Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Realism and the Nixon Administration: Triangular Diplomacy as a Tool of US Foreign Policy
Moravčík, Vladimír ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá zahraniční politikou USA za vlády Richarda Nixona. Konkrétněji zkoumá přístup USA ke komunistické Číně (ČLR) a trojúhelníkové diplomatické vztahy mezi USA, SSSR a ČLR. Diplomová práce vychází po teoretické stránce z realismu, zejména z ofensivního a defensivního neorealismu reprezentovaným Johnem Meiersheimerem a Kennethem Waltzem. Diplomová práce aplikuje teoretický koncept wedging strategií jako nástrojů power-balancingu na vybranou zahraniční politiku USA. Diplomová práce provádí kvalitativní případovou studii pomocí metody process-tracing. Kauzální mechanismus odvozený z konceptu zaklínění strategií je teoretizován a dále aplikován v analýze. Analýza zahraniční politiky USA vůči Číně obsažená v diplomové práci zkoumá jednotlivé stopy teoretizovaného mechanismu wedgingu. Výsledky analýzy ukazují, že USA narušily čínsko- sovětské spojenectví pomocí strategie defensivního wedgingu využitím čínsko-sovětského rozkolu. USA navázaly politické styky s ČLR a nabídly čínskému vedení strategické záruky nepřímo namířené proti SSSR. Tyto záruky byly posléze předmětem klíčových klauzulí Šanghajského komuniké z roku 1972.
Analýza chování vybraných států v Jihočínském moři
Jetelinová, Denisa ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Jihočínské moře je již po několik desetiletí předmětem sporu mezi s ním sousedícími státy, a to Čínskou lidovou republikou (Čínou), Vietnamem, Filipínami, Indonésií, Brunejí a Malajsií. Vzhledem k tomu, že je toto moře geopoliticky i geostrategicky velmi významné, Čína se pokouší prohlásit se za historického svrchovaného vládce. Její aktivity však narážejí na nároky ostatních států, především pak Vietnamu a Filipín, které mají též zájem na získání kontroly nad ostrovy v Jihočínském moři. Spor tak neustále přetrvává a nepřetržité aktivity všech dotčených zemí vytvořily nekonečnou spirálu událostí, v nichž je dlouhodobě obtížné rozlišovat mezi akcí a reakcí jednotlivých aktérů sporu. Má diplomová práce se proto soustředí na analýzu jednání tří zvolených zemí, Číny, Vietnamu a Filipín, a to z pohledu strukturálního realismu, který je rozštěpen na dva protichůdné proudy, defenzivní a ofenzivní. Jejich rozdílné náhledy na svět mi v mé analýze napomáhají k objasnění, zda je chování zvolených aktérů defenzivní, či naopak ofenzivní. Pro analýzu bylo zvoleno období od roku 2011 do roku 2018, přičemž především v prvních čtyřech letech došlo k několika větším incidentům. Ty jednoznačně prokázaly v chování Číny znaky ofenzivního realismu, zatímco reakce Vietnamu a Filipín bylo možné považovat za defenzivní.
Aktivní pacifismus v japonské zahraniční politice z pohledu defenzivního realismu
Buřič, Lukáš ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Japonsko v posledních letech ve své bezpečnostní politice směřuje k něčemu, co bychom mohli označit jako "aktivní pacifismus". Ten se vyznačuje rostoucím zapojením japonských obranných složek v multilaterálních operacích a snahou zaujmout pozici zodpovědného člena mezinárodního společenství a spojence USA, pokud jde o udržování míru a bezpečnosti nejen v regionu, ale také v globálním měřítku. Je-li ovšem Japonsko aktérem, který má za cíl maximalizovat svou vlastní bezpečnost, mohla by být aktivizace obranných jednotek vnímána okolními státy negativně a její dopady by tedy mohly být kontraproduktivní. Práce na tuto problematiku aplikuje teoretický směr defenzivní realismus a na základě něj zhodnocuje racionalitu japonské bezpečnostní politiky, zvláště aktivního pacifismu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.