|
|
Interakce mikrovlnného záření s vlhkostí v prostředí pórovitého staviva
Paťha, Martin ; Šuhajdová, Eva (oponent) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá interakcí mikrovlnného záření s vlhkostí v pórovitém materiálu. Zkoumá rozložení teplotního pole, efektivitu metody a finanční náročnost metody. Nejdůležitější část práce byl provedený experiment, ze kterého vycházeli veškeré důležité hodnoty. První část práce se zabývá potřebnou teorií a druhá část práce je samotný experiment. Experiment byl uskutečněn pro tři stupně vlhkosti materiálu. Bylo použito osm vzorků pro tento experiment, které po celou dobu experimentu, zůstaly nezměněny. Diplomová práce čerpá z předešlých výzkumů, které byly provede na toto, či podobné téma.
|
|
|
Algal and Cyanobacterial Adaptations to Low Temperature and Desiccation
Jimel, Matouš ; Elster, Josef (vedoucí práce) ; Košťál, Vladimír (oponent)
Řasy a sinice, díky své dlouhé evoluční historii, jsou velmi rozšíření primární producenti, kteří dokážou odolat extrémním environmentálním stresům. Nízká teplota, vymrzání a tání, vysychání a opětovné zavodňování, jsou stresy, které jsou obzvlášť běžné v polárních regionech a zimních sezónách oblastí mírného pásu. Z hlediska fyziologických dopadů jsou si tyto stresy podobné či spolu úzce souvisí. Nízké teploty a vysychání vyvíjí spoustu typů stresů, které musí být vyloučeny či zmírněny adaptacemi. Konkrétně budou shrnuty adaptace na chlad, vymrzání a vysychání, spolu se strategiemi, které umožňují vyhnutí se stresu či tvorbu odolných morfologických stádií. Práce shrnuje vlastnosti, funkce a mechanismy těchto adaptací a stresů i potenciálních biotechnologických využití. Klíčová slova: řasy, sinice, vymrzání, chlad, vysychání, abiotický stres, kryoprotektanty, osmoprotektanty, akinety, kryopoškození
|
|
|
Vliv vysychání na streptofytní řasy - mechanismy stresové odolnosti
Pošmourný, Martin ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
V této bakalářské práci jsem se věnoval odolnosti streptofytních řas proti vysychání. Přesto, že se této oblasti doposud věnovalo jen pár lidí, v posledních letech bylo na toto téma publikováno značné množství prací. Byly zjištěny zajímavé informace a objeveny nové skutečnosti. Výzkum pokračuje stále dál a tak by bylo užitečné se poohlédnout, na co všechno se přišlo. Věřím, že porozumění tomuto fenoménu je klíčové pro pochopení některých událostí ve vývoji přírody a uvědomění si, jak houževnatý dokáže život být na samých hranicích svého možného výskytu. Pokusil jsem se utřídit současné vědomosti o mechanismech stresové odolnosti streptofytních řas a doufám, že získaný přehled mi do budoucna pomůže lépe se v dané problematice orientovat. Doposud bylo pozorováno několik přístupů k obraně proti vysychání. Prevence vysušení, adaptace na nedostatek vody a tolerance úplného vyschnutí. Mezi preventivní způsoby obrany patří vytváření shluků buněk, kobercovitých porostů, či sekrece slizového obalu. Jako adaptaci na nedostatek vody řasy vyvinuly složitější odpovědi v podobě změn ultrastruktury, či regulaci fyziologických procesů. Např. Klebsormidium je schopné během půlhodiny nastartovat výrobu značného množství kalózy a zabudovat ji do buněčné stěny. Tím získá potřebnou pružnost, aby v důsledku rapidního...
|
|
|
Algal and Cyanobacterial Adaptations to Low Temperature and Desiccation
Jimel, Matouš ; Elster, Josef (vedoucí práce) ; Košťál, Vladimír (oponent)
Řasy a sinice, díky své dlouhé evoluční historii, jsou velmi rozšíření primární producenti, kteří dokážou odolat extrémním environmentálním stresům. Nízká teplota, vymrzání a tání, vysychání a opětovné zavodňování, jsou stresy, které jsou obzvlášť běžné v polárních regionech a zimních sezónách oblastí mírného pásu. Z hlediska fyziologických dopadů jsou si tyto stresy podobné či spolu úzce souvisí. Nízké teploty a vysychání vyvíjí spoustu typů stresů, které musí být vyloučeny či zmírněny adaptacemi. Konkrétně budou shrnuty adaptace na chlad, vymrzání a vysychání, spolu se strategiemi, které umožňují vyhnutí se stresu či tvorbu odolných morfologických stádií. Práce shrnuje vlastnosti, funkce a mechanismy těchto adaptací a stresů i potenciálních biotechnologických využití. Klíčová slova: řasy, sinice, vymrzání, chlad, vysychání, abiotický stres, kryoprotektanty, osmoprotektanty, akinety, kryopoškození
|
|
|
Interakce mikrovlnného záření s vlhkostí v prostředí pórovitého staviva
Paťha, Martin ; Šuhajdová, Eva (oponent) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá interakcí mikrovlnného záření s vlhkostí v pórovitém materiálu. Zkoumá rozložení teplotního pole, efektivitu metody a finanční náročnost metody. Nejdůležitější část práce byl provedený experiment, ze kterého vycházeli veškeré důležité hodnoty. První část práce se zabývá potřebnou teorií a druhá část práce je samotný experiment. Experiment byl uskutečněn pro tři stupně vlhkosti materiálu. Bylo použito osm vzorků pro tento experiment, které po celou dobu experimentu, zůstaly nezměněny. Diplomová práce čerpá z předešlých výzkumů, které byly provede na toto, či podobné téma.
