|
|
Vliv obsahu a poměru vápníku v potravě perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na její přežívání a rychlost růstu
Macháček, Vojtěch ; Horáčková, Jitka (vedoucí práce) ; Tichá, Kamila (oponent)
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je v České republice zvláště chráněným kriticky ohroženým druhem, jehož juvenilní stadia v současnosti na mnoha tocích nejsou schopna přežívat a dobře růst, mj. i kvůli absenci kvalitní potravy s dostatkem vápníku. Perlorodky žijí v současnosti už jen v našich oligotrofních vodách, které jsou obecně chudé na vápník, přestože zároveň potřebují dostatek vápníku přijímat v potravě, jelikož jej využívají mimo jiné na stavbu pevné schránky. Doposud není objasněno, v jaké podobě perlorodky vápník v potravě přijímají, nicméně je zřejmé, že některé jeho formy jsou klíčovým faktorem pro růst a přežívání juvenilních stadií perlorodek. Zaměřili jsme se proto na studium různých forem organického vápníku v jejich potravě - detritu a jejich další testování. V rámci této diplomové práce byl během dvou let ve třech ročních obdobích odebírán jemný detrit na třiceti pěti lokalitách v povodí horní Vltavy a Blanice, a to v obou hlavních tocích, v jejich přítocích a na prameništích. Ve vzorcích bylo následně analyzováno množství dvou forem organického vápníku - citrátu a oxalátu. Z testovaných vzorků bylo poté vybráno dvacet lokalit s různými obsahy obou forem vápníku, ze kterých byl odebrán následující rok na jaře krmný detrit, který byl použit k bioindikačním pokusům "ex...
|
|
|
Vliv diversity habitatů a akumulací dřevní hmoty na společenstva makrozoobentosu
Nováková, Barbora ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Rödlová, Sylva (oponent)
Revitalizace vodních toků by měly navrátit do pozměněné krajiny přirozený vodní režim. Přírodě blízký tok by měl obsahovat morfologicky bohaté dno, místy obohacené mrtvým dřevem se střídajícími se tůněmi a mělčinami. Všechny tyto struktury osídluje pestrá fauna, rozmístěná podle svých potravních nároků. Této problematice se věnuje rešeršní část práce. Další část práce je zaměřena na výzkum tří přítoků v povodí horní Blanice nedaleko Prachatic. Lokalita je vzhledem k populaci perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), významná nejen v České republice, ale i v celoevropském měřítku. Tudíž je zde důležité hledisko ochrany životního prostředí. Vzhledem k významu lokality, zde probíhá experimentální výzkum katedry fyzické geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Praktická část práce je založena na determinaci makrozoobentosu revitalizovaného Sviňovického potoka a na následném vyhodnocení kvality vody. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány metodou PERLA a následně určeny do čeledí. Za využití BMWP skóre a ASPT indexu, byla kvalita vody zařazena do odpovídající kategorie jakosti vod.
|
|
|
Vliv diversity habitatů a akumulací dřevní hmoty na společenstva makrozoobentosu
Nováková, Barbora ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Rödlová, Sylva (oponent)
Revitalizace vodních toků by měly navrátit do pozměněné krajiny přirozený vodní režim. Přírodě blízký tok by měl obsahovat morfologicky bohaté dno, místy obohacené mrtvým dřevem se střídajícími se tůněmi a mělčinami. Všechny tyto struktury osídluje pestrá fauna, rozmístěná podle svých potravních nároků. Této problematice se věnuje rešeršní část práce. Další část práce je zaměřena na výzkum tří přítoků v povodí horní Blanice nedaleko Prachatic. Lokalita je vzhledem k populaci perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), významná nejen v České republice, ale i v celoevropském měřítku. Tudíž je zde důležité hledisko ochrany životního prostředí. Vzhledem k významu lokality, zde probíhá experimentální výzkum katedry fyzické geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Praktická část práce je založena na determinaci makrozoobentosu revitalizovaného Sviňovického potoka a na následném vyhodnocení kvality vody. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány metodou PERLA a následně určeny do čeledí. Za využití BMWP skóre a ASPT indexu, byla kvalita vody zařazena do odpovídající kategorie jakosti vod.
|
|
|
Analýza vhodnosti vybraných stanovišť v povodí horní Vltavy pro juvenilní stadia perlorodky říční
Myslivečková, Lenka ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
V povodí Teplé Vltavy a Blanice na Šumavě byl odebírán plavený a deponovaný detrit za účelem jeho fyzikálních a chemických analýz a s cílem identifikovat vhodná stanoviště pro růst a vývoj juvenilních jedinců perlorodky říční. Bylo zkoumáno celkem 6 lokalit (5 v povodí Teplé Vltavy, 1 v povodí Blanice), na kterých zároveň probíhaly bioindikační testy. Na všech lokalitách byly vzorky odebírány 3x v měsíci červenci a na 1 lokalitě od června do listopadu (1x měsíčně). Ve vzorcích bylo stanoveno množství Ca, P, K, Mg, Na, podíl organické složky a poměr C/N. Zjistilo se, že krátkodobé oscilace ve složení detritu jsou svým rozsahem srovnatelné se změnami sezónními. Závislost sezónních změn detritu na velikosti průtoků nebyla prokázána. Byl zjištěn rozdíl mezi plaveným a deponovaným detritem v množství organické složky, K, Mg a poměru C/N. Z hlediska kvalitativního složení se oba typy detritu lišily v množství rostlinných a anorganických částic. Ve srovnání s dostupnými výsledky z pramenišť v oblasti Blanice se detrit z řeky výrazně liší od detritu pocházejícího z pramenišť v zastoupení fekálních pelet, amorfní hmoty a rostlinných částic. Růst perlorodek byl závislý na teplotě vody v řece, závislost na testovaných parametrech detritu nebyla prokázána, byly však odhaleny různé trendy (např. vyšší obsah P, lepší růst). V závislosti na podélném profilu se potvrdila teplota vody, která směrem po proudu roste a podíl organické složky v detritu, který směrem po proudu klesá. Byly odhaleny i další trendy v podélném profilu, které se však nepodařilo statisticky prokázat. Jako nejvhodnější stanoviště na základě bioindikací byla vyhodnocena lokalita Ovesná (nejníže po proudu na Teplé Vltavě).
|
host ::
RSS.