|
|
Nové přístupy ve fyzioterapii pacientů s asthma bronchiale
Výtisková, Klára ; Kejhová, Eva (vedoucí práce) ; Kulich, Václav (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Klára Výtisková Vedoucí práce: Ing. Eva Kejhová Název bakalářské práce: Nové přístupy ve fyzioterapii pacientů s asthma bronchiale Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickým ovlivněním asthma bronchiale a aktuálně nejvyužívanějšími metodami fyzioterapie aplikovaných při léčbě astmatu. Práce je složena z teoretické a praktické části. V rámci teoretické části je popsáno onemocnění asthma bronchiale, jeho diagnostika, klasifikace, klinická manifestace nemoci, farmakologická léčba a metody fyzioterapie, které jsou v současnosti při léčbě asthma bronchiale nejmodernější a nejvyužívanější. Tato část je klíčovou částí mé bakalářské práce. Na poznatcích z této kapitoly jsou založeny obsahy terapií praktické části. Praktická část zahrnuje kazuistiky dvou pacientů. Cílovou skupinou byli pacienti ve věku 20-30 let s diagnostikovaným asthma bronchiale, které je aktuálně ve stabilizovaném stavu, u kterých nedochází k pravidelné aplikaci bronchodilatancií. Každý z pacientů podstoupil desetitýdenní fyzioterapeutickou intervenci. Pro objektivní zhodnocení výsledků intervence bylo použito měření dechové amplitudy a spirometrické vyšetření. Terapie byly rovněž hodnoceny subjektivně pacienty se zaměřením na klinickou manifestaci projevů...
|
|
|
Využití respirační fyzioterapie u pacientů po prodělání onemocnění Covid-19
BÍLKOVÁ, Klára
Onemocnění Covid-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2, který před prosincem 2019 nebyl u lidí identifikován. Je to infekční onemocnění přenášené kapénkami a aerosolem postihující hlavně nosohltan a plíce. V dnešní době trpí četná skupina lidí následky po prodělání onemocnění Covid-19, tak zvaným postcovidovým syndromem. Jedná se o soubor různých příznaků, které mohou postihnout ve své podstatě celé tělo. K nejobvyklejším potížím lze zařadit dušnost a neustupující kašel, dekondici, v různé míře bolesti hlavy, zad a hrudníku, slabost i únavu, dále psychické potíže jako anxietu i deprese, poruchy soustředění, nespavost. Z pohledu fyzioterapie lze tyto symptomy různou měrou modifikovat. Například přímo dýchací obtíže - ovlivnění funkce plic, dýchacích svalů, obnovení správného dechového stereotypu. Ovlivnit ale můžeme i posturálně-lokomoční funkce a držení těla. Cílem bakalářské práce je popsat nejčastější zdravotní potíže pacientů po prodělání infekce Covid-19 a navrhnout vhodné přístupy fyzioterapie u zjištěných obtíží. Zejména se práce soustředí na dechové obtíže a možnost jejich ovlivnění pomocí technik respirační fyzioterapie. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, výzkumný soubor tvořilo pět dospělých pacientů, v průběhu výzkumu se jejich počet zredukoval na čtyři probandy. Podmínkou pro zařazení do výzkumu byla infekce SARS-CoV-2 v anamnéze, po které pacienti nadále pociťují jisté přetrvávající zdravotní obtíže. Fyzioterapeutické intervence byly cíleny na optimalizaci respiračních funkcí pomocí vybraných technik respirační fyzioterapie. Zpracování výsledků probíhalo porovnáním vstupního a výstupního kineziologického rozboru, měřením inspiračních a exspiračních ústních tlaků pomocí přístroje MicroRPM a měřením funkce plic pacienta pomocí spirometrie. Bylo dosaženo zlepšení schopnosti chůze, posturálně dechové funkce bránice, mobility hrudníku, hodnot dechových tlaků a subjektivního vnímání zdravotního stavu. Jisté zlepšení funkcí plic zaznamenala také spirometrie.
|
|
|
Vliv dechové rehabilitace na plicní funkce u pacientů po COVID-19 pneumonii.
