Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Prostředky dekontaminace osob a techniky v zóně havarijního plánování
NIMANSKÝ, Jiří
V České republice se nacházejí dvě jaderné elektrárny, pro které se v případě radiační havárie navrhují opatření k ochraně obyvatelstva. Tato diplomová práce se zabývá jedním z nich, a to dekontaminací osob a techniky v zóně havarijního plánování. Teoretická část diplomové práce je zaměřena převážně na poznatky a pojmy z oblasti ionizujícího záření, radiační ochrany a havarijního plánování. Hlavním cílem bylo provést analýzu, komparaci a evaluaci stávajících a nově zaváděných dekontaminačních prostředků osob a techniky Hasičského záchranného sboru České republiky a Armády České republiky. Pro tyto účely bylo vybráno osm dekontaminačních zařízení, které jsou vyčleňována pro použití při radiační havárii. Jedním z dílčích cílů je také porovnání dekontaminačních metod a postupů obou složek. Ke komparaci bylo využito kvantitativního zpracování zkoumaných parametrů a pro získání výsledků byl využit způsob vícekriteriálního rozhodování, a to bodovací metodou. K získání dat a informací byly provedeny rešerše dostupných publikací, metodických listů a návodů k dekontaminačním zařízením. Všechny informace byly zkonzultovány s chemickými odborníky z řad Hasičského záchranného sboru České republiky a chemických jednotek Armády České republiky. Výsledky komparace prokázaly, že dekontaminační zařízení příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky jsou pro použití při radiační havárii vhodnější. Jejich hlavními výhodami jsou účinnější řešení dekontaminace raněných a systém pro zachycení a jímání kontaminované vody. Prostředky Armády České republiky by však po dílčích úpravách byly schopny vykonávat stejnou činnost. Dekontaminační zařízení pro řešení radiační havárie jsou neustále zdokonalovány. Příkladem je přenosný rámový detektor gama záření. Ten umožňuje urychlit dekontaminační proces a šetří tím síly a prostředky nasazené při řešení mimořádné události.
Technické vybavení jednotek požární ochrany pro provádění dekontaminace osob a techniky.
POJETA, Antonín
Bakalářská práce se zabývá problematikou technického vybavení jednotek požární ochrany k provádění dekontaminace osob a techniky na území České republiky mimo válečný stav. Práce je zaměřena na civilní sektor v národních podmínkách. Poukazuje na nutnost připravenosti jednotek HZS ČR z důvodů možného zasažení osob nebezpečnými látkami v rámci nehod, havárií, ale také v rámci teroristických akcí. Bakalářská práce zohledňuje také možné nasazení speciálních jednotek Armády České republiky. Teoretická část bakalářské práce se zabývá úvodem do problematiky, definuje historické události spojené s nutností dekontaminace a celkově se zaměřuje na nutnost pochopení lidí o dekontaminaci nejen své osoby, ale také na vše kontaminované, co se v okolí nachází. Na toto téma volně navazuje otázka kontaminace, bez které by k samotné dekontaminaci nemohlo dojít. Kapitola o dekontaminaci obsahuje základní pojmy, definování základních postupů včetně užívaných chemických látek pro odstranění kontaminantů, včetně detekce a identifikace látek, určení zón zásahu a ochrany. Teoretickou část uzavírá kapitola věnovaná silám a prostředkům provádějící dekontaminaci. Jedná se o nutný legislativní podklad celé činnosti HZS ČR a AČR, jsou uvedeny vyčleněné síly a prostředky v ČR pro danou činnost včetně dislokací. Ve druhé, praktické části, jsme definovali výzkumnou otázku a stanovili metodiku práce. Cílem bylo vypracovat srovnání dvou rozdílných technologií dekontaminace osob a techniky, které jsou ve vybavení záchranných složek na území České republiky. Není tudíž vyloučeno, že by se obě technologie podílely na likvidaci jedné rozsáhlé mimořádné události a vzhledem k faktu, že je mezi oběma technologiemi minimálně generační rozestup, výzkumná otázka zněla jasně. Je nová technologie užívaná HZS ČR jako prvořešitelem mimořádné události ve všech sledovaných a předem definovaných bodech lepší než stará, případně modernizovaná technika AČR? Výsledek práce nelze jednoznačně interpretovat, jelikož ze studie musely být některé typy dekontaminačních linek vyřazeny, jde o typy SDO-A, SDO-1A a SDO-Z a to převážně z důvodů minimálních počtů, které může HZS ČR využít, nebo z důvodů prakticky neexistujících technických údajů. U AČR byla porovnávána a ve výzkumné části je prezentován jeden typ dekontaminace osob. V rámci porovnávací studie dekontaminace techniky byly porovnávány dvě dekontaminační linky aktuálně ve vybavení záchranných týmů. Na základě zjištěných technických údajů a uskutečněných rozhovorů ve výzkumné části práce můžeme konstatovat, že IZS v České republice je materiálně i edukačně připraveno na hromadnou dekontaminaci osob a techniky. Dle rozhovorů s dotyčnými pracovníky vyplynula absence specifických cvičení, která by prověřila celou technologii v extrémních podmínkách. Během rozhovorů nám bylo objasněno plno problematických částí a nedopracovanosti systému přímo od terénních pracovníků. Závěrem celé bakalářské práce byla definovaná doporučení pro praxi, která byla zjištěna během výzkumného šetření a která by mohla přispět ke zlepšení současného stavu hromadné dekontaminace v České republice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.