| |
|
Analýza astronomického azimutu odvozeného z měření na Měsíc
Záhorová, Kateřina ; Machotka,, Radoslav (oponent) ; Kratochvíl, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout postup měření pro určení astronomického azimutu z měření na měsíc, přístrojem Leica T1800, tak, aby byla dosažena požadovaná přesnost a zjistit, jestli lze a je účelné použít tento přístroj pro danou úlohu. Na začátek práce budou uvedeny a vysvětleny některé důležité pojmy. Potom následuje popis činností, které předcházely měření, postupu měření a výpočtů. Na závěr budou shrnuty výsledky práce a dosažená přesnost.
|
| |
|
Analýza astronomického azimutu odvozeného z měření na Měsíc
Záhorová, Kateřina ; Machotka,, Radoslav (oponent) ; Kratochvíl, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout postup měření pro určení astronomického azimutu z měření na měsíc, přístrojem Leica T1800, tak, aby byla dosažena požadovaná přesnost a zjistit, jestli lze a je účelné použít tento přístroj pro danou úlohu. Na začátek práce budou uvedeny a vysvětleny některé důležité pojmy. Potom následuje popis činností, které předcházely měření, postupu měření a výpočtů. Na závěr budou shrnuty výsledky práce a dosažená přesnost.
|
| |
|
Sklonění přejatých maskulin - tendence v současné češtině.
ZELENKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je Sklonění přejatých maskulin - tendence v současné češtině. Pro přehlednost jsme práci rozdělili do čtyř částí. První část rozebírá sklonění přejatých maskulin, ne zcela začlenitelných do českého deklinačního systému, v jazykových příručkách. Popisujeme uvedená pravidla, podle kterých se mají cizí maskulina deklinovat. Druhá část práce shrnuje výsledky tří průzkumů předložených českým mluvčím k vyplnění. Zabýváme se zde deklinací maskulin přejatých v praktickém užití. Ověřujeme, zda mluvčí v současné době skloňují nebo se snaží skloňovat přejatá maskulina dle pravidel stanovených v jazykových příručkách. V třetí části této práce pracujeme s průzkumem, kterého jsme využili při psaní kolokviální práce. Zmiňujeme zde názor respondentů na skloňování jmen přejatých a srovnáváme utvořené varianty tří smyšlených jmen s variantami jmen existujících. Porovnáváme, zda je možné, aby byly obě skupiny jmen deklinovány stejným způsobem. Čtvrtá část obsahuje přílohy, což jsou příklady deklinace některých maskulin zmíněných v první části, dále pak vzory jednotlivých průzkumů a jejich výsledky. Přikládáme také přehled skloňování substantivních typů.
|