedince. Ten se bez dalšího vzdělávání hůře orientuje v okolním světě a může tak propadat pocitům méněcennosti a neužitečnosti. Stejně je tomu i u člověka s mentálním postižením, ten je navíc ještě limitován svými deficity v intelektových schopnostech. Právě ty jsou jedním ze základních diagnostických atributů mentálního postižení. Aby byla edukace dospělého člověka úspěšná, je nezbytné při tomto procesu dodržovat určité zásady a uplatňovat jen ty metody, které jsou pro danou cílovou skupinu vhodné. Vzhledem k deficitům intelektových schopností člověka s mentálním postižením je zřejmé, že ne všechny metody, které se užívají u intaktní populace, je možné využít i u člověka s mentálním postižením. Patří mezi ně zejména ty metody, který mají charakter výkladu jako je přednáška či seminář. Člověk s mentálním postižením má totiž obtíže v pochopení výkladu, navíc svou pozornost příliš dlouho neudrží. Proces učení však zahrnuje mnohem více myšlenkových operací, ve kterých se člověk s mentálním postižením potýká s problémy. K reprodukci uložených vjemů je potřeba jejich kvalitní zapamatování, v této oblasti se však lidé s mentálním postižením potýkají s problémy. To, čemu se naučí, rychle zapomínají, a proto je nezbytné, aby své vědomosti a dovednosti neustále opakovali a tím si je lépe uchovali v paměti. Důležitým prvkem učení je též motivace, která výrazně zvyšuje jeho úspěšnost. Člověk s mentálním postižením se však potýká s problémy s vůlí, a jestliže pro něj daný podnět není dostatečně atraktivní, rychle o něj ztratí zájem. Člověk s mentálním postižením se potýká též s problémy v sociální oblasti a vztazích. Intaktní populace se někdy mylně domnívá, že tito lidé jsou asociálové, kteří nenavazují žádné mezilidské vztahy. Opak je pravdou, člověk s mentálním postižením má stejné potřeby jako člověk bez postižení. Touží po pochopení a úctě ze strany svého okolí a chce být brán jako plnohodnotný člen společenství. Nicméně ho v tomto snažení opět omezují jeho dispozice. Člověk s mentálním postižením je velmi sugestibilní, obvykle je ve svém rozhodování závislý na druhých lidech. I přesto se mezi lidmi s lehkým mentálním postižením najde pár světlých výjimek, které založí rodiny a stanou se téměř nezávislí na pomoci okolí. Systém vzdělávání dospělých s mentálním postižením je stále předmětem diskuzí a funguje jen několik možností, jak se mohou tito lidé v dospělosti vzdělávat. Záleží především na možnostech a dispozicích daného člověka, kterou z nabízených možností si zvolí, pakliže se rozhodne dále rozvíjet své kompetence. Pozitivním faktem je, že poptávka po vzdělávání v dospělém věku je ze strany lidí s mentálním postižením poměrně vysoká. Tento fakt by mohl být také jedním z důvodů, proč je tak podstatné, aby byl vytvořen komplexní systém vzdělávání. Ucelený systém edukace lidí s mentálním postižením je navržen v poslední kapitole bakalářské práce, skládá se ze 4 forem vzdělávání, z nichž si člověk s mentálním postižením může vybrat tu, která mu nejvíce vyhovuje. První formou jsou kurzy k dosažení kvalifikace, které doplňují či obnovují primární vzdělání. Druhou formou jsou kurzy podporující kvalifikaci, které svým působením rozšiřují šance člověka s postižením na budoucí pracovní uplatnění. Lidé s mentálním postižením se hůře orientují v okolním světě, a proto je do systému zahrnuto občanské vzdělávání, které jim poskytuje potřebnou pomoc. Poslední formou je zájmové vzdělávání, které lidem s mentálním postižením poskytuje možnost se realizovat ve svém volném čase.
Obraz dětství v díle W. Saroyana a J. D. Salingera/Images of Childhood in Books of J.D.Salinger and W.Saroyan
JEŘÁBKOVÁ, Veronika
Cílem práce je srovnání povídkové tvorby W. Saroyana s románem J. D. Salingera Kdo chytá v žitě a také s několika Salingerovými povídkami. Práce se zaměří především na tématiku dětství v Saroyanových povídkách a v Salingerově románu a porovná nejen motivy dětství zobrazujících se v daných dílech, ale také styl psaní obou autorů, jejich zázemí a v neposlední řadě také vliv autobiografických prvků na celkový prozaický útvar.
Možnosti využití grafologické diagnostiky u dospívající mládeže.
VESECKÁ, Pavlína
Bakalářská práce se věnuje jedné z projekčních psychodiagnostických metod ? grafologii. Jedná se o techniku, která umožňuje vyvozovat psychické vlastnosti člověka z analýzy jeho rukopisu. Výzkumná část práce mapuje rozsah praktického využití grafologie u dospívající mládeže, tj. do jaké míry se grafologové ve své praxi setkávají s rukopisy dospívajících jedinců, jaké jsou nejčastější důvody pro zpracování rozboru jejich rukopisu, zejména zda-li je tato metoda využívána při rozhodování o výběru vhodné střední či vysoké školy nebo zaměstnání a jaké má grafologie hranice v souvislosti s věkem pisatelů.
Nezaměstnanost a její psychosociální dopady v jednotlivých etapách života
MATOUŠKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá psychosociálními dopady nezaměstnanosti na lidský život. Jejím záměrem je na tyto převážně negativní dopady poukázat. Cílem práce je zjistit, jak se nezaměstnanost podepisuje na běžném životě dospělých lidí. Nalézt zásadní rozdíly ve vnímání nezaměstnanosti, ve třech věkových období dospělosti. A na konec objasnit, ve kterých obdobích dospělosti se lidé s nezaměstnaností potýkají lépe či hůře. Teoretická část se zaměřuje na současný stav dané problematiky. Pozornost je věnována kapitolám: význam práce pro člověka, trh práce, nezaměstnanost a charakteristika a periodizace dospělosti. Teoretickou část uzavírá podrobný popis psychosociálních dopadů na život člověka. Pro naplnění cílů práce byl použit kvalitativní výzkum ve formě nestandardizovaného, narativního rozhovoru. Dle předem určených kritérií byli osloveni respondenti v těchto věkových kategoriích: mladí lidé od 18 do 26 let, lidé středního věku od 30 do 45 let a lidé staršího věku od 45 do 60 let. Výzkumná část je zasvěcena příběhům jednotlivých nezaměstnaných respondentů. Ti jsou dle věku rozděleni do tří skupin, které jsou na konci výzkumné části shrnuty a dále analyzovány v kapitole diskuze. Výsledky výzkumu potvrdily existenci většiny psychosociálních dopadů uváděných v teoretické části. Stvrdily fakt, že se starší generace potýká s nezaměstnaností hůře než generace mladší. Zásadní rozdíl ve vnímání nezaměstnanosti se ukázal v odlišném vnímání psychosociálních dopadů. To se v závislosti na věku a odlišnosti psychických potřeb u starších generací zhoršuje. Získané výsledky bakalářské práce by mohly dále posloužit v rozšíření psychosociální péče o nezaměstnané na Úřadech práce. Příkladem je multidisciplinární tým, který bude zajišťovat primární prevenci a komplexní péči o nezaměstnané.
Úloha sportu v životě dospělého jedince
MAROUŠKOVÁ, Iva
Bakalářská práce na téma Úloha sportu v životě dospělého jedince se věnuje problematice volnočasového sportování a motivací k němu u jedinců v dospělosti. Práce je rozdělena na dvě části ? teoretickou a praktickou. V teoretické části se setkáváme s pojmy dospělost, volný čas, sport a motivace. Práce vymezuje jednotlivé etapy dospělosti, specifikuje problematiku volného času. Uvádí různé pohledy na vymezení sportovních činností a zabývá se lidskou motivací. V praktické části je využito dotazníkového šetření. Dotazník zohledňuje věk respondentů a zjišťuje motivy, které vedou respondenty k aktivnímu sportování.
Problematika stresu u vysokoškoláků na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
MAJDIČOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku stresu, který zažívají vysokoškolští studenti během svého vzdělávání. Lze předpokládat, že mezi nejdůležitější zdroje stresu patří zkouškové období, které se také stalo hlavním předmětem mého zkoumání. Stres v tomto období je studenty většinou vnímán jako intenzivně přítomný prvek, který klade zejména na jejich mechanizmy zvládání vysoké nároky. A proto je vhodné, aby studenti znali různé techniky předcházení a zvládání stresu, a zároveň při zachování zdraví úspěšně zvládli studium na vysoké škole. Cílem této práce bylo zjistit a vyhodnotit, jaké stresové faktory se objevují u studentů této fakulty ve zkouškovém období a jakým způsobem se studenti s prožívaným stresem vyrovnávají. Hypotézy byly ověřovány v rámci kvantitativního výzkumu. Potřebné informace jsem získala metodou dotazování. Použitou technikou byl dotazník (vlastní), který vyplňovali studenti denního i kombinovaného studia v průběhu měsíce května a června roku 2009. Z výsledků vyplývá, že hlavními příčinami stresu u studentů ve zkouškovém období jsou vnitřní faktory. Stresové prožívání často souvisí se zkouškovou situací, postojem studenta ke studiu nebo studijními návyky studentů. Další výsledky ukázaly, že hlavními činiteli uplatňujícími se v rámci zvládání stresu u studentů ve zkouškovém období jsou situační aspekty. Tyto aspekty v sobě ukrývají momentální okolnosti týkající se studia jako je například zaměstnání při studiu, způsob plánování zkoušek či uspořádání denního režimu studenta během zkouškového období. Na základě vyhodnocení získaných dat můžeme usuzovat, že se studenti této fakulty relativně dobře adaptují na požadavky, které jsou na ně kladené. Předkládané informace tak mohou sloužit jako informační materiál o stresových situacích v běžném životě vysokoškoláků. Do budoucna bych navrhovala zvýšit povědomí o vysokoškolské poradně, která by pomohla studentům vyřešit jejich problémy.
