Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 67 záznamů.  začátekpředchozí58 - 67  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vnější a vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (výukový program)
KUČEROVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá vytvořením kompletního výukového programu zaměřeného na vnitřní a vnější kontaminaci radioaktivními látkami. Výukový program se skládá z několika kapitol přibližujících danou problematiku studentovi. V první části práce jsou objasněna některá základní fakta týkající se ionizujícího záření, radioaktivity a veličin charakterizujících tyto jevy. Dále jsou v práci přiblíženy účinky ionizujícícho záření na lidský organismus. Ve třetí části jsou popsány všechny zdroje a způsoby vedoucí ke kontaminaci radioaktivními látkami a historicky významné radiační události. Dále je pozornost věnována i jednotlivým radionuklidům a jejich chování v organismu. Kapitoly vnitřní a vnější kontaminace se věnují problematice a charakteru těchto druhů kontaminace, ochraně před jednotlivými druhy kontaminací a následným opatřením při jejích vzniku. Výsledkem je výukový program v e-learningovém prostředí Moodle, který bude sloužit jako učební pomůcka pro studenty oboru radiologický asistent a Ochrana obyvatelstva na ZSF JCU a současně pro jejich lepší orientaci v této oblasti, a to zejména lepší dostupností zpracovaného výukového materiálu.
Činnost jednotek sboru dobrovolných hasičů obce se zaměřením na dekontaminaci
MALÍK, Daniel
V této bakalářské práci jsou zpracovány postupy a metody zjednodušené dekontaminace u jednotek sborů dobrovolných hasičů obce za pomoci jimi dostupné techniky a získaných znalostí. V současném stavu je popsán systém a kategorie jednotek požární ochrany, plán plošného pokrytí a předurčenost vybraných jednotek požární ochrany na dekontaminaci. Další část se věnuje samotné dekontaminaci. Je zde rozebrán tento pojem, popis a dělení místa zásahu na zóny a dále popis celého stanoviště dekontaminace a jeho jednotlivých prostorů. Dekontaminace prováděná nouzovými prostředky je použita jako základ pro vytvářenou metodiku. Na závěr této části je zde zmíněna dekontaminace osob a techniky. V dotazníkovém šetření je zjištěn stav znalostí a vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů na téma dekontaminace. Na základě těchto skutečností je vytvořen metodický list Zjednodušená dekontaminace u jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, který poslouží k odborné přípravě a školení jejich členů, především předurčených jednotek požární ochrany pro dekontaminaci.
Vybavení jednotek požární ochrany v Jihočeském kraji pro zásah s únikem radiace
FIŠARA, Jiří
V této bakalářské práci se zabývám rozdělením jednotek požární ochrany a jejich rozmístěním v Jihočeském kraji. Tyto jednotky jsou určeny pro záchranu života a zdraví obyvatel, jejich majetku a životního prostředí. Jedním z možných nebezpečí, před kterým je třeba obyvatele České Republiky chránit je i ionizující záření. Pro havárie s možným únikem radiace musí být jednotky dostatečně vybaveny a musí znát postupy při řešení těchto událostí. Proto jsem v této práci provedl přehled těchto postupů a vybavení, které mají jednotky požární ochrany v Jihočeském kraji k dispozici. Ve výzkumné části se také zabývám popisem ovládání jednotlivých přístrojů, ochranných prostředků a stanovišti dekontaminace.
Stav a úroveň zabezpečení požární ochrany v zemědělských objektech
POISL, Jiří
ABSTRAKT Bakalářská práce {\clq}q Stav a úroveň zabezpečení požární ochrany v zemědělských objektech`` se zabývá vyhodnocením statistiky požárů a přímé škody v oblasti zemědělství od roku 1997 do roku 2008, prováděnými kontrolami ze strany Hasičského záchranného sboru ČR a nově se vyskytnutou i nemocí ptačí chřipky, která byla potvrzena v Pardubickém kraji. Zde byly potvrzeny čtyři ohniska ptačí chřipky, které musely být zlikvidovány. Je zde uvedeno i speciální zařízení ANPL 100, které bylo vyvinuto za účelem hašení senážních věží v Českém Krumlově. Toto zařízení je v republice ojedinělé, proto se v této práci o něm zmiňujeme, ale nerozebíráme, neboť toto zařízení je řešeno v jiných pracích. V bakalářské práci jsou stanoveny závěry, kterých bylo zjištěno touto prací a praktickými zkušenostmi. Mezi nejdůležitější závěry patří: 1: Pravidelně provádět kontroly ze strany hasičského záchranného sboru na celém území ČR. 2: Stanovit jednotný postup (program) k provádění těchto kontrol. 3: Provedení aktualizace Havarijních plánů jednotlivých krajů a další dokumentace, která stanoví postupy a úkoly pro provádění likvidace nakažených ohnisek 4: V rámci pravidelné odborné přípravy seznámit příslušníky s problematikou hašení požárů v objektech zemědělství a postupů při likvidaci nakažených ohnisek zvířat (ptačí chřipka).
