|
|
Vliv invazní želvy nádherné na vývoj pulců skokana hnědého v různých etapách jeho vývoje
VODRÁŽKOVÁ, Magda
Interakce predátor-kořist řídí vývoj mnoha behaviorálních a morfologických změn u živočichů. Ve vodním prostředí chemické podněty spolehlivě umožňují kořisti posoudit a vyhnout se riziku predace. Přítomnost predátora ovlivňuje populace kořisti buď přímou predací snížením její početnosti a změnou jejího chování, nebo modifikací různých částí jejich životní historie. Efekt vyvolaný rizikem predace může mít na populace silnější dopad, než přímý efekt mortality V posledních desetiletích se četnost a význam invazních druhů zvyšuje především v důsledku neúměrného růstu světového obchodu se zvířaty a rostlinami. Nepůvodní želva nádherná (Trachemys scripta elegans) má potenciál narušit vodní ekosystémy ve střední Evropě kvůli svým silným konkurenčním schopnostem a oportunní stravě. Tato práce přináší výsledky experimentů, ověřujících vliv přítomnosti nepůvodní a potenciálně invazní želvy nádherné na parametry životní historie embryí a larev skokana hnědého (Rana temporaria). Konkrétně se jedná o to, zda chemické podněty přenášené predátory způsobují změny v době líhnutí, vývojové fázi a velikosti těla při líhnutí pulců skokana a při jejich metamorfóze. současně jsem experimentálně ověřila dynamiku ontogeneze pulců v různých časových vzorcích přítomnosti invazního predátora. Přítomnost predátora ovlivnila všechny zkoumané faktory. Zjistila jsem, že při absenci želvy se embrya vylíhla za 12 dní, zatímco za přítomnosti predátora bylo líhnutí urychleno o dva dny. Embrya se se navíc vylíhla menší a v nižším stupni vývoje než bez přítomnosti predátora. Přítomnost želv zkrátila dobu metamorfózy pulců ze 110?11,7 dnů na 93?13,0 dnů (průměr ? S.D.). První metamorfovaní jedinci byli zaznamenáni 65. den a 80. den od vylíhnutí v přítomnosti predátora a v kontrolní skupině, resp. Metamorfovaní jedinci byli statisticky významně menší (12,8?0,99mm) v přítomnosti predátora než v kontrolní skupině (15,2?1,27mm). Trajektorie rychlosti růstu byly podobné u obou variant. Obrana pulců vyvolaná predátory byla tedy evidentní ve vyšších rychlostech vývoje a menších velikostech při metamorfóze bez významných změn v růstu. Pulci měli delší larvální období a byli menší velikosti při metamorfóze a nižší tělesné hmotnosti, když byl predátor přítomen v raném vývoji, než když se pulci vyvíjeli bez predátora. Časná přítomnost predátora nápadně snižovala růstové přírůstky pulců v raném vývoji. Po odstranění predátora se růst zrychlil nad úroveň naměřenou v podmínkách, kdy byl predátor přítomen v pozdní fázi vývoje, i bez přítomnosti predátora. Tyto rychlosti růstu však nepřesáhly rychlosti růstu stejně velkých pulců v ostatních treatmentech, a proto nebyly dostatečné pro kompenzaci zpomalení růstu v první části vývoje. Přítomnost predátora v pozdním vývoji pulce neovlivnila ani dobu do metamorfózy, ani velikost/hmotnost těla při metamorfóze. Výsledky ukazují spíše vzácně dokumentované typy reakcí kořisti obojživelníků na predátory. Tato studie rozšiřuje okruh studovaných predátorů, včetně vlivu na různé fáze vývoje potenciální kořisti.
