Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 105 záznamů.  začátekpředchozí96 - 105  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Measurements with Atomic Beam Probe Diagnostic on the COMPASS Tokamak
Háček, Pavel ; Berta, Miklós ; Krbec, Jaroslav ; Stöckel, Jan ; Weinzettl, Vladimír ; Bencze, A. ; Zoletnik, S. ; Anda, G.
Atomic beam probe is a new diagnostic method for detection of ions coming from the ionized part of diagnostic neutral beams in tokamaks. The method allows to measure plasma density fluctuations and fast variations in the poloidal magnetic field. Therefore, one can follow fast changes in the edge plasma current. Test detector has been installed on COMPASS as an extension of lithium beam diagnostic and the article presents the first measurements done with the diagnostic
Výskyt a prevalence Nosema spp. u včely medonosné (Apis mellifera)
ANDERLOVÁ, Jana
Nosemóza je závažné onemocnění včel způsobené mikrosporidiemi Nosema apis a Nosema ceranae. Oba druhy jsou hojně rozšířeny po světě i v České republice. Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit výskyt a prevalenci Nosema spp., popsat druhovou variabilitu a posoudit vliv sezóny. Pro identifikaci druhů rodu Nosema byla využita molekulární metoda PCR amplifikující část genu kódujícího malou ribosomální podjednotku rRNA. Celkem bylo vyšetřeno 77 vzorků od 17 chovatelů, z nichž bylo 71 % (55 vzorků) pozitivních na výskyt Nosema spp. Vzorky byly odebírány v pěti obdobích v letech 2011?2012. Ve všech chovech se vyskytovala jak N. apis, tak i N. ceranae. V roce 2011 byl zjištěn výskyt pouze N. apis, až na jeden vzorek, kde byla detekována smíšená infekce. V roce 2012 byly detekovány smíšené infekce, anebo se vyskytovala samostatně N. ceranae. V tomto roce byla úplná absence samostatného výskytu N. apis. Nejvíce pozitivních výsledků bylo detekováno v podzimních a zimních měsících.
Výskyt mikrosporidií u hematologických a onkologických pacientů
DORAZILOVÁ, Veronika
Mikrosporidie jsou intracelulární parazité patřící do říše hub. Existuje asi 1200 druhů mikrosporidií rozdělených do 150 rodů, pro člověka je nejvýznamnějších 14 druhů. Nejčastěji způsobuje infekce u člověka druh Enterocytozoon bieneusi, dále Encephalitozoon intestinalis Infekčním stádiem mikrosporidie je spora, což je oválný útvar umožňující infikování hostitele. Spora obsahuje tzv. pólové vlákno, které je vnějšími podmínkami vymrštěno do cytoplazmy hostitele a uvolňuje se obsah zvaný sporoplasma. Poté následuje vývoj mikrosporidie v hostiteli, který probíhá dvěma fázemi vývoje ? merogonií, při níž dochází k dělení plasmodia na meronty až do zaplnění buňky, a sporogonií, kdy se jednotlivé buňky osamostatňují a prochází jednotlivými stádii vývoje až do vzniku spory. Mikrosporidiózou se člověk může nakazit fekálně orálním přenosem, a to požitím kontaminované vody či špatně tepelně upraveného masa. Tento druh přenosu se nazývá horizontální. Druhým typem přenosu, který nebyl u lidí popsán, je vertikální (transplacentární přenos). Dále může být významný také zoonotický přenos. Člověk se může nakazit mikrosporidiózou od nejrůznějších druhů živočichů, kteří byli infikováni jednotlivými druhy mikrosporidií. Ohroženou skupinou jsou především pacienti se získanou primární imunodeficiencí, dále mohou být nakaženy děti, starší osoby, pacienti po transplantaci či cestovatelé. Mikrosporidie způsobují oportunní infekce, pro něž je charakteristické, že doprovázejí jiná primární onemocnění, například AIDS, virové či bakteriální onemocnění a mnoho dalších. Mezi nejčastější klinické projevy patří zejména průjem, dalšími příznaky mohou být i oční, plicní či svalové potíže. Cílem mé práce bylo zjistit přítomnost či nepřítomnost čtyř druhů mikrosporidií, Encephalitozoon intestinalis, Encephalitozoon hellem, Encephalitozoon cuniculi a Enterocytozoon bieneusi, ve vzorcích stolice hematologických a onkologických pacientů a výsledky porovnat s již získanými výsledky. Celkem jsem nasbírala 45 vzorků stolice v období leden 2012 ? leden 2013. Vzorky byly odebírány do nesterilních uzavíratelných nádobek a zpracovány v laboratořích parazitologii v AV ČR v Českých Budějovicích. Následně jsem všechny vzorky zpracovala metodou barvení Calcofluor white a preparáty pozorovala pod mikroskopem Olympus IX 70. Hledala jsem oválné jasně modrobíle zářící spory mikrosporidií. Bylo nutné je odlišit od kvasinek. Další metodou zpracování byla molekulární diagnostika. Všech 45 vzorků jsem vyizolovala pomocí komerčního kitu PSP Spin Stool DNA kit (INVITEK). Principem izolace bylo rozbití spor a získání čisté DNA vhodné k dalšímu zpracování. Následně jsem provedla polymerázovou řetězovou reakci, což je metoda využívající rychlého zmnožení DNA založena na principu replikace nukleových