|
|
Využití biomechaniky jako podpůrné argumentace pro závěry znaleckých posudků
Veselý, Vratislav ; Ravnik, David (vedoucí práce) ; Maršík, František (oponent) ; Horák, Zdeněk (oponent)
disertační práce Název: Využití biomechaniky jako podpůrné argumentace pro závěry znaleckých posudků Autor: Ing.Vratislav Veselý, MBA Klíčová slova: Dopravní nehoda, mechanismus poranění, poranění hlavy, chodec, čelní sklo automobilu, rychlost dopadu hlavy, deformační zóna. V této disertační práci je cílem zmapovat z dostupné odborné literatury mechanické vlastnosti kostí obličeje a lebky, dále popsat mechanismy poranění mozku a krční páteře. Popis těchto mechanismů přispívá k objasnění vzniku poranění čistě z mechanického/biomechanického pohledu, a ve forenzní praxi přispívá k pochopení situace dalším inženýrským profesím, které se nevěnují soudnímu lékařství. Pevnostní a tuhostní parametry kostí obličeje a lebky slouží ke stanovení velikosti, směru a působiště možných sil pro vznik zlomenin apod. Dalším cílem je navrhnout a popsat jednoduchý analytický přístup pro stanovení rychlosti hlavy při úderu do čelního skla automobilu. Řešit závislost dopadové rychlosti hlavy a rychlosti automobilu, a vliv sklonu čelního skla. Pomocí experimentálního testování, popsat defekty vzniklé na čelním skle automobilu po pádu tzv. impaktoru (simulace nárazu hlavy proti čelnímu sklu) při různých rychlostech nárazu. Stanovení rychlosti dopadu hlavy na čelní sklo automobilu při střetu chodce s automobilem bylo řešeno...
|
|
|
Rozvoj metodiky posuzování svodidel z hlediska dynamických účinků
Koudelka, Ivan ; Krejsa,, Martin (oponent) ; prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA (oponent) ; Salajka, Vlastislav (vedoucí práce)
Předložená práce analyzuje metodiku a přístupy dané legislativou. Předkládá v tisku prezentované výsledky numerického modelování nárazu vozidel do bariéry řešených ve světě i v ČR. Přináší návrh metodiky posuzování svodidel. Metodika navazuje na základní principy užité v TP 101 a ČSN EN 1991-1-1. Kinetická energie vozidla v okamžiku nárazu je nahrazena statickou silou, jejíž účinky jsou srovnatelné s účinky nárazu vozidla. Nosná konstrukce svodidla je řešena za pomocí prostředků statiky. Ve výpočtu je uplatněna i deformace vozidla, což představuje reálné rozdělení energie pohlcené deformací vozidla a energie, kterou musí absorbovat svodidlo. Navrhované postupy umožňují zohlednit nelineární chování konstrukce jak z hlediska geometrické, tak z hlediska materiálové nelinearity. Práce se rovněž zabývá interpretací různých druhů podepření konstrukcí do výpočtového modelu. Na konkrétním případě je demonstrován způsob modelování pružného podepření sloupku svodidla v zemině, či model tření volně uloženého betonového bloku po podložce. K zajištění realitě odpovídající polohy vzájemně spojených volně uložených bloků je navržen způsob modelování kontaktu v místě jejich možného průniku. K výraznému zpřesnění výpočtu přispívá postupné zatěžování konstrukce pomocí přírůstku zatížení a vyčíslování přírůstků energie absorbované deformací po jednotlivých krocích. Předkládaná metodika představuje účinný nástroj k posuzování svodidel, pro jehož aplikaci je dostatečné užití běžných prostředků a vybavení, kterými disponuje téměř každý projektant zabývající se statikou stavebních konstrukcí. V závěru práce jsou zobecněny poznatky získané z řešených příkladů a doplněny o grafická vyjádření.
|
|
|
Analýza naměřených dat z nárazových zkoušek - kolmé střety
Tillhonová, Veronika ; Ptáček, Petr (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nárazovými zkouškami. Mnoho mezinárodních organizací se specializuje přímo na provádění nárazových zkoušek. Nárazová zkouška simuluje střet vozidel. Simulují se tři nejběžnější střety čelní, boční a zadní. Diplomová práce se zaměřuje na střety boční. Boční střety jsou charakteristické tím, že první vozidlo je poškozené v přední části a druhé v boční části. Naměřená data z těchto zkoušek byla vyhodnocena za účelem získání deformační energie spotřebované pro trvalé poškození vozidel. Z deformační energie byly spočteny ekvivalentní energické rychlosti jednotlivých vozidel. Hodnoty EES byly vyhodnoceny různými metodami využívané ve znalecké praxi a porovnány. Nárazové zkoušky byly simulovány za účelem objasnění pomoci znalcům při analýze dopravních nehod.