Rozdíl vývojového stupně pubescenta a dospělého při aplikaci učení prožitkem.
ČADA, Jakub
Práce se zabývá porovnáním rozdílů vývojových zvláštností mezi dospívajícím jedincem, (pubescentem) a dospělým jedincem při aplikaci učení prožitkem (zážitková pedagogika). Popsané rozdíly jsou vztaženy k principům zážitkové pedagogiky. Cílem práce je podat základní představu o výhodách, ale i rizicích užití zážitkových metod u jedinců obou vývojových stupňů. První kapitola pojednává o učení prožitkem se zaměřením na obecně platné cíle a principy. Druhá kapitola se zabývá obdobím dospívajícího jedince (pubescenta). Zaměřuje se na rozvoj osobnosti, poznávací procesy, identitu, socializaci, prožívání, vrstevnickou skupinu. Třetí kapitola se zabývá stejnými vývojovými aspekty u dospělých. V poslední kapitole jsou uvedeny rozdíly ve vývojovém stupni obou období v aplikaci na zážitkovou pedagogiku.
Řešení situace zaměstnanců ohrožených ztrátou zaměstnání (osoby se zdravotním postižením, absolventi, osoby starší 50ti let) formou dalšího vzdělávání ve vybraném podniku.
STIFTEROVÁ, Pavlína
Cílem bakalářské práce bylo provést analýzu systému personální práce ve vybraném podniku a snaha o navržení efektivního systému dalšího vzdělávání zaměstnanců se zaměřením na rizikové skupiny. Výzkum se sestával ze dvou částí. Analytická část se nejprve zabývá základními informacemi o vybraném podniku, při kterých jsem čerpala z vnitropodnikové dokumentace (metodické pokyny, plán vzdělávání a jeho skutečné čerpání nákladů). Nedílnou součástí této studie je také analýza pracovních činností zaměstnance, který vzdělávání ve společnosti zajišťuje. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 140 zaměstnanců podniku. První třetina otázek se zaměřila na zaměstnance, na jejich věk, zdravotní stav, maximální dosažené vzdělání, na pracovní pozici, kterou ve firmě zastávají a na délku trvání jejich pracovního poměru. Další otázky se týkaly jednak názoru respondentů na systém podnikového vzdělávání, jednak jejich osobního vztahu ke svému vlastnímu vzdělávání se.
Duchovní potřeby a jejich naplňování u lidí s tělesným postižením
POLÁKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá duchovními potřebami u osob s tělesným postižením. Téma vychází z psychologie osobnosti, charakterizuje lidské potřeby, definuje motivaci, hodnoty a zájmy. Navazují základní oblasti psychologie náboženství a náboženské pedagogiky. Pedagogický pohled se zaměřuje na otázky související s religiozitou člověka a hledá cíle pro náboženskou výchovu a vzdělávání. Další kapitoly se věnují osobám s tělesným postižením, popisují základní typy tohoto postižení a ukazují na základě osobních zkušeností autorky na specifika v životě lidí s handicapem. Druhá část se soustřeďuje na duchovní potřeby a jejich naplňování. Tématický okruh dává vzniknout metodickému návrhu na didaktické otevření duchovních potřeb. Součástí je několik didaktických celků, jejichž obsahem jsou jednotlivé vyučovací hodiny pro skupinu dospělých s tělesným handicapem.
Integrace dospělých lidí s kombinovaným postižením do společnosti
KREJSOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývala integrací dospělých lidí s kombinovaným postižením do společnosti. Toto téma si vybrala na základě zájmu o lidi s kombinovaným postižením či jiným postižením.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 72 záznamů.   začátekpředchozí63 - 72  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.