|
|
|
Vliv vysychání na streptofytní řasy - mechanismy stresové odolnosti
Pošmourný, Martin ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
V této bakalářské práci jsem se věnoval odolnosti streptofytních řas proti vysychání. Přesto, že se této oblasti doposud věnovalo jen pár lidí, v posledních letech bylo na toto téma publikováno značné množství prací. Byly zjištěny zajímavé informace a objeveny nové skutečnosti. Výzkum pokračuje stále dál a tak by bylo užitečné se poohlédnout, na co všechno se přišlo. Věřím, že porozumění tomuto fenoménu je klíčové pro pochopení některých událostí ve vývoji přírody a uvědomění si, jak houževnatý dokáže život být na samých hranicích svého možného výskytu. Pokusil jsem se utřídit současné vědomosti o mechanismech stresové odolnosti streptofytních řas a doufám, že získaný přehled mi do budoucna pomůže lépe se v dané problematice orientovat. Doposud bylo pozorováno několik přístupů k obraně proti vysychání. Prevence vysušení, adaptace na nedostatek vody a tolerance úplného vyschnutí. Mezi preventivní způsoby obrany patří vytváření shluků buněk, kobercovitých porostů, či sekrece slizového obalu. Jako adaptaci na nedostatek vody řasy vyvinuly složitější odpovědi v podobě změn ultrastruktury, či regulaci fyziologických procesů. Např. Klebsormidium je schopné během půlhodiny nastartovat výrobu značného množství kalózy a zabudovat ji do buněčné stěny. Tím získá potřebnou pružnost, aby v důsledku rapidního...
|
|
|
Vliv odstupu sklizně od ukončení vegetace na výskyt vločkovitosti hlíz brambor
ZENÁHLÍK, David
Diplomová práce na téma vliv odstupu sklizně od ukončení vegetace na výskyt vločkovitosti hlíz u množitelských porostů. Do sledování bylo vybráno 11 odrůd brambor z množitelských porostů, na kterých byla ukončena vegetace desikačním přípravkem Reglone. Od provedení ukončení vegetace byly během 10 dnů do doby sklizně odebrány 4 vzorky a vyhodnoceny podle stupnice Wenzel a Demel (1976) na výskyt a procentické zastoupení vločkovitosti hlíz. K hodnocení byly vybrány odrůdy: Flavia (VR), Riviera (VR), Rosara (VR), Merida (R), Adéla (R), Baccara (R), Marabel (R), Ditta (PR), Laura (PR), Maréna (PP) a Saturna (PP). Dosažené výsledky na vločkovitost hlíz byly hodnoceny statisticky. Cílem je hodnocení vločkovitosti hlíz v závislosti na odstupu sklizně a zjištění, zda od ukončení vegetace u vybraných odrůd je v množitelských porostech nedochází k výskytu Rhizoctonia solani. Termín ukončení vegetace je závislý na množiteli a musí být doložen písemnou dokumentací. Samotná sklizeň může následovat po skončení ochranné lhůty na desikačním prostředku, která je obvykle 7 -15 dnů. Zjištěné výsledky ukázaly, že při včasně provedené sklizni sadbových brambor po ukončení vegetace jsou hlízy bez rozsáhlejšího procentuálního zastoupení vločkovitosti. Výsledky dosažené za rok 2012 a 2013 ukazují, že při včasném provedení všech pracovních operací, týkajících se pěstování sadbových brambor, počínaje jejich vytříděním sadby, sázením, ošetřováním, chemickými postřiky, selekcí, přehlídkami, desikací a sklizní, nepřekročila vločkovitost hlíz za roky 2012 a 2013 hranici výskytu do 5 %. Z výsledků získaných za uvedené roky se ukázalo, že odebrané hlízy nepoškozené a na každé odrůdě se odlišnost na zastoupení vločkovitosti hlíz projevila jinak. A tyto dva roky na sledovaném pokusu prokázaly, že docházelo k nárůstu vločkovitosti na povrchu hlíz za dané období od ukončení vegetace do sklizně.
|
host ::
RSS.