Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA
Malá, Michaela ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
- Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA Bakalářská práce se zabývá zanikáním sídel v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Zájmovou oblastí je velkolom Československé armády, který leží na hranici okresů Most a Chomutov. První část výzkumu je věnována změnám sídelní struktury obou okresů ve 20. století s důrazem na zanikání sídel. Koncentrace osídlení oblasti byla ovlivněna nejenom destrukcí sídelní struktury, ale také poválečným odsunem českých Němců a procesem urbanizace. Změny v osídlení okresů Most a Chomutov jsou v práci zpracovány i graficky. Další část práce se již zaměřuje na samotný velkolom ČSA a sídla zaniklá v důsledku jeho rozšiřování. Územní ekologické limity těžby stanovené v roce 1991 chrání sídla Horní Jiřetín a Černice před likvidací v důsledku postupu velkolomu ČSA. Problematika prolomení či neprolomení limitů je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu - analýzy rozhovorů se zástupci okolních obcí, občanských sdružení a těžební společnosti. Analýza rozhovorů je doplněna variantami možného budoucího vývoje krajiny okolí lomu podle Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje z roku 2005. Klíčová slova: sídelní struktura, těžba hnědého uhlí, zaniklá sídla, velkolom ČSA, okres Most, okres Chomutov
Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA
Malá, Michaela ; Ženka, Jan (oponent) ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
- Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA Bakalářská práce se zabývá zanikáním sídel v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Zájmovou oblastí je velkolom Československé armády, který leží na hranici okresů Most a Chomutov. První část výzkumu je věnována změnám sídelní struktury obou okresů ve 20. století s důrazem na zanikání sídel. Koncentrace osídlení oblasti byla ovlivněna nejenom destrukcí sídelní struktury, ale také poválečným odsunem českých Němců a procesem urbanizace. Změny v osídlení okresů Most a Chomutov jsou v práci zpracovány i graficky. Další část práce se již zaměřuje na samotný velkolom ČSA a sídla zaniklá v důsledku jeho rozšiřování. Územní ekologické limity těžby stanovené v roce 1991 chrání sídla Horní Jiřetín a Černice před likvidací v důsledku postupu velkolomu ČSA. Problematika prolomení či neprolomení limitů je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu - analýzy rozhovorů se zástupci okolních obcí, občanských sdružení a těžební společnosti. Analýza rozhovorů je doplněna variantami možného budoucího vývoje krajiny okolí lomu podle Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje z roku 2005. Klíčová slova: sídelní struktura, těžba hnědého uhlí, zaniklá sídla, velkolom ČSA, okres Most, okres Chomutov

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.