Světová, Barbora ; Benediktová, Květa (vedoucí práce) ; Irving, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání naměřených hodnot vybraných spirometrických parametrů (FVC, FEV1, PEF) a výsledků dotazníků na kvalitu života (Karnofsky index a Jonesův index dušnosti) u dvou skupin, z nichž jedna měla předepsaný rehabilitační program a druhá byla kontrolní. Teoretická část shrnuje poznatky o onemocnění COVID-19 a jeho okamžitý i dlouhodobý dopad především na respirační systém. Dále se zabývá využitím konkrétních metod dechové rehabilitace u pacientů, kteří prodělali onemocnění COVID-19. Hlavním cílem praktické části je ověřit účinek dechové rehabilitace - předepsaného rehabilitačního programu na plicní funkce u pacientů po pneumonii způsobené onemocněním COVID - 19. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 20 osob (průměrný věk 60±11,04 roku) po pneumonii způsobené onemocněním COVID-19, z nichž 10 dodržovalo předepsaný rehabilitační program a 10 tvořilo kontrolní skupinu bez předepsaného rehabilitačního programu. V den ukončení hospitalizace a podruhé s odstupem 2 - 3 měsíců se u probandů obou skupin měřily spirometrické parametry a zjišťovala se kvalita života pomocí dotazníků. U probandů pokusné skupiny byly dále měřeny S-Index a hrudní amplituda. Sebraná data byla následně vyhodnocena pomocí statistických postupů. Výsledky: V obou skupinách došlo ke statisticky...
|
|
|
Dechová rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax
DOLANSKÝ, Petr
Tato bakalářská práce pojednává o problematice dechové terapie po chirurgické léčbě spontánního pneumothoraxu. Pneumothorax je definován jako přítomnost vzduchu či jiného plynu v pleurální dutině. Pacienti se potýkají s vysokou dušností, bolestivostí, sníženými dechovými parametry a změnami v držení těla. Cílem práce bylo zmapování možnosti respirační rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax a navrhnutí postupu dechové rehabilitace u těchto pacientů. V teoretické části je stručně popsána anatomie hrudníku, jsou popsány primární i pomocné inspirační i exspirační svaly. Dále je popsána problematika pneuothoraxu, jeho dělení, diagnostika, symptomatologie, konzervativní a chirurgická léčba. V závěru se věnuje technikám dechové rehabilitace a ostatním fyzioterapeutickým konceptům, které je možné využít u pacientů po operaci spontánního pneumothoraxu. Praktická část proběhla formou kvalitativního výzkumu, kterého se účastnili tři pacienti operováni pro spontánní pneumothorax. První den po operaci byl každý z nich podroben kineziologickému vyšetření, ve kterém bylo využito svalových testů dle Jandy, goniometrického měření aktivních rozsahů v ramenním kloubu, antropometrického měření rozvíjení hrudníku, měření maximálních nádechových tlaků pomocí přístroje Micro RPM, Borgovy škály CR10 a měření saturace hemoglobinu kyslíkem. Následné dny probíhala samotná terapie zakončená výstupním kineziologickým vyšetřením. Naměřené hodnoty byly mezi sebou porovnány. U všech probandů bylo dosaženo zlepšení, dá se proto tvrdit, že terapie měla pozitivní efekt.
