|
|
Využití ozónu v intenzivním chovu vybraných druhů ryb
VLČEK, Jakub
Tato práce se zabývá ozonizací vody, jakožto jednou z možných metod zvýšení a udržení kvality odchovného prostředí intenzivních chovů ryb typu RAS (recirkulační akvakulturní systém). Při tomto experimentu byl kladen důraz především na zjištění vlivů ozonu na zdravotní stav ryb, a také na míru ovlivnění a činnost celého recirkulačního systému. Použity byly dva recirkulační systémy, přičemž do jednoho byl aplikován ozon a druhý sloužil jako kontrola. Experimentální druhy ryb, candát obecný (Sander luciperca) a sumce velký (Silurus glanis), byly zvoleny jako referenční, protože právě tyto dva druhy patří dnes k perspektivním rybám pro chov v RAS. V systému s ozonizací vody byly otestovány dva odlišné způsoby aplikace ozonu, a to periodický a kontinuální. V pravidelných intervalech byly odebírány vzorky ryb pro podrobnou analýzu jejich zdravotního stavu, a také byl detailně sledován vliv ozonizace na chemické parametry vody. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že ozonizace vody v uskutečněném pokusu ovlivnila například míru přežití odchovávaných candátů, a to tak, že candáti z ozonizované vody vykazovali přežití 77,0 %, zatímco candáti z neozonizovaného systému vykazovali kumulativní přežití 67,2 %. Odchovávaní sumci vykazovali přežití na úrovni 93,1 % při ozonizaci vody a bez ozonizace vody 91,5 %. Výraznější rozdíl byl zjištěn při podrobné chemické analýze vody z obou systémů. Ozonizovaná voda vykazovala vždy přijatelnější chemické parametry, přičemž největší rozdíl byl pozorován při stanovení CHSKMn, kdy byly zjištěny následující hodnoty: CHSKMn v systému bez ozonu = 10,7?1,6 mg.l; CHSKMn v systému s ozonem = 6,4?1,2 mg.l. Podobný trend byl zjištěn i při stanovení nerozpuštěných látek (zákal vody), kde se také ukázalo, že ozonizace vody významně snižuje množství nerozpuštěných látek. Voda z odchovné nádrže bez ozonu obsahovala 8,17?6,2 mg.l a v systému s ozonem pouze 4,3?2,8 mg.l. Při stanovování dalších ukazatelů jako je například rozsah infekce způsobená kožovcem rybím (Ichthyophthirius multifiliis), nebo množství bakterií vyskytujících se v odchovné vodě nebyly tyto ozonizací vody zpravidla významně ovlivněny. Hlavním zjištěním této práce je, že způsob ozonizace vody v podmínkách intenzivního chovu RAS, testovaný v tomto experimentu měl pozitivní přínos především na chemické vlastnosti vody, avšak nedokázal spolehlivě eliminovat rybí patogeny.
|
|
|
Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.
|
host ::
RSS.