|
|
Fáze demografické revoluce v afrických zemích (1960-2020)
BARTLOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce jsou fáze demografické revoluce v afrických zemích (1960-2020). Prvním cílem je analýza vývoje porodnosti a úmrtnosti za stanovená desetiletí. V práci je obsažena i analýza vývoje demografické revoluce za jednotlivé státy Afriky. Poslední kapitola je zasvěcena určení demografických fází a definování přesného roku vstupu afrických zemí do samotných fází.
|
|
|
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato předkládaná diplomová práce je sondou do života vyšších státních úředníků, kteří působili v Čechách ve 2. polovině 19. století. A právě v tomto období také došlo spolu s celkovou proměnou společnosti i ke změně reprodukčního chování obyvatel, známé jako demografická revoluce. Cílem práce bylo co nejkomplexněji posoudit demografické chování u této vybrané elitní skupiny, a to na vzorku poskytnutých dat z databáze poslanců českých zemí. Zároveň bylo cílem práce na základě analýz zjistit, zda se projevovaly u vyšších státních úředníků jednotlivé aspekty tehdy probíhající demografické revoluce. Vyšší státní úředníci byli rozděleni do dvou skupin na základě datumu jejich prvního sňatku, a s pomocí základní deskriptivní statistiky a pokročilejších statistických metod byly tyto skupiny následně komparovány za účelem zjištění vzájemných odlišností v demografickém chování. Výsledkem práce bylo zjištění, že vyšší státní úředníci, kteří uskutečnili svůj první sňatek ve druhém zkoumaném období, byli ovlivněni v té době probíhající demografickou revolucí z mnoha zjišťovaných aspektů. U těchto úředníků se například potvrdila delší délka trvání manželství, zároveň manželky úředníků měly nižší počet narozených dětí v manželství, a v...
|
|
|
Populační vývoj v zemích s nejvyšším populačním růstem
Janovský, Jan ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj v zemích s nejvyšším populačním růstem Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na populační vývoj zemí s nejvyšším tempem populačního růstu v období 1990-2020. Práce má za cíl zhodnotit populační vývoj zemí s nejvyšším tempem populačního růstu. Pro výběr zemí je použit ukazatel hrubé míry přirozeného přírůstku, který vylučuje vliv migrace na populační růst. Jedním z hlavních cílů práce je na základě rešerše literatury nalezení faktorů, které ovlivňují tempo populačního růstu, a následné zhodnocení vlivu těchto faktorů na vybrané země. Pro účel této práce byly vybrány státy Mali a Niger, které se řadí mezi země s nejvyšším tempem populačního růstu. Analytická část je založena na datech Organizace spojených národů a šetřeních Demographic and Health Surveys. Výsledky této práce potvrzují v Mali i Nigeru přechod do třetí fáze demografické revoluce, čímž je potvrzen počátek snižování plodnosti v těchto zemích. Dle analýzy faktorů ovlivňující úhrnnou plodnost byly zjištěny značné rozdíly ve vzdělání a bohatství rodin, které se výrazně promítly do demografických charakteristik těchto podskupin. Na základě populační prognózy OSN se již neočekává zvyšování tempa populačního růstu a mělo by docházet k postupnému snižování tempa populačního růstu.
|
|
|
Průběh demografického přechodu a možné využití demografické dividendy ve vybraných zemích MENA regionu
Vávrů, Tereza ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Průběh demografického přechodu a možné využití demografické dividendy ve vybraných zemích MENA regionu Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zhodnotit průběh demografické revoluce v regionu MENA, především ve dvou vybraných zemích - Íránu a Iráku. Průběh demografické revoluce je zhodnocen na základě analýzy plodnosti a úmrtnosti. Dalším cílem je zhodnotit možné využití demografické dividendy, která v těchto zemích může nastat. Jedná se především o zhodnocení klíčových faktorů, které mají na demografickou dividendu vliv. Nejdříve je analyzován vývoj věkové struktury, která je klíčová pro vymezení počátku i délky období demografické dividendy. Poté přichází na řadu analýza dalších faktorů, jako je zdravotní stav a vzdělání obyvatelstva a jeho zaměstnanost. Tyto faktory rozhodují o tom, zda země dokáže efektivně využít potenciálu demografické dividendy. Je tedy zřejmé, že nejen příznivá věková struktura, ale i správně směrovaná vládní politika jsou pro období demografické dividendy nezbytné. Na závěr práce jsou shrnuty poznatky analýzy, pomocí nichž určíme, v jaké fázi demografické revoluce se Írán a Irák nachází. Dále přibližně vymezíme období demografické dividendy v těchto dvou zemích a zhodnotíme, na kolik jsou schopny využít jejího potenciálu. Klíčová slova: demografická revoluce, demografická...