|
|
|
Analýza naměřených dat z nárazových zkoušek - kolmé střety
Tillhonová, Veronika ; Ptáček, Petr (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nárazovými zkouškami. Mnoho mezinárodních organizací se specializuje přímo na provádění nárazových zkoušek. Nárazová zkouška simuluje střet vozidel. Simulují se tři nejběžnější střety čelní, boční a zadní. Diplomová práce se zaměřuje na střety boční. Boční střety jsou charakteristické tím, že první vozidlo je poškozené v přední části a druhé v boční části. Naměřená data z těchto zkoušek byla vyhodnocena za účelem získání deformační energie spotřebované pro trvalé poškození vozidel. Z deformační energie byly spočteny ekvivalentní energické rychlosti jednotlivých vozidel. Hodnoty EES byly vyhodnoceny různými metodami využívané ve znalecké praxi a porovnány. Nárazové zkoušky byly simulovány za účelem objasnění pomoci znalcům při analýze dopravních nehod.
|
|
|
Gravimetrický projev deformačních zón v okolí podzemních dutin
Šifnerová, Kristýna ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Gürtler, Richard (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda deformační zóna, která vzniká v okolí neporušeného důlního díla v zeminách, má měřitelný gravitační účinek a ovlivňuje interpretaci gravimetrických měření. Jako testovací lokalitu jsme vybrali železniční tunel v Březně u Chomutova. Postupovali jsme tak, že nejprve byl vypočten geotechnický model horninového prostředí v okolí tunelu. Model byl sestaven na základě dvou jádrových vrtů, které byly pro tento účel v blízkosti tunelu odvrtány. Geotechnický model s deformační zónou byl převeden na model hustotní a byla spočtena jeho gravitační odezva. Ta byla porovnána s gravitačním účinkem tunelu v horninovém prostředí bez deformační zóny. Rozdíl účinku těchto dvou modelů dává gravitační účinek deformační zóny. Zjistili jsme, že v prostředí tuhých terciérních jílů, ve kterých je březenský tunel ražen, je gravitační účinek deformační zóny zanedbatelný a gravimetrickou interpretaci neovlivňuje. Závěry vyplývající z modelování, jsme porovnávali s výsledky terénního gravimetrického měření nad tunelem v Březně. Měření proběhlo na třech paralelních profilech, které zastihují tunel v různých hloubkách. Z porovnání výsledků měření s modely vyplynulo, že větší vliv na přesnost interpretace než deformační zóna, má exaktní model horninového prostředí, který již od...
|
|
|
Rozvoj metodiky posuzování svodidel z hlediska dynamických účinků
Koudelka, Ivan ; Krejsa,, Martin (oponent) ; prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA (oponent) ; Salajka, Vlastislav (vedoucí práce)
Předložená práce analyzuje metodiku a přístupy dané legislativou. Předkládá v tisku prezentované výsledky numerického modelování nárazu vozidel do bariéry řešených ve světě i v ČR. Přináší návrh metodiky posuzování svodidel. Metodika navazuje na základní principy užité v TP 101 a ČSN EN 1991-1-1. Kinetická energie vozidla v okamžiku nárazu je nahrazena statickou silou, jejíž účinky jsou srovnatelné s účinky nárazu vozidla. Nosná konstrukce svodidla je řešena za pomocí prostředků statiky. Ve výpočtu je uplatněna i deformace vozidla, což představuje reálné rozdělení energie pohlcené deformací vozidla a energie, kterou musí absorbovat svodidlo. Navrhované postupy umožňují zohlednit nelineární chování konstrukce jak z hlediska geometrické, tak z hlediska materiálové nelinearity. Práce se rovněž zabývá interpretací různých druhů podepření konstrukcí do výpočtového modelu. Na konkrétním případě je demonstrován způsob modelování pružného podepření sloupku svodidla v zemině, či model tření volně uloženého betonového bloku po podložce. K zajištění realitě odpovídající polohy vzájemně spojených volně uložených bloků je navržen způsob modelování kontaktu v místě jejich možného průniku. K výraznému zpřesnění výpočtu přispívá postupné zatěžování konstrukce pomocí přírůstku zatížení a vyčíslování přírůstků energie absorbované deformací po jednotlivých krocích. Předkládaná metodika představuje účinný nástroj k posuzování svodidel, pro jehož aplikaci je dostatečné užití běžných prostředků a vybavení, kterými disponuje téměř každý projektant zabývající se statikou stavebních konstrukcí. V závěru práce jsou zobecněny poznatky získané z řešených příkladů a doplněny o grafická vyjádření.
|
host ::
RSS.