|
|
|
Vztah mezi velikostí vajec a dobou inkubace u gekonů
Mrskočová, Jana ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předchozí studie vztahu mezi velikostí vejce a dobou embryonálního vývinu ukazovaly pozitivní korelaci mezi oběma veličinami na mezidruhové úrovni, tudíž se nabízí myšlenka, že doba vývinu by mohla být limitujícím faktorem pro zvětšování velikosti vajec během evoluce. Některé výzkumy plazů na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni tuto korelaci nepotvrzují. Zároveň je vztah mezi dobou vývinu a velikostí vejce ovlivněn mnoha faktory, například posuny v ontogenetických stádiích embrya v době snesení vejce, vlivem teploty a vlhkosti prostředí, přítomností diapauzy během embryonálního vývinu či synchronizací doby líhnutí mláďat, které autoři předchozích studií vůbec nezohlednili nebo je odfiltrovali nesprávným způsobem. Myslím si, že většinu těchto faktorů lze dobře kontrolovat u vnitrodruhových studiích, zároveň ale v rámci druhu bývá malá variabilita ve velikosti vajec, což znemožňuje spolehlivý test přítomnosti korelace. Řešením může být porovnání blízce příbuzných druhů s velkou variabilitou ve velikostech vajec, zde provedené u gekonů rodu Paroedura a gekončíků (čeleď Eublepharidae). Vliv teploty jsem odstranila porovnáváním dob inkubace ve dvou stejných konstantních teplotách. Výsledky ukazují, že na této užší škále není patrná korelace doby vývinu s velikostí vejce. Zdá se tedy, že doba embryonálního vývinu...
|
|
|
Vztah mezi velikostí vajec a dobou inkubace u gekonů
Mrskočová, Jana ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předchozí studie vztahu mezi velikostí vejce a dobou embryonálního vývinu ukazovaly pozitivní korelaci mezi oběma veličinami na mezidruhové úrovni, tudíž se nabízí myšlenka, že doba vývinu by mohla být limitujícím faktorem pro zvětšování velikosti vajec během evoluce. Některé výzkumy plazů na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni tuto korelaci nepotvrzují. Zároveň je vztah mezi dobou vývinu a velikostí vejce ovlivněn mnoha faktory, například posuny v ontogenetických stádiích embrya v době snesení vejce, vlivem teploty a vlhkosti prostředí, přítomností diapauzy během embryonálního vývinu či synchronizací doby líhnutí mláďat, které autoři předchozích studií vůbec nezohlednili nebo je odfiltrovali nesprávným způsobem. Myslím si, že většinu těchto faktorů lze dobře kontrolovat u vnitrodruhových studiích, zároveň ale v rámci druhu bývá malá variabilita ve velikosti vajec, což znemožňuje spolehlivý test přítomnosti korelace. Řešením může být porovnání blízce příbuzných druhů s velkou variabilitou ve velikostech vajec, zde provedené u gekonů rodu Paroedura a gekončíků (čeleď Eublepharidae). Vliv teploty jsem odstranila porovnáváním dob inkubace ve dvou stejných konstantních teplotách. Výsledky ukazují, že na této užší škále není patrná korelace doby vývinu s velikostí vejce. Zdá se tedy, že doba embryonálního vývinu...
|
|
|
Fenotypová plasticita vybraných druhů vodního hmyzu
DUDOVÁ, Pavla
Fenotypová plasticita je schopnost jednoho genotypu produkovat více fenotypů v závislosti na podmínkách prostředí. Fenotyp jedince může ovlivňovat řada faktorů. Cílem této práce je zhodnotit dosavadní znalosti o fenotypové plasticitě vodního hmyzu s důrazem na roli teploty a množství potravní zdrojů. Rešerše je doplněna laboratorním experimentem zkoumajícím vliv teploty a množství dostupné potravy na růst a vývoj potápníka druhu Acilius canaliculatus (Coleoptera: Dytiscidae). Výsledky jsou diskutovány v souvislosti s koncepty teplotně podmíněné velikost těla (tzv. temperature-size rule) a vývojové izomorfie.
|
|
|
Fenotypová plasticita vybraných druhů vodního hmyzu
DUDOVÁ, Pavla
Fenotypová plasticita je schopnost jednoho genotypu produkovat více fenotypů v závislosti na podmínkách prostředí. Fenotyp jedince může ovlivňovat řada faktorů. Cílem této práce je zhodnotit dosavadní znalosti o fenotypové plasticitě vodního hmyzu s důrazem na roli teploty a množství potravní zdrojů. Rešerše je doplněna laboratorním experimentem zkoumajícím vliv teploty a množství dostupné potravy na růst a vývoj potápníka druhu Acilius canaliculatus (Coleoptera: Dytiscidae). Výsledky jsou diskutovány v souvislosti s koncepty teplotně podmíněné velikost těla (tzv. temperature-size rule) a vývojové izomorfie.
|
host ::
RSS.