Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dietní opatření při gastroezofageálním refluxu
Thiel, Simona ; Maruna, Pavel (vedoucí práce) ; Horák, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dietní opatření při nemoci gastroezofageálního refluxu. Hlavním cílem bylo prozkoumat dodržování doporučených dietních opatření, zaměřených na snížení frekvence výskytu nepříjemných projevů, doprovázejících toto onemocnění. V některých případech mohou dietní opatření napomoci i k úplnému vymizení projevů. Dle hypotézy pacienti s refluxní chorobou tato opatření nedodržují. Vedlejším cílem bylo ověřit účinnost dietních opatření u pacientů, kteří opatření poctivě dodržují. Prostřednictvím dotazníkového šetření, bylo celkem 33 pacientů dotazováno především na dodržování dietních a režimových opatření, dále pak na charakter obtíží a úroveň kvality jejich života. Výsledky ukazují, že téměř 70 % pacientů aktuálně nedodržuje žádná dietní opatření. Naopak pacienti, dodržující dietu, vykazují zlepšení projevů (snížení počtu refluxních epizod), u některých jedinců se určité projevy dokonce nevyskytovaly. V závěru jsou popsány některá doporučení, která mohou přispět ke zlepšení této problematiky. Klíčová slova: gastroezofageální reflux, dietní opatření, výživa, inhibitory protonové pumpy
Nutriční hodnota stravy v zařízeních s pečovatelskou službou
KOHOUTOVÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo posoudit, zda je strava, poskytovaná zařízením, pro respondenty dostatečně výživově hodnotná a pestrá, a určit, zda je strava uzpůsobená zdravotnímu stavu respondentů z hlediska konzistence stravy a dietního opatření. Jednalo se o smíšený výzkum. Data byla získávána pomocí semistrukturovaného rozhovoru, dále pomocí měření tělesné teploty, hmotnosti a výšky, pomocí sedmidenních záznamů stravy respondentů a jídelního lístku poskytnutého zařízením. Do výzkumu se zapojilo sedm seniorů pobývajících v bytech s pečovatelskou službou a odebírajících obědy z jednoho konkrétního zařízení (z domova pro seniory). Výsledky výzkumu poukazují na to, že pokud respondenti konzumují obědy celé (s ohledem na to, kolik procent tvoří jejich oběd z celkového energetického příjmu), obsahuje převážná část obědů nadbytečné množství energie, bílkovin a tuků. Značné rozdíly byly v obsahu sacharidů. Nelze říci, že by u všech respondentů převažovaly obědy s určitým množstvím sacharidů. Vzhledem k tomu, že by obědy měly tvořit 35 % z celkového energetického příjmu, obsahovaly většinou nadbytečné množství energie, bílkovin, sacharidů a tuků. Pokud respondenti obědy dělí na dvě porce, obsahuje převážná část obědů nedostatečné množství energie, bílkovin, sacharidů a tuků. Co se týče míry pestrosti, součástí obědů jsou většinou vývary. Z hlavních jídel se převážně podávalo vepřové maso. Přílohy byly často obměňovány. Četně se podávaly smažené pokrmy. Sladké pokrmy byly podávány na úkor bezmasých pokrmů. Nedostatečně se podávaly zejména ryby, luštěniny, ovoce a zelenina. Z výsledků vyplývá, že respondentům vyhovuje strava v původní konzistenci a nepotřebují její úpravu. Dále bylo zjištěno, že všichni respondenti odebírají běžnou stravu, přestože u třech respondentů jsou indikována dietní opatření. Výsledky bakalářské práce mohou být využity jako informativní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
Stravovací návyky dětí mladšího školního věku s diabetem mellitus 1. typu
ŠUBOVÁ, Aneta
V bakalářské práci na téma Stravovací návyky dětí mladšího školního věku s diabetem mellitus 1. typu jsem se podrobněji zabývala touto problematikou. Zvolila jsem skupinu dětí mladšího školního věku, jelikož budou žít s tímto onemocněním velkou část svého života, zároveň se začínají osamostatňovat a je nutné se co nejvíce naučit. V teoretické části jsem popsala samotné onemocnění diabetes mellitus včetně rozdělení. Následně jsem se věnovala pouze diabetu 1. typu, protože tento typ se u dětí vyskytuje nejčastěji. Dále v teoretické části jsem popsala prevenci vzniku diabetu 1. typu, diagnostiku, komplikace a léčbu. Podrobněji jsem se zaměřila na výživu při diabetu 1. typu. Na konci teoretické části je charakterizován mladší školní věk, je zde zmíněno stravování dětí mladšího školního věku a školní stravování. K uskuteční bakalářské práce jsem stanovila tři cíle, které byly: zmapovat stravovací návyky dětí s diabetem mellitem 1. typu, porovnat stravovací návyky dětí s diabetem 1. typu a zdravých dětí, a zmapovat fyzickou aktivitu dětí s diabetem. Celkem se výzkumu zúčastnilo 10 dotazovaných, přičemž jedna polovina byla tvořena dětmi s diabetem 1. typu a druhá byla tvořena zdravými dětmi. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru, dotazníku a záznamu jídelníčku. Z výsledků vyplývá, že sledované děti s diabetem 1. typu mají pestřejší jídelníček, častěji zařazují některé druhy potravin (zelenina a ovoce) a také konzumace vlákniny je u těchto dětí vyšší než u sledovaných zdravých dětí. Ze záznamů jídelníčků, které mi respondenti poskytli, jsem po zanalyzování zjistila, že průměrný příjem energie a tuků je u dětí s diabetem nižší než u zdravých. Příjem tuků byl u dětí s diabetem v souladu s doporučením, avšak ani u jedné skupiny průměrný příjem energie neodpovídal doporučení.
