Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Odůvodnění civilních soudních rozhodnutí
Palánová, Petra ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Odůvodnění civilních soudních rozhodnutí Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá odůvodněním soudních rozhodnutí vydávaných v civilním řízení. Soudní rozhodnutí představuje stěžejní výstup soudu v civilním řízení, neboť k jeho vydání civilní řízení směřuje. