|
|
Možnosti prevence nežádoucího vlivu kognitivních zkreslení na každodenní rozhodování
Tesařová, Monica ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi prevence vlivu kognitivních zkreslení na naše každodenní rozhodování, především pak negativnímu působení heuristiky kotvení a přizpůsobení na spotřební chování. První kapitola je věnována tématu lidské iracionality v rozhodování, především pak kognitivním zkreslením. Představeno je několik významných typů kognitivních zkreslení, které negativně ovlivňují naše rozhodování. Následně jsou uvedeny různé přístupy, které se pokouší vysvětlit jejich původ. Práce navazuje kapitolou o možnostech prevence kognitivních zkreslení, kde je zmíněna teorie debiasingu a uveden příklad úspěšné debiasingové strategie. Poslední kapitola teoretické části se podrobně zaměřuje na jeden konkrétní druh kognitivního zkreslení, způsobený heuristikou kotvení a přizpůsobení. Cílem empirické části práce je následně navrhnout způsob, jak negativní vliv tohoto zkreslení na naše rozhodování v každodenních situacích - konkrétně z pohledu spotřebitele - alespoň částečně omezit. Součástí toho je i návrh designu experimentální studie, která by umožnila ověřit účinnost proponovaného opatření. Klíčová slova: heuristiky, kognitivní zkreslení, rozhodování, kotvení, debiasing
|
|
|
Zmírňování kognitivních zkreslení: Jak udělat rozhodování v byznyse racionálnější?
Kučera, Tomáš ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá kognitivními zkresleními, zejména pak konfirmačním zkreslením, a různými přístupy k jejich zmírňování. Práce rozebírá tři hlavní kategorie strategií pro zmírňování kognitivních zkreslení, a sice zvyšování pobídek, nastavení okolního prostředí za účelem vyhnutí se nebo vyvážení zkreslení, a trénování lidí, aby byli schopni rozpoznat situace, ve kterých se zkreslení může projevit a aby byli schopni jeho efekty zmírnit. V práci je popsán experiment, který zkoumal, jaké typy informací si lidé vybírají a jaké jsou dopady tréninku na zmírnění zkreslení. Výsledky ukazují, že konfirmační zkreslení se projevilo jak ve výběru informací, tak při jejich zpracování a že trénink efektivně snížil úroveň konfirmačního zkreslení o 33 % na 5% hladině významnosti. Trénink pro zmírnění zkreslení byl ve formě krátkého videa, které zahrnovalo informace o konfirmačním zkreslení, o jeho dopadu na úsudek a také vysvětlovalo mitigační strategie.
|
|
|
Možnosti prevence nežádoucího vlivu kognitivních zkreslení na každodenní rozhodování
Tesařová, Monica ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi prevence vlivu kognitivních zkreslení na naše každodenní rozhodování, především pak negativnímu působení heuristiky kotvení a přizpůsobení na spotřební chování. První kapitola je věnována tématu lidské iracionality v rozhodování, především pak kognitivním zkreslením. Představeno je několik významných typů kognitivních zkreslení, které negativně ovlivňují naše rozhodování. Následně jsou uvedeny různé přístupy, které se pokouší vysvětlit jejich původ. Práce navazuje kapitolou o možnostech prevence kognitivních zkreslení, kde je zmíněna teorie debiasingu a uveden příklad úspěšné debiasingové strategie. Poslední kapitola teoretické části se podrobně zaměřuje na jeden konkrétní druh kognitivního zkreslení, způsobený heuristikou kotvení a přizpůsobení. Cílem empirické části práce je následně navrhnout způsob, jak negativní vliv tohoto zkreslení na naše rozhodování v každodenních situacích - konkrétně z pohledu spotřebitele - alespoň částečně omezit. Součástí toho je i návrh designu experimentální studie, která by umožnila ověřit účinnost proponovaného opatření. Klíčová slova: heuristiky, kognitivní zkreslení, rozhodování, kotvení, debiasing
|
|
|
Heuristiky a zkreslení: Model intuitivního usuzování
Bahník, Štěpán ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Práce popisuje model heuristického usuzování Kahnemana a Fredericka (2002) a dva experimenty z něj vycházející. Podle Kahnemana a Fredericka usuzující při využití heuristiky zodpovídají otázku pomocí využití odpovědi na otázku jednodušší. Tento proces se nazývá substituce atributů, neboť cílový atribut, kterého se úsudek týká, je nahrazen heuristickým atributem, jenž je s ním asociativně spjatý a je v mysli snadněji dostupný. První experiment zkoumal, zdali mohou lidé při úsudku využívat dvou heuristických atributů zároveň. U problému Linda (Tversky & Kahneman, 1983) měla část probandů za úkol uvést 1 nebo 4 argumenty svědčící pro jeden z výroků. Počet argumentů byl vybrán tak, aby probandi při tomto úkolu zažívali plynulost či neplynulost. Přestože se projevilo porušení pravidla konjunkce, vytváření argumentů nemělo vliv na hodnocení pravděpodobnosti odpovídajícího výroku. Druhý experiment zjišťoval vliv primingu vztahu mezi procesní plynulostí a rizikem na efekt vyslovitelnosti názvů potravinových aditiv na hodnocení jejich škodlivosti. V souladu s dřívější studií (Song & Schwarz, 2009) se ukázalo, že probandi hodnotili potravinová aditiva s hůře vyslovitelnými názvy jako škodlivější. Vliv primingu se neprojevil. Ve studiích tedy nebyl nalezen důkaz pro možnost využití dvou heuristik zároveň a...
|
host ::
RSS.