|
|
|
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
|
|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
|
|
Demographic revolution in developing countries with a special regards to Africa and Zimbabwe
Muza, Collet ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Demografická revoluce v rozvojových zemích se zvláštním zaměření na Afriku a Zimbabwe Abstrakt Cílem této disertační práce bylo popsat a analyzovat proces demografického přechodu v rozvojových zemích, Africe a v Zimbabwe. Na důležitost demografické revoluce jakožto globálního procesu ukazuje výrazný celosvětový pokles intensity úmrtnosti a plodnosti. Zatímco tato univerzalita byla ústředním bodem klasické revoluční teorie, demografové ji po mnoho desetiletí zpochybňovali, protože se zdálo, že vývoj plodnosti a úmrtnosti v Africe nejde předpokládanou cestou. V sub-saharské Africe se demografická revoluce vyznačuje zaostáváním a diskontinuitou vývoje. Navzdory nízké úrovni socioekonomického vývoje však sám proces změn v celém regionu probíhá rychlejším tempem, než tomu bylo původně v Evropě, což výrazně ovlivňuje jeho výslednou populační dynamiku. Vyvstává tudíž otázka, zda Afrika je s ohledem na demografický vývoj opravdu jiná a zda se z hlediska demografického přechodu opravdu jedná o homogenní kontinent? Nicméně empirické studie, které zkoumají tento jedinečný proces probíhající aktuálně ve většině zemí Afriky a Zimbabwe, chybí. První část práce věnovaná sledovanému procesu v rozvojových zemích ukázala na rozdíly v reakcích plodnosti na pokles úmrtnost. Charakteristickým rysem později započatých přechodů...
|
|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
|
|
Porodnost a plodnost obyvatelstva Českej republiky , vývoj a prostorová diferencovanost
SAMEK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá porodností a plodností obyvatelstva České republiky. Prvotním cílem práce je vysvětlit důležité definice a pojmy vztahující se k reprodukci, dále shromáždit statistická data o vývoji porodnosti a plodnosti, které jsou potřebné ke zpracování hlavní části práce. Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit reprodukci obyvatel nejen z časového hlediska, ale i z hlediska prostorového na úrovni krajů, okresů a částečně správních obvodů ORP. Na základě bodové metody se vytvoří typologie okresů podle charakteristik porodnosti a plodnosti. Vybranými ukazateli použitými na analýzu jsou hrubá míra porodnosti, úhrnná plodnost, podíl živě narozených dětí mimo manželství a průměrný věk matky při narození dítěte. Získané výsledky jsou prezentovány ve formě kartografických výstupů, grafů a tabulek.
|
|
|
Vývoj a prostorová diferencovanost přirozeného pohybu obyvatelstva světa
PLACHÝ, Bohumír
Bakalářská práce se zabývá přirozeným pohybem obyvatelstva světa. Jejím cílem je analyzovat a zhodnotit přirozený přírůstek obyvatel jak z časového hlediska, tak i z hlediska prostorového, na úrovni velkých regionů světa, kontinentů a států. Ze získaných údajů vytvořit typologii států světa na základě odlišnosti procesů přirozeného pohybu jejich obyvatel. Vybranými ukazateli použitými k hodnocení jsou hrubé míry porodnosti, úmrtnosti a přirozeného přírůstku obyvatelstva. Získané výsledky jsou prezentovány formou grafických, kartografických a tabulkových výstupů.
|
host ::
RSS.