|
|
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding
Juranková, Miriam ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding Bakalářská práce, Bc. Miriam Juranková, 2016 ANOTACE William Golding věnoval svou celoživotní práci zkoumání lidské přirozenosti. Stěžejním tématem jeho románů je konflikt mezi civilizujícím a divošským instinktem, dobrem a zlem a otázka odkud zlo v lidech pochází. Tato práce se věnuje literární analýze jeho prvních a nejznámějších románů, Pán much a Dědicové a rozboru tématu divošství v těchto dvou dílech. Cílem této práce je dovodit a doložit Goldingovo chápání divošství a jeho náhled na lidskou přirozenost. Teoretická část této práce je založena na souhrnných definicích termínů civilizace, divošství a barbarismu, a to na základě etymologie a jejich významů v rámci různých společenských věd; zároveň se opírá o Goldingovu vlastní etickou doktrínu tak, jak ji implikují jeho romány. Mezi další použité zdroje patří práce, které se věnují literární analýze Goldingových děl, rozhovory a články o Goldingově životě a práci a samozřejmě oba romány samotné. Klíčová slova: divošství, divošský instinkt, civilizační instinkt, civilizace, barbarismus, etika, vrozené zlo, lidská přirozenost, krutost, William Golding, Pán much, Dědicové
|
|
|
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding
Juranková, Miriam ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding Bakalářská práce, Bc. Miriam Juranková, 2016 ANOTACE William Golding věnoval svou celoživotní práci zkoumání lidské přirozenosti. Stěžejním tématem jeho románů je konflikt mezi civilizujícím a divošským instinktem, dobrem a zlem a otázka odkud zlo v lidech pochází. Tato práce se věnuje literární analýze jeho prvních a nejznámějších románů, Pán much a Dědicové a rozboru tématu divošství v těchto dvou dílech. Cílem této práce je dovodit a doložit Goldingovo chápání divošství a jeho náhled na lidskou přirozenost. Teoretická část této práce je založena na souhrnných definicích termínů civilizace, divošství a barbarismu, a to na základě etymologie a jejich významů v rámci různých společenských věd; zároveň se opírá o Goldingovu vlastní etickou doktrínu tak, jak ji implikují jeho romány. Mezi další použité zdroje patří práce, které se věnují literární analýze Goldingových děl, rozhovory a články o Goldingově životě a práci a samozřejmě oba romány samotné. Klíčová slova: divošství, divošský instinkt, civilizační instinkt, civilizace, barbarismus, etika, vrozené zlo, lidská přirozenost, krutost, William Golding, Pán much, Dědicové
|
|
|
Indians as the Imminent Threat: The Portayal of indians in Captivity Narratives
Brožová, Tereza ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
in Czech Hlavním tématem této diplomové práce je zobrazení Indiánů ve vybraných dílech vyprávění zajatců. Stěžejním dílem pro analýzu a popis je dílo Mary Rowlandsonové, Narrative of the Captivity and Restoration of Mrs Mary Rowlandson, poprvé vydané v roce 1682. Diplomová práce zpracovává vztah mezi původními obyvateli Nového světa a bílými osadníky, kteří v Indiánech spatřovali hrozbu a překážku v další západní expanzi. Vyprávění zajatců se stala cenným zdrojem nejen pro historiky a etnografy, kteří si cení popisů divochů, jejich tradic či životních zvyklostí, ale také pro literární kritiky, protože představují jeden z prvních literárních žánrů, který vzniká na území nynějších Spojených států. Neméně významným žánrem jsou pak pro běžného čtenáře, kterému zprostředkovávají dobové předsudky a předpoklady, hodnotící Indiány jako pekelné ďábly neschopné civilizovaného života. Diplomová práce samozřejmě poskytuje definici žánru a soustřeďuje se i na částečně odlišné pojetí vyprávění zajatců mužů a žen, respektive mužských a ženských autorů. Je také důležité zmínit, že v průběhu let se pojetí vyprávění zajatců vyvinulo z věrného popisu událostí ke zcela vykonstruovanému příběhu, který podněcoval nevraživost k původnímu obyvatelstvu a vytvářel typické předsudky. Tento fakt vycházel i ze zcela odlišného...
|
|
|
The idealized portrayal of Indians in James Fenimore Cooper's The Last of Mohicans and René Francois de Chateaubriand's Les Natchez
Brožová, Tereza ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Hlavním tématem této práce je problematika zobrazení Indiánů ve vybraných dílech anglické a francouzské literatury. Jedněmi z nejvýznamnějších autorů zobrazujících indiánské kmeny v prostředí rodících se amerických států jsou James Fenimore Cooper a René François de Chateaubriand. Z jejich rozsáhlé tvorby jsou pak pro detailní analýzu vybrána díla Poslední Mohykán a Načezové. Mnoho autorů si pro své příběhy vybíralo exotické prostředí, které kontrastovalo se soudobou civilizací. Americký kontinent pak svou nedotčeností poskytoval podněty pro vytváření příběhů. Cooper i Chateaubriand vycházejí jak z četby raných cestopisů, tak i z vlastních zkušeností, imaginace a mýtů, a tak velké množství Indiánů nese pouze idealizované charakterové rysy. Cooper i Chateaubriand se zabývají problematikou míšenectví, rasových problémů a střetů mezi civilizací a divošstvím. Hlavní hrdinové Posledního Mohykána pak nejsou z důvodu "nečisté rasy" schopni v nově vznikající společnosti existovat a umírají. V případě Načezů Chateaubriand připisuje svým hrdinům křesťanské prvky a ti pak bloudí v přemýšlení nad svým vlastním osudem. V práci se také soustřeďuji na otázku politizace indiánských kmenů. Indiáni jsou vylíčeni jako stoupenci obou válčících stran v kontextu boje o nezávislost. Zároveň jsou představiteli národa, který je...
|
host ::
RSS.