Problematika výživy pacientů s onemocněním diabetes mellitus
HOLUBOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je problematika výživy pacientů s onemocněním diabetes mellitus. V teoretické části bylo popsáno onemocnění diabetes mellitus. Jedná se o celoživotní onemocnění, které se projevuje zvýšenou hladinou cukru v krvi. V případě, že není diabetes léčen, dochází ke vzniku a rozvoji dalších zdravotních komplikací. Dále se zaměřuje na cíle léčby, které zahrnují výživu diabetika, dietu a fyzickou aktivitu. Konečný text se zabýval edukací diabetika, která se zaobírá předáním informací a praktických dovedností. Praktická část bakalářské práce byla zpracována z kvalitativního výzkumného šetření, které bylo zpracováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny s dotazovanými, kteří trpí onemocněním diabetes mellitus. Cílem praktické části bylo zjistit, jaká je problematika v oblasti výživy u pacientů s diabetem mellitus. Z výsledků se ukázalo, že přestože většina diabetiků dbá na dodržování výživových doporučení poskytovaných sestrou a lékařem, existuje množství diabetiků, jenž doporučení nerespektují. Vyšlo najevo, že mezi hlavní důvody patří nevhodné stravování, při kterém bývají do jídelníčku zařazovány sladké a mastné výrobky a stejně tak nedostatečné plánování, které vede k nepravidelné konzumaci potravin a zbytečnému přejídání. Dalšími důvody vycházející z výzkumu je finanční náročnost zdravých a kvalitních surovin a neznalost o vyváženém obsahu všech složek v potravě. Z rozhovorů s dotazovanými bylo zjištěno, že nejčastějším způsobem, jak všeobecné sestry informují o správné výživě je pomocí edukačních brožur a letáčků. S takovýmto způsobem předání informací byli nespokojeni z důvodu nedostatečné individualizace a krátkého času, který jim byl věnován. Tato bakalářská práce by mohla svými výsledky přispět k usnadnění v orientaci výživových doporučení pacienta s onemocněním diabetes mellitus a zároveň upozornit na hlavní překážky při dodržování diabetické výživy.
Výživa dialyzovaných pacientů
BOHÁČOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce "Výživa dialyzovaných pacientů" se zabývá výživou u pacientů, kteří dochází pravidelně na dialyzační léčení. Cílem práce je zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování dialyzovanými pacienty. V teoretické části se věnuji anatomii a fyziologii ledvin, poté se zmiňuji o selhání ledvin a eliminačních metodách. Největší část věnuji výživě, kde popisuji základní živiny, vitaminy a minerály, jejichž množství je pro výživu dialyzovaných pacientů specifické. V závěru se zaměřuji na vhodné a nevhodné potraviny pro dialyzované pacienty. Praktickou část jsem zpracovávala pomocí kvantitativní metody prostřednictvím strukturovaného dotazníku, který obsahoval 34 otázek. Kvantitativního šetření se účastnilo 30 respondentů docházejících pravidelně na dialyzační léčbu. Výsledky výzkumu ukázaly, že 17 respondentů z 30 dodržuje dietní opatření pro dialyzované pacienty. V této době, kdy je tolik možností správné edukace, 57% není uspokojující výsledek. Důvodem je možná to, že ani jeden z respondentů nebyl informován o dietním režimu od nutričního terapeuta. Jako návrh řešení bych doporučovala, aby u pravidelných kontrol a tzv. velkých odběrů, kdy se jednou za měsíc odebírá krev na množství minerálů a dalších látek, byl přítomen nutriční terapeut. Nutriční terapeut by tak viděl, čeho má pacient nadbytek, nebo naopak nedostatek a doporučil by ihned vhodnou úpravu jídelníčku.
