Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Motivace organizovaných dětí a mládeže k chovatelství v České republice
JURA, Vlastimil
Práce se zabývá výzkumem motivace organizovaných dětí a mládeže k chovatelství v České republice. Teoretická část popisuje aspekty a účinky chovatelství jako volnočasové aktivity. Specifické výchovné aspekty chovatelských aktivit pro osobnostní rozvoj. Dále popisuje a prochází problematiku chovatelství z hlediska ochrany zvířat a přírody. Praktická část obsahuje přípravu a realizaci výzkumu motivace organizovaných dětí a mládeže z různých chovatelských organizací působících v ČR. Podrobně popisuje a komentuje výsledky provedeného výzkumu a dělí je podle dalších kritérií. Představuje Český svaz chovatelů jako dobrovolnickou neziskovou organizace pracující s dětmi a mládeží a pořádající prestižní mezinárodní soutěž Olympiádu mladých chovatelů.
Dobrovolnictví nezaměstnaných ve veřejně prospěšných službách v ČR
FALTOVÁ, Lucie
Práce je zaměřena na popis a rozbor projektu Dobrovolnictví nezaměstnaných ve veřejně prospěšných službách v ČR. Konkrétně se zmiňuji o realizaci dobrovolnického programu pro nezaměstnané v Táboře. K tomu, aby čtenář mohl pochopit, co je cílem projektu a jaké jsou jeho přínosy pro nezaměstnaného, musím se nejprve v teoretické části zmínit o tom, co pojem dobrovolnictví znamená, jaké jsou jeho historické kořeny a jak je práce s dobrovolníky legislativně ošetřena. Kapitola věnovaná problematice nezaměstnanosti, cílových skupin, které jsou nezaměstnaností ohroženy nejvíce a problematice negativních důsledků nezaměstnanosti, nám pomáhá odhalit motivy a očekávání nezaměstnaných od dobrovolné činnosti. Dobrovolnický program pro nezaměstnané umožňuje nezaměstnaným smysluplně využít čas, po který jsou v evidenci úřadu práce. Prostřednictvím dobrovolnické služby získávají nové zkušenosti a dovednosti, které budou moci uplatnit při hledání si zaměstnání. Dobrovolná činnost dále přispívá k obnovení pracovních a sociálních návyků nezaměstnaných a k prevenci sociálního vyloučení.
LINKA DŮVĚRY - SLUŽBA SOCIÁLNÍ PREVENCE Z POHLEDU DOBROVOLNÉHO PRACOVNÍKA
HONZÍKOVÁ, Eva
Abstrakt Téma bakalářské práce {\clqq}Linka důvěry-služba sociální prevence z pohledu dobrovolného pracovníka`` bylo zvoleno z důvodu vlastních zkušeností autorky, která je sama dobrovolníkem na lince důvěry. Smyslem linky důvěry je podpora klienta v krizi, která je v dnešní hektické době velice zanedbávána. Proto se jedná o velice aktuální téma. Linka není schopna plně fungovat bez pomoci dobrovolníků, tato činnost je však velice specifická, klade na dobrovolníky značné nároky a odpovědnost. Práce se zaměřuje na telefonní krizovou intervenci, výhody, nevýhody, fáze a techniky hovoru. Nedílnou součást práce tvoří dobrovolníci, kterým je věnována celá polovina práce. Je v něm popisováno především smysl dobrovolnictví, motivace, okolnosti rozhodnutí, vztah s pracovníky, výcvik dobrovolníků a odměna za práci. Okrajově je v práci zmíněna povinnost absolvovat supervize. Je důležité zjistit, jak dobrovolníci linku vnímají. Cíle práce jsou zmapovat okolnosti zapojení dobrovolníků do činností na lince důvěry. Upřesnit, co od dobrovolné činnosti očekávají a co jim přináší. Zjistit jak dobrovolnictví ovlivňuje jejich soukromý život a je samé. Zmapovat používané techniky, a čím se dobrovolníci řídí při pomoci klientovi. Objasnit čeho se dobrovolníci na lince důvěry obávají. Pro tuto práci byl vybrán kvalitativní výzkum. Jako technika sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor. Pro zapisování byl použit záznamový arch. Rozhovor tvořilo 6 stanovených okruhů. Okruhy se zabývaly identifikačními údaji, dobrovolnictvím, okolnostmi stát se dobrovolníkem, využití odborných znalostí, pravidly linky důvěry a podporou okolí. Výzkumný soubor tvořil 10 dobrovolníků z linky důvěry v Písku, kterou poskytuje pedagogicko-psychologická poradna Arkáda. Výzkum byl prováděn na půdě Arkády nebo v domácím prostředí dobrovolníků. Probíhal v rozmezí dva a půl měsíce, od začátku února do poloviny dubna. Na základě výsledků vzešlých z kvalitativního šetření stanovila autorka následující hypotézy: Dobrovolníci na lince důvěry preferují skupinovou supervizi před individuální, Začátečníci upřednostňují při hovorech techniky naučené v kurzu telefonní krizové intervence, problém se vztahy s pracovníky organizace mají služebně mladší dobrovolníci. Autorka zastává názor, že práce by mohla být užitečná pro organizace zajišťující linky důvěry. Sloužila by k většímu pochopení dobrovolníků. Dala by se využít v předmětu Dobrovolnictví, eventuelně v předmětu Teorie a metody sociální práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.