|
| |
|
| |
|
|
Pracovní poměr v příspěvkové organizaci
Brožová, Milena ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje pracovnímu poměru v příspěvkové organizaci. Je rozdělena na část teoretických východisek a na část vlastní práce.
Část teoretických východisek se zabývá analýzou právních předpisů a jejich interpretaci, používá metodu deskripce. V právních předpisech je sledována problematika příspěvkové organizace a to v členění na právní postavení a fungování, a dále na hospodaření. Dále je sledována oblast pracovněprávních vztahů v jednotlivých kapitolách od obecného pojetí až ke sjednávání pracovního poměru na dobu určitou. Analýza právních předpisů je průběžně doplňována interpretacemi autorů v odborných publikacích.
V textu jsou používány přímé a nepřímé citace, které jsou označovány poznámkou pod čarou.
Druhá část vlastní práce sleduje zjišťováním v konkrétní příspěvkové organizaci, jak jsou právní předpisy aplikovány v praxi. Oblasti zkoumání jsou zvoleny analogicky k části teoretických východisek. Vedle studia dokumentů a vnitřních předpisů organizace je pro analýzu dat použita metoda komparace.
Primárním výzkumem bylo zjištěno, že právní předpisy jsou aplikovány v praxi bez větších obtíží. Zjištěný nesoulad použité terminologie s terminologií platnou v občanském zákoníku nezneplatňuje právní dokumenty, proto není třeba jej klasifikovat jako nedostatek vhodný k nápravě. Zároveň byly dány náměty k diskuzi, pro které byla navržena v závěrečné části opatření: námět, týkající se sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a jeho následného prodloužení na dobu neurčitou, a dále námět, týkající se příspěvku na provoz od zřizovatele jako zdroje financování příspěvkové organizace.
|
|
|
Boj proti diskriminaci, přímý horizontální účinek směrnic na případu Mangold: Studie č. 5.298
Chmel, Marek
Případ Mangold je jedním z dalších střípků mozaiky komplikovaného vztahu Soudního dvora EU na straně jedné a národními soudy jednotlivých členských států na straně druhé. Signifikantním je zejména vztah mezi Soudním dvorem a německým Spolkovým ústavním soudem, který již vytvořil na toto téma poměrně bohatou judikaturu. Přitom stav kooperace je do jisté míry žádoucím stavem pro obě strany. Diskutovaný případ se týká transpozice antidiskriminační směrnice, i když případ sám o sobě není ani tolik zajímavý pro samotnou antidiskriminační směrnici, jako spíše pro obecné otázky, velmi úzce související se základními principy, na kterých stojí celé evropské právo, ale i s principy, na základě kterých by měly národní soudy se Soudním dvorem spolupracovat. V práci je tak diskutováno přiznání přímého horizontálního účinku směrnice či problematika ústavních tradic společných členským státům.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.