Hypertenze a její souvislost se zdravím životním stylem
DOUBRAVOVÁ, Kristýna
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma "Hypertenze a její souvislost se zdravým životním stylem". V dnešní době je čím dál tím větší výskyt civilizačních onemocnění, která si ve většině případů způsobíme my sami svým nevhodným životním stylem. Polovinu úmrtí ve vyspělém světě zapříčiňují právě kardiovaskulární onemocnění, mezi které patří i hypertenze, jež je svým způsobem varovným signálem pro další civilizační onemocnění. Do správného životního stylu především patří správná životospráva zejména výživa, dále pak pohybová aktivita, dostatek spánku a eliminace stresu. V bakalářské práci jsem si vytyčila tři cíle, prvním bylo pokusit se o zmapování dodržování zásad zdravého životního stylu u pacientů, kteří trpí hypertenzí. Druhým cílem práce bylo zhodnocení 7denních jídelníčků a posledním cílem byla snaha informovat o důležitosti a zásadách zdravého životního stylu, jakožto preventivním opatřením proti vzniku hypertenze, pomocí vytvoření edukačního materiálu. Teoretická část práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První část je zaměřena na hypertenzi, kde je shrnut současný stav dané problematiky, její definice, klasifikace, důsledky a její léčba. Druhá část se zabývá zdravým životním stylem a negativním faktorům zdravého životního stylu, které vedou ke vzniku hypertenze. Praktická část probíhala ve FN Hradec Králové na oddělení ambulantních provozů v ambulanci pro léčbu hypertenze. Za patologickou hodnotu krevního tlaku jsem považovala 140/90 mm Hg a vyšší. Výzkumný soubor tvořilo 18 pacientů, kteří s sebou do ambulance přinesli své 7denní jídelníčky. Výzkum byl rozdělen do dvou částí. Pro první část výzkumu byla zvolena metoda dotazníkové sondy, která byla zaměřena na stravovací zvyklosti, pohybovou aktivitu a to, kolik toho pacienti vědí o hypertenzi a prevenci. Ve druhé části bylo vybráno 6 pacientů pomocí náhodného výběru a u nich byly analyzovány a vyhodnoceny jejich jídelníčky pomocí nutričního softwaru Nutriservis Profesional. Vyhodnocení jídelníčků bylo zaměřeno na to, zda pacienti nepřekračují svůj optimální denní energetický příjem, mají dostatek všech základních živin, jaké množství sodíku se vyskytuje v jejich stravě a zda dodržují zásady racionální stravy. Z dotazníkové sondy vyplynulo, že pacienti mají povědomí o svém onemocnění a prevenci. V rámci stravovacích zvyklostí, pitného režimu a pohybové aktivity, výsledky již nevyšly tak jednoznačně, abychom mohli říci, že všichni pacienti dodržují zásady zdravého životního stylu. Frekvenční dotazník potravin poukázal na to, že hypertonici konzumují spíše potraviny s vyšším obsahem soli než tuků. Ze zmapovaných jídelníčků vyplynulo, že pouze dva pacienti se snaží jíst podle zásad racionální stravy, přesto jejich jídelníček překračoval denní doporučené dávky soli a tuků. Jedna pacientka se dokonce vyskytuje ve velkém riziku malnutrice a u další pacientky byl její jídelníček zcela nevyhovující. Nikdo z pacientů podle propočítaných jídelníčků nedodržuje zásady dietního opatření týkající se hypertenze, pouze dva, jak již bylo zmíněno, se o to snaží. Práce díky vytvoření edukačního materiálu může sloužit pro veřejnost, jako zdroj základních informací. Může upozornit na důležitost a prospěšnost zdravého životního stylu v důsledku zpomalení rozvoje a vzniku civilizačních onemocnění.
