|
| |
|
|
Možné typy nářečního slovníku
Šipková, Milena
Autorka se pokouší charakterizovat některé z možných typů diferenčních slovníků a upozornit na jejich přednosti (výhody) a nedostatky (nevýhody). Do protikladu s tím staví celostní slovníkové zpracování rozsáhlého nářečního materiálu, upozorňuje na jeho problémy, těžkosti, ba i nebezpečí, a na druhé straně na jeho nepopíratelné hodnoty.
|
|
|
K několika nářečním pojmenováním živočichů v pomístních jménech
Konečná, Hana
Pomístní jména představují významný jazykový materiál pro studium nářečí. V článku jsme se zaměřili na ta pomístní jména, která souvisejí s nářečními výrazy pro mravence, vrabce a čápa. I z těchto několika příkladů srovnání apelativních a propriálních areálů je zřetelná propojenost onomastiky a dialektologie.
|
|
|
Nadnárodní jazykové atlasy a česká dialektologie
Ireinová, Martina
Pracovníci dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR se věnují výzkumu tradičních teritoriálních dialektů v rámci českého národního jazyka: pět svazků Českého jazykového atlasu vyšlo v létech 1992-2005, obsáhlý svazek Dodatky je nyní v tisku. Podíleli se též na tvorbě Karpatského jazykového atlasu, spolupracují na vzniku jednotlivých svazků Evropského jazykového atlasu a Slovanského jazykového atlasu.
|
|
|
Pravopisné zvláštnosti v sbírce staročeských kázání založených na legendách
Janosik-Bielski, Marek
KázLeg či Pasionál křižovnický nebo také Staročeská sbírka kázání založených na legendách textově navazující na takzvaný Staročeský pasionál je nejen z lingvistického hlediska velmi zajímavý text s mnoha formálními zvláštnostmi dobře patrnými i v oblasti pravopisu. Vzhledem k formě a účelu a také k mnoha opravám a vpiskům dokládajícím hojné používání především v patnáctém a šestnáctém století je tato sbírka jedinečným dokladem mnoha změn v jazyce i pravopisu.
|
|
|
Mluva Ostravska
FROLOVÁ, Taťána
Bakalářská práce na téma Mluva Ostravska si klade za cíl průzkum současného jazyka ? běžné mluvy ? v Ostravě a blízkém okolí. Lze tady předpokládat, že nejen vliv obecné češtiny, ale i lašského nářečí, užívaného ovšem nedůsledně, činí z této oblasti jazykově zajímavou lokalitu. V praktické části jsem se zaměřila na skupinu respondentů, které jsem rozdělila do tří věkových kategorií. 1. skupina byla od 15 let do 25 let,2. skupina od 25 let do 50 let a třetí věková kategorie byla od 50 let a výše. Do všech tří kategorií jsem zařadila jak muže, tak ženy, kteří pocházejí ze slezské nářeční oblasti. Výzkum zjišťuje postoje respondentů k jejich schopnosti rozlišit spisovný český jazyk od ostravského nářečí, zaměřuje se na otázky, které nám pomohou zjistit, jestli jim činí problémy hovořit spisovně i v běžné mluvě a na konec na jejich názory na médii tolik známý web Ostraváka. Vybrala jsem si toto téma tedy hlavně proto, abych zjistila, zda nářeční odlišnost má vliv na postoj uživatelů k českému pravopisu, zda právě díky nářečním rysům zkoumané oblasti mají uživatelé větší či menší potíže s konkrétními pravopisnými jevy.
|
|
|
Analýza nářečí v obci Darkovičky
MICHALČÍK, Jan
Tématem bakalářské práce je rozbor nářeční situace v obci Darkovičky ležící na rozhraní západní opavské podskupiny a východní ostravské podskupiny, dvou hlavních podskupin nářeční skupiny slezské. Materiálem k analýze se staly nahrávky mluvy staré, střední a nejmladší generace. Záměrem práce je charakterizovat nářečí dané lokality, posoudit současný stav a míru zachovalosti dialektu, nastínit tendenci nářečního vývoje v této oblasti.
|
|
|
Účast české dialektologie v projektu Slovanský jazykový atlas
Ireinová, Martina
Slovanský jazykový atlas patří k nejvýznamnějším projektům slovanské jazykovědy, má mimořádný význam nejen pro lingvistiku, ale i pro řadu dalších vědních disciplín (např. historii, etnologii, kulturologii, religionistiku). Myšlenka celoslovanského atlasu pochází již z r. 1929, uskutečňovat se začala až na přelomu 50. a 60. let 20. století. Jedním ze zakladatelů Slovanského jazykového atlasu byl český lingvista B. Havránek. Z českých dialektologů má významný podíl na tvorbě tohoto jazykovězeměpisného díla J. Bělič, S. Utěšený, A. Vašek, K. Fic, J. Vojtová aj. V současné době česká národní komise zpracovává svazek foneticko-gramatické série Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.