Využití radioterapeutických pracovišť v plánu odezvy nemocnice na hromadný příjem obětí {--} možný model
ŠIKOLOVÁ, Daniela
V práci poukazuji na připravenost zdravotnických zařízení z hlediska řešení hromadného příjmu kontaminovaných osob a osob vystavených účinkům ionizujícího záření. Traumatologický plán a plán krizové připravenosti dané nemocnice by měl s malými úpravami fungovat stejně při příjmu vyššího počtu osob zasažených ionizujícím zářením jako při hromadném příjmu traumatologickém. Cílem práce bylo detekovat možnosti podílu radioterapeutického pracoviště na zajištění míry připravenosti nemocnice na hromadný příjem definovaného vzorku obětí a v závěru byl navrhnut model efektivního využití odborných kapacit radioterapeutických pracovišť nemocnic (typu fakultní nemocnice) pro připravenost nemocnic k hromadnému příjmu obětí.
ZPŮSOBY DEKONTAMINACE POMŮCEK V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI
SMÍTKOVÁ, Šárka
Pojem dekontaminace je definován jako soubor opatření, který znamená usmrcení nebo odstraňování mikroorganismů z prostředí a předmětů bez ohledu na stupeň snížení počtu zárodků. Dekontaminace je nedílnou součástí ošetřovatelské praxe, zabraňuje přenosu a šíření infekcí. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Nemocnici České Budějovice a.s. na interním oddělení metodou nestandardizovaného rozhovoru a doplněn strukturovaným pozorováním. Výzkumný soubor tvořilo osm sester. Rozhovor se skládal z 11 otázek a pozorování bylo rozděleno do šesti bloků. Byly stanoveny čtyři cíle. Cíl 1: zmapovat pomůcky, které jsou v ošetřovatelské praxi dekontaminovány, cíl 2: zjistit, kdo na oddělení připravuje roztoky určené k dekontaminaci pomůcek, cíl 3: zmapovat, jakým způsobem je dekontaminace pomůcek prováděna a cíl 4: identifikovat nejčastěji používané přípravky k dekontaminaci. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké pomůcky se na interním oddělení nejčastěji dekontaminují? Jakým způsobem je zajištěna příprava dekontaminačních roztoků? Jak postupují sestry při dekontaminaci pomůcek? Jaké přípravky jsou k dekontaminaci používány? Na základě výsledků hloubkového rozhovoru a pozorování bylo zjištěno, že na oddělení jsou dekontaminovány pomůcky z plastu, a to nejčastěji močové lahve, podložní mísy a emitní misky, dále pracovní plochy, nádobí používané pacienty a chirurgické nástroje. Roztoky určené k dekontaminaci připravují sestry a sanitárky za používání doporučeného postupu, avšak nedodržují přesné dávkování dezinfekčního prostředku. Při dekontaminaci pomůcek sestry využívají dvouetapový postup dekontaminace. K dekontaminaci pomůcek používají sestry nejčastěji přípravky Persteril 0,5% a Presept tablety. Výsledky šetření budou poskytnuty oddělení, kde bylo prováděno. Jako možnost ke zlepšení navrhuji provést sezení malé skupiny sester k vzájemné interakci k tématu dekontaminace pomůcek a k zopakování si zásad podle nemocničního standardu, aby si sestry uvědomily, jaké dělají chyby a jaké z toho mohou plynout důsledky pro ně i pro jejich pacienty.
Následky výbuchu špinavé bomby
SADÍLKOVÁ, Alexandra
Jedním z relativně levných a dostupných nástrojů teroristického útoku je špinavá bomba. Využívá nálože s konvenční náplní (např. trinitrotoluenem, semtexem apod.) k rozptýlení radioaktivních materiálů. Její princip hlavně tkví v zamoření prostoru exploze a vzniku radioaktivního mraku, který se rychle šíří v závislosti na síle větru, přičemž následný spad radioaktivních částic zamořuje další a další území. To se pak stává nebezpečným pro další pobyt v něm, z důvodu nemoci z ozáření a dlouhodobě vzniku rakoviny. Zamořenou oblast je pak nutné dekontaminovat a to je velmi složité. Velkým problémem však při výbuchu takovéto zbraně bude také panika a zranění způsobená šrapnelem a popáleninami. Tato práce tedy zpracovává možnosti sestrojení radiologické zbraně, případné dopady při jejím použití a postup složek integrovaného záchranného systému při výbuchu špinavé bomby.