kyselin. PCR probíhala v temocyklerech (BIO RAD, BIOER) po dobu dvou hodin. Amplifikace probíhala v opakujících se cyklech, složených ze tří základních kroků ? denaturace, hybridizace a elongace. Následujícím krokem byla gelová elektroforéza. Výsledek elektroforézy byl zobrazován pomocí transluminátoru, který byl propojen s počítačem. Podle délky fragmentů bylo určeno, zda se jedná o přítomnost jednoho ze čtyř výše uvedených druhů mikrosporidií ve vzorku. Jelikož se potvrdila přítomnost mikrosporidií, dalším krokem byla extrakce DNA z gelu. Vyizolovaná čistá DNA byla poté zaslána na sekvenaci. Celkem bylo na sekvenaci zasláno 9 fragmentů DNA. Posledním krokem byla analýza prováděná v biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích, která určila, o jaký genotyp se jedná. Byla potvrzena přítomnost druhu Encephalitozoon cuniculi, genotyp II u jednoho hematologického pacienta. Dále byla potvrzena přítomnost druhu Enteocytozoon bieneusi, genotyp D u dvou hematologických pacientů a u šesti onkologických pacientů.
Metodika diagnostiky ApMV, ACLSV a ASGV v odrůdách a podnožích jabloně a hrušně pomocí ELISA: Certifikovaná metodika pro praxi
Svoboda, Jiří ; Polák, Jaroslav
Přítomnost virů mozaiky jabloně (ApMV), chlorotické skvrnitosti jabloně (ACLSV) a žlábkovitosti kmene jabloně (ASGV) se podle EPPO metodiky stanovuje v odrůdách a podnožích jabloně a hrušně vyhodnocením příznaků po přenosu na dřevinné indikátory. Toto hodnocení trvá minimálně dva až tři roky. Proto bylo vypracováno a v praxi vyzkoušeno sérologické, imunoenzymatické stanovení pomocí ELISA jako spolehlivá a specifická metoda zjištění přítomnosti ApMV, ACLSV a ASGV ve stromech jabloně a hrušně. Výsledky dlouholetého výzkumu diagnostiky těchto virů včetně přípravy specifických protilátek na pracovišti virologie VÚRV, v.v.i. Praha prokazují vhodnost metody ELISA pro detekci jmenovaných virů ve specifickém ročním období při použití určité tkáně stromu. Vypracované metodické postupy jsou určeny pro laboratoře státních kontrolních a dozorových institucí, ÚKZÚZ, SRS, laboratoře zajišťující systém certifikace ovocných dřevin a další rostlinolékařské diagnostické laboratoře.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Elektronický řídící systém zážehového spalovacího motoru a jeho diagnostika
ČERVENKA, Petr
Tato práce shrnuje informace, ze kterých lze získat základní orientaci v problematice řídicích systémů zážehových spalovacích motorů osobních automobilů a jejich diagnostiky. Úvodní část textu tvoří vysvětlení principů činnosti jednotlivých částí řídících systémů spalovacích zážehových motorů. Následující část je věnována diagnostice, jak sériové, tak i paralelní, doplněné příklady praktických měření. Závěrečná část je věnována měřící technice.
Komplexní péče o člověka s Alzheimerovou nemocí
ŘEHOŘOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá komplexní péčí o člověka s Alzheimerovou nemocí. Vzhledem k tomu, že populace stárne, přibývá i lidí s Alzheimerovou nemocí. Podle průzkumů trpí asi 5 % populace ve věku 65 let středním až těžkým stupněm demence, z toho je asi 50{--}60 % zastoupena Alzheimerova nemoc. Její četnost se pak každých pět let přibližně zdvojnásobí. Alzheimerova nemoc je asi čtvrtou nejčastější příčinou všech úmrtí. Hlavním cílem práce je zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy nemoci v Jihočeském kraji. Je tím myšlena informovanost o péči, možnosti léčby, příznacích a prevenci Alzheimerovy nemoci. V souvislosti s tímto cílem byla stanovena hypotéza H1: Laická veřejnost je informována o Alzheimerově nemoci. Pro dosažení daného cíle byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Bylo rozdáno 280 dotazníků osobám starším 18 let a návratnost byla 86%. Celkem bylo vyplněno 241 dotazníků, z nichž bylo správně vyplněno a tím i vyhodnoceno 230. Za rozhodující otázky pro potvrzení či vyvrácení hypotézy si autorka určila otázky, které se týkaly informovanosti o léčbě Alzheimerovy nemoci, příznacích Alzheimerovi nemoci, znalosti zařízení, poradenského centra či jiných aktivit pro lidi s AN, výskytu AN a o formách léčby. Z výsledků vyplynulo, že se hypotéza H1 nepotvrdila. Pro ucelenost dané problematiky byly stanoveny 2 dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo popsat zdravotně sociální problematiku Alzheimerovy nemoci, včetně jejího dopadu na všechny sféry života člověka, tedy sféru bio, psycho a sociální. Druhý dílčí cíl se týkal zmapování služeb pro lidi s Alzheimerovou nemocí a jejich rodiny v Jihočeském kraji. Tato práce může být v budoucnu použita jako zdroj informací o Alzheimerově nemoci po studenty Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích a lidem z řad laické veřejnosti, kteří by se chtěli o Alzheimerově nemoci dozvědět více.
