| |
| |
|
Dielektrická relaxační spektroskopie glycerolu
Stráník, Rostislav ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Práce je věnována analýze dielektrických spekter glycerolu pomocí dielektrické relaxační spektroskopie při různých teplotách. Dielektrická spektra glycerolu byla změřena ve frekvenčním rozsahu 20 Hz až 10 MHz a v teplotním rozsahu 10 K až 300 K. Pozorovaná dielektrická spektra vykazují typické relaxační maximum, jehož teplotní závislost lze v prvém přiblížení popsat Arrheniovou rovnicí. Aktivační energie relaxačního procesu činí 90 MJ/kmol. Intenzita relaxace i tvar maxima zůstávají v teplotním intervalu 180 K – 230 K (interval výskytu maxima v relaxačním spektru), přibližně konstantní. To naznačuje, že v tomto teplotním intervalu se mechanismus relaxace nemění. Největší část práce je věnována analýze nadbytečné složky relaxačního procesu alfa, označovaného ve vědecké literatuře anglickým termínem "excess wing". V práci je navržen postup pro kvantitativní stanovení velikosti této nadbytečné složky relaxačního procesu alfa. Ukazuje se, že takto definovaná velikost nadbytečné složky roste monotónně s rostoucí teplotou. Nadbytečná složka je interpretována jako projev slabě vyjádřená beta relaxace.
|
| |
|
Dielektrická relaxační spektroskopie glycerolu
Stráník, Rostislav ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Práce je věnována analýze dielektrických spekter glycerolu pomocí dielektrické relaxační spektroskopie při různých teplotách. Dielektrická spektra glycerolu byla změřena ve frekvenčním rozsahu 20 Hz až 10 MHz a v teplotním rozsahu 10 K až 300 K. Pozorovaná dielektrická spektra vykazují typické relaxační maximum, jehož teplotní závislost lze v prvém přiblížení popsat Arrheniovou rovnicí. Aktivační energie relaxačního procesu činí 90 MJ/kmol. Intenzita relaxace i tvar maxima zůstávají v teplotním intervalu 180 K – 230 K (interval výskytu maxima v relaxačním spektru), přibližně konstantní. To naznačuje, že v tomto teplotním intervalu se mechanismus relaxace nemění. Největší část práce je věnována analýze nadbytečné složky relaxačního procesu alfa, označovaného ve vědecké literatuře anglickým termínem "excess wing". V práci je navržen postup pro kvantitativní stanovení velikosti této nadbytečné složky relaxačního procesu alfa. Ukazuje se, že takto definovaná velikost nadbytečné složky roste monotónně s rostoucí teplotou. Nadbytečná složka je interpretována jako projev slabě vyjádřená beta relaxace.
|
| |
| |
| |