Výživa při cholelitiáze
KAMBOVÁ, Karolína
Cholelitiáza, tedy žlučové kameny, je onemocnění se stále rostoucí prevalencí, u kterého strava ztrácí léčebný význam. Nicméně v preventivním opatření k předcházení vzniku zdravotních komplikací hraje podstatnou roli. Cílem mé bakalářské práce na téma Výživa při cholelitiáze je zmapování stravovacích návyků pacientů před výkonem cholecystektomie a zejména pak u pacientů po cholecystektomii. Zároveň se zajímám o to, jaké změny u pacientů po dané diagnóze nastaly a jaký vliv to má na jejich stravovací zvyklosti v porovnání s minulostí. Též během práce zjišťuji, jaké potraviny mají nejčastěji negativní vliv na zdraví pacienta a jaké komplikace se s tím pojí. Má práce byla vedena formou kvalitativního výzkumu, kdy jsem použila dvě metody sběru dat. První obsahovala vytvoření tabulky, do které následně pacienti zaznamenávali svůj denní příjem stravy. Toto šetření podstoupilo 5 pacientů, kteří již podstoupili cholecystektomii. Druhá metoda proběhla formou dotazníkového šetření s řízeným rozhovorem, který jsem provedla u všech 8 oslovených respondentů, s tím, že u 3 respondentů čekajících na cholecystektomii jsem se snažila retrospektivně zjistit, jak se daní pacienti stravovali a jakého charakteru daná strava převážně byla. Během práce jsem zjišťovala, jak odpovídá doporučené stravování respondentů stravování v reálném životě a snažila jsem se zdůraznit potřebu individuálního přístupu ke každému pacientovi s cholelitiázou či následnou cholecystektomií. Zjistila jsem, že většina pacientů upravuje své stravovací zvyklosti, ale ne všichni omezují stejný druh potravin. Jak jsem již zmiňovala, hraje zde roli individualita respondentů. Ovšem dalo by se říci, že většina se snaží omezit příjem tuků a tučných potravin, hodně kořeněných, pálivých či jinak dráždivých druhů potravin a koření.
Hodnocení spotřeby živočišných tuků u pacientů s KV onemocněním, diabetu mellitu
Šťovíčková, Jana ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na spotřebu živočišných tuků u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a diabetem mellitem. Obsah práce je rozdělen mezi teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem teoretické části je poskytnout obecný popis lipidů z hlediska jejich rozdělení, struktury, vlastností a funkcí v lidském organismu. V následujících kapitolách je podrobně popsán metabolismus a transport lipidů. Poslední oddíl teoretické části pojednává o živočišných tucích z hlediska výživy, především o zdravotních rizicích v důsledku jejich zvýšeného příjmu a o dietních opatřeních v prevenci a léčbě KVO a DM. Praktická část bakalářské práce je založena na dotazníkové studii. Předmětem této studie bylo zhodnocení stravovacích zvyklostí, především míra konzumace živočišných tuků u pacientů s KVO a DM. Dalším předmětem zájmu bylo hodnocení povědomí, znalostí a edukace, které tito pacienti mají o dietních opatřeních vzhledem k jejich onemocnění. Také byla zkoumána otázka, zda-li pacienti tato opatření dodržují. Výzkumu se zúčastnili pacienti s KVO a DM, kteří docházeli do Diabetického centra a Centra preventivní kardiologie fakultní polikliniky VFN v Praze. Klíčová slova: lipidy, mastné kyseliny, cholesterol, metabolismus, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, rizikové faktory, dietní opatření
Zásady správné výživy a dietních opatření u recidivujících infekcí močových cest a ledvin.
VYSKOČILOVÁ, Andrea
Teoretická část práce pojednává o funkční anatomii a patologii ledvin a močových cest, dále o infekcích močových cest, jejich etiopatogenezi, epidemiologii a rozdělení. Další popisovanou problematikou je dietoterapie v nefrologii, konkrétně obecné zásady dietních opatření, diety u akutních a chronických infekcí či prevence poživatinami. Praktická část se zabývá kvantitativním výzkumem. Sběr dat byl proveden metodou dotazování za pomoci techniky dotazníku. Výsledky výzkumu zachycují, zda ? li jsou respondenti, tedy pacienti s recidivujícími IMC, obeznámeni o složení diety a jaké znalosti mají o pitném režimu, vhodných a nevhodných druzích tekutin či o složení jídelníčku a pokrmech jež je doporučeno z jídelníčku vyloučit. Na základě údajů získaných vlastním výzkumem, byla prokázána nedostatečná znalost pacientů s recidivujícími IMC o složení dietních opatření a hlavní hypotéza byla vyvrácena.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.