Epidemiologicky závažná onemocnění a možnosti zábrany jejich zneužití a následného rozšíření v populaci
VAŇOVÁ, Naďa
Z historie jsou známy případy epidemií, které zredukovaly lidskou populaci mnohdy více, než válečné konflikty. Typickým příkladem je epidemie španělské chřipky za 1. světové války. Je všeobecně známo, že velká část naší populace nemá dostatečné znalosti o vysoce nebezpečných onemocněních, která lze zneužít bioteroristy, tuto hrozbu podceňují a mnohdy nemají ani ponětí, jak se před biologickými agens chránit nebo jak postupovat v případě možného napadení. Tuto tématiku jsem si pro diplomovou práci zvolila proto, že současný stav znalosti obyvatel o této problematice považuji za neuspokojivý. Cílem mé práce je definovat epidemiologicky závažná onemocnění, která jsou vhodná pro zneužití v rámci akcí bioteroristů, zaměřit se na jejich diagnostiku, léčbu a prevenci. Na základě studia odborné literatury a konzultací jsem navrhla preventivní opatření a pokyny, jak se chovat v případě možného rizika napadení biologickými bojovými látkami a následně jsem vytvořila dva typy informačních letáků pro širokou veřejnost. Tyto dva informační letáky jsem zároveň předala k odbornému posouzení právnické kanceláři, zda nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy. Výsledkem je názor, že leták s obecnými informacemi lze využít pro zvýšení znalostí obyvatelstva o preventivní ochraně před možným rizikem napadení nebo zneužití biologických agens. Druhý leták s detailnějšími informacemi lze využít pouze pro účely této diplomové práce, případně pro účely tematického nácviku součinnosti IZS a obyvatelstva v dané oblasti.
Zobrazovací metody v diagnostice aneurysmat břišní aorty
SEDLÁČKOVÁ, Eva
Předmětem mé práce je určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod sloužících k diagnostice aneuryzmatu břišní aorty. Tato práce obsahuje i dotazníkovou akci, která mi umožnila získat pohled na úlohu radiologického asistenta v praxi. Cílem mé práce je určení úlohy radiologického asistenta při diagnostickém procesu u onemocnění aneurysma břišní aorty. Nejprve proběhla dotazníková akce, která měla za úkol zjistit úlohu radiologického asistenta při CT angiografii a MR angiografii, přístrojové vybavení jednotlivých pracovišť a některé technické parametry. Získaná data byla zpracována dvěma způsoby a dotazník byl vyhodnocen. Druhou rovinou mé práce bylo určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod u souboru pacientů. Pomocí dat získaných z PACS systému Nemocnice Na Homolce, byla určena frekvence vyšetření ultrasonografii, angiografii, CT angiografii, MR angiografii. Následovalo určení radiační zátěže, které byli podrobeni pacienti ze souboru při CT angiografii. Zabývala jsem se i odhadem radiační zátěže každého pacienta při diagnostické angiografii. Hlavní zdroje informací pro zpracování této problematiky byly publikace týkající se tohoto tématu, dotazníková akce, data získaná v PACS a v provozního deníku Radiodiagnostické kliniky Nemocnice Na Homolce. Nejvíce používanou metodou k diagnostice aneuryzma břišní aorty je CT angiografie s intravenózní aplikací kontrastní látky, další významnou metodou je ultrasonografie. Z dotazníkové akce je patrné, že náplň práce radiologického pacienta je na každém pracovišti podobná. Práce by mohla být využita jako učební materiál školitele.
Following the path of discovering fractions
Tichá, Marie
Study on possibilites of utilisation translation between modes of representation as a tool for diagnosing in the course of study of images, level of understanding, misunderstanding and obstacles for understanding of the motion of fraction.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 105 záznamů.   začátekpředchozí96 - 105  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.