Uspořádání a činnost dekontaminačního pracoviště na evakuační trase ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny
SEVEROVÁ, Šárka
Zvyšující spotřeba energie si vyžaduje stále nové zdroje enregie. Jedním z těchto zdrojů jsou jaderné elektrárny a v důsledku vyčerpávání zdrojů fosilních paliv lze předpokládat, že jejich počet bude stoupat. Proto je důležité zvyšovat jadernou bezpečnost, která odpovídá rizikům spojeným s provozem elektráren. Každá elektrárna musí mít předem připravený vnitřní a vnější havarijní plán. V okolí jaderných elektráren jsou plánována opatření, mezi ně patří i dekontaminace. Vhodné uspořádání dekontaminačního pracoviště je předpokladem, ke kvalitně provedené dekontaminaci. Rovněž je nutné provádět cvičení k prověření činnostia funkčnosti těchto pracovišť. Jednoho takového (cvičení ZÓNA 2007) jsem se 25.10.2007 zúčastnila jako pozorovatel. Účast na tomto cvičení mi přiblížila tuto problematiku a velmi napomohla ke zpracování této bakalářské práce. Ve své práci jsem nastínila současný stav, který se momentálně velice zkomplikoval, jelikož prapory, které dosud zajišťovaly MSO jsou rušeny a transformovány, ale i přes to bylo cílem mé práce navrhnout, co nejvhodněji uspořádané dekontaminační pracoviště splňující požadavky. Vycházela jsem ze své hypotézy: {\clqq}Jsem přesvědčená, že nynější připravenost a uspořádání záchranných systémů a parametrů rozložení dekontaminačního pracoviště v havarijním plánování je mnohem pokročilejší než v dřívějších dobách.`` Tato hypotéza se mi potvrdila z hlediska materiálního a technického pokroku. Také jsem se zabývala těžko řešitelnými otázkami, které se mi v průběhu práce objevily. Mezi ně patří například: etika při hygienické očistě mužů a žen, zimní podmínky a další otázky. Myslím si, že své hypotézy jsem potvrdila a pokusila se čtenáři přiblížit tuto problematiku, kterou jsem se zabývala. Zároveň jsem se pokusila vyjádřit svůj postoj k zrušení 153. záchranného praporu Jindřichův Hradec, který se dekontaminacemi zabýval. V práci je podrobně rozebrána dekontaminace a opatření v okolí jaderných elektráren. Práce může být použita jako učební text a je možné ji rozpracovat z hlediska stavu po datu 1. 10. 2008 a zabývat se otázkou: {\clqq}Kdo nyní bude zastávat funkci 153. záchranného praporu Jindřichův Hradec.
Výskyt rtuti v půdách.
MACHOVÁ, Zdeňka
ANOTACE Rtuť se vyskytuje v atmosféře, ve vodě i v půdě. Práce se zabývá sestavením literární rešerše o výskytu rtuti v půdách a dekontaminace kontaminovaných půd. Dekontaminace mohou probíhat pomocí elektrokinetické metody, polymetalurgickými procesy, biochemickými procesy a pomocí rostlin. Práce je doplněna o experimentální část, která byla prováděna na pokusných lokalitách. Hlavní pokusná lokalita se nachází nedaleko obce Velký Chuchelec na Českokrumlovsku. Dvě další lokality se nacházejí u obce Břehov na Českobudějovicku a obce Lužice nedaleko Netolic na Prachaticku. Lokalita u Velkého Chuchelce je různými způsoby obhospodařovaná louka. V lokalitě Břehov byly odebrány vzorky orné půdy a v lokalitě Lužice byly vzorky odebrány z orné půdy, louky a lesa. Celkový obsah rtuti v půdě byl stanoven pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS). Výsledky byly porovnány mezi jednotlivými částmi lokality Velký Chuchelec, které byly různě obhospodařované. Byly zpracované pomocí statistické metody ANOVA a pro obsah celkové rtuti byla vypočtena korelace s lyzimetrickými vodami, s oxidovatelným uhlíkem a organickým uhlíkem. Dále byly porovnány obsahy celkové rtuti mezi lokalitami navzájem a mezi variantami les, orná půda a louka. Bylo zjištěno, že na pokusné lokalitě u Velkého Chuchelce bylo obsaženo nejméně celkové rtuti na ploše 1, parcele obhospodařované kosením třikrát za rok a hnojené NPK hnojivy, průměrný obsah činil 0,0265 {$\mu$}g/g. Naopak nejvyšší hodnota v této lokalitě byla na parcele obhospodařované mulčováním v kombinaci s kosením také na ploše 1, průměrná hodnota byla 0,1171 {$\mu$}g/g. V porovnání ostatních lokalit byla prokázána klesající tendence u druhu půdy. Rozdíly obsahu rtuti v půdě mezi lesní půdou, loukou a ornou půdou byly průkazné. Klesající trend byl v pořadí: lesní půda F+H > louky > lesní půda A1+A2 > orná půda, s následujícími průměrnými hodnotami v uvedeném pořadí: 0,1896 {$\mu$}g/g > 0,0924 {$\mu$}g/g > 0,0517{$\mu$}g/g > 0,0401 {$\mu$}g/g.
Využití bioakumulačních schopností vodních mechů k monitorování vybraných rizikových prvků v povrchových vodách
BEDĚRKOVÁ, Ivana
Cílem bakalářské práce bylo sestavení důkladné literární rešerše na téma využití bioakumulačních schopností rostlin, zvláště vodních mechů, pro biomonitoring výskytu těžkých kovů a některých dalších rizikových prvků v povrchových vodách. Vodní mechy jsou dobře použitelné k biomonitoringu, některé cévnaté rostliny se úspěšně uplatňují při dekontaminaci odpadních vod.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 67 záznamů.   začátekpředchozí58 - 67  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.