|
|
|
Možnosti dechové rehabilitace u onkologických pacientů po resekčních plicních výkonech
ŠVEC, Martin
Karcinom plic je nejčastějším typem nádorového onemocnění v ČR u mužské populace. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností, chrapotem a kašláním. U pacientů s menšími tumory jsou prováděny resekce v rozsahu lobektomie. Je nutné dbát na správnou předoperační edukaci cvičení. Prioritou po operaci je léčba bolesti, odstranění zvýšeného množství produkovaného hlenu, podpoření expektorace, zlepšení ventilačních parametrů a předcházení pooperačním komplikacím. Zvoleným cílem práce byl úkol zmapovat problematiku dechové rehabilitace u onkologických pacientů po resekčních plicních výkonech a také navržení postupu dechové rehabilitace u onkologických pacientů po resekčních plicních výkonech. Teoretická část popisuje anatomii primárních a auxiliárních dýchacích svalů, charakteristiku karcinomu plic, jeho chirurgickou léčbu a techniky dechové rehabilitace, včetně ostatních fyzioterapeutických konceptů jako jsou měkké a mobilizační techniky, Brügger koncept, proprioceptivní nervosvalová facilitace a kinesiotaping. Praktická část sestává z kvalitativního výzkumu, na kterém se účastnili tři onkologičtí pacienti po resekčních plicních výkonech. Výzkum tvoří goniometrické a antropometrické vyšetření, svalový test, měření maximálních výdechových a maximálních nádechových tlaků, Borgova škála dušnosti a saturace hemoglobinu kyslíkem. Terapie začínala dnem před operací a končila před dimisí, sedmý až osmý den. Výsledky se u pacientů v určitých parametrech vrátily k původním hodnotám před operací, vlivem terapie se po operaci žádný z parametrů nezhoršil. Lze tvrdit, že terapie měla na pacienty pozitivní vliv bez vznikajících komplikací.
|
|
| |
|
| |
|
|
Oxygenoterapie po kardiochirurgické operaci z pohledu sester a pacientů
VRCHOTOVÁ, Klára
Kardiochirurgické operace jsou velmi závažné operační výkony, které mají svá značná specifika. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku oxygenoterapie a to jak z pohledu sester, tak i pacientů. Teoretická část je zaměřena na popis fyziologie dýchání a následně na samotnou oxygenoterapii. Zde jsou popsány jednotlivé zdroje kyslíku a indikace k jeho podání. Dále jsou zde zmíněny jednotlivé zásady v podávání kyslíku. Při podávání kyslíku je třeba využít specifických pomůcek, kdy mezi nejčastěji používané patří kyslíková maska nebo kyslíkové brýle. Aby oxygenoterapie byla ještě účinnější, musí být také zahájena kvalitní dechová rehabilitace. Dechová rehabilitace je zvláště u pacientů po kardiochirurgickém výkonu velice důležitá a s jejím nácvikem je třeba začít již před samotným operačním výkonem. Tento postup je velice důležitý, protože v pooperačním období zajišťuje pacientovi správné dýchání a odkašlávání. Dechovou rehabilitaci s pacienty provádí jak všeobecná sestra pracující na kardiochirurgickém oddělení, tak i fyzioterapeut. Ke zjištění účinnosti oxygenoterapie a dechové rehabilitace slouží různé monitorovací techniky. Tyto techniky lze rozdělit na invazivní a neinvazivní. Z neinvazivních se nejčastěji využívá pulzní oxymetrie, z invazivních technik je to odběr krve na ABR. Cíle práce byly stanoveny celkem dva: 1. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacienta s oxygenoterapií. 2. Zjistit, co pociťují pacienti po kardiochirurgické operaci. K těmto cílům byly zvoleny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Stanovené hypotézy jsou: 1. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o oxygenoterapii než sestry pracující na stanici intermediální péče. 2. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o dechové rehabilitaci než sestry pracující na stanici intermediální péče. První výzkumná otázka je: Co pociťují pacienti při oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Druhá výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou pacienti po kardiochirurgické operaci informováni o oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita jak kvantitativní, tak i kvalitativní výzkumná metoda. Kvantitativní zpracování dat probíhalo v podobě zpracování vyplněných dotazníků od sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Touto metodou byly vyhodnoceny a posouzeny znalosti sester resuscitačního a intermediálního oddělení. Kvantitativní výzkumné šetření bylo použito při zpracování získaných dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po kardiochirurgickém operačním výkonu. Tato data byla následně přepsána a bylo provedeno jejich kódování pomocí metody - tužka a papír. Na podkladě zjištěných kódů byla provedena kategorizace dat. Celkem byly vytvořeny dvě kategorie a to Oxygenoterapie a Dechová rehabilitace. Každá z těchto kategorií má tři podkategorie. U kvalitativního výzkumného šetření byly vytvořeny dvě kategorie: Oxygenoterapie a Dechová gymnastika. U kategorie Oxygenoterapie byly následně vytvořeny tři podkategorie Z kvantitativního výzkumného šetření vyplývá, že znalosti sester ohledně oxygenoterapie jsou vyšší u sester pracujících na oddělení resuscitační péče. Naopak je tomu však v oblasti znalostí sester ohledně dechové rehabilitace. V této oblasti byly vyšší vědomosti sester z intermediální péče. Při zpracování dat kvalitativní výzkumnou metodou bylo zjištěno, že pacienti mají dostatek informací o pooperační oxygenoterapii, ale i dechové rehabilitaci. Četnost dechové rehabilitace byla u všech pacientů v pooperačním období po kardiochirurgickém výkonu vyšší jak 1x/den
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s traumatem hrudníku
HORÁKOVÁ, Magdaléna
Na začátku této práce jsme si stanovili dva cíle. Chtěli jsme zjistit, jaká jsou specifika při ošetřování pacientů s traumatem hrudníku ve vybraných traumacentrech České republiky. Druhým cílem bylo zmapovat kooperaci všeobecných sester s fyzioterapeuty v rámci rehabilitace pacienta po traumatu hrudníku.Poranění hrudníku společně s poškozením nitrohrudních orgánů patří k nejčastějším zraněním v běžném životě. Často jsou tato traumata přidružena s nějakým dalším poraněným nebo jsou klasifikována jako polytraumata a péče o tyto pacienty kvůli její komplexnosti a návaznosti je směřována zejména do traumacenter. Častým řešením je zavedení hrudní drenáže. Ta je lékařským výkonem, kdy se drén zavede do pleurální dutiny za účelem odstranění patologického obsahu. Úlohou sestry je, aby měla zmapovanou problematiku hrudního sání. Znamená to jak ošetřování pacienta, zajištění jeho biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb, tak i starostlivost o samotné hrudní sání.V průběhu našeho výzkumu byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Sestry znají zásady péče o pacienty s aktivním hrudním sáním. Hypotéza č. 2: Sestry znají zásady péče o pacienty s pasivním hrudním sáním. Hypotéza č. 3: Sestry spolupracují s rehabilitačními pracovníky. Všechny hypotézy se nám ve výzkumném šetření podařilo zodpovědět a potvrdit a tímto se splnili stanovené cíle.Standard je nedílnou součástí současného ošetřovatelství. Podílí se na procesu řízení a zvyšování kvality ošetřovatelské péče a je prostředkem pro realizaci auditů. Tato diplomová práce je zpracována k dalšímu využití. Vytvořili jsme ošetřovatelský standard pro sestry zaměřující se na ošetřovatelskou péči o pacienta se zavedenou hrudní drenáží. Standard je vložen do kapitoly Přílohy a doufáme, že bude přínosem pro sestry a povede ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče o pacienta s hrudním sáním. Výsledky této práce mohou poskytnout nový rozměr na práci všeobecné sestry starající se o pacienta s aktivní či pasivní hrudní drenáží, na rehabilitaci o tyto pacienty a také komplexní pohled na ošetřování těchto pacientů. Tato práce může být využita jako studijní materiál a využita při odborných seminářích na traumatologických odděleních nebo všude tam, kde je možné se s hrudním sáním setkat.
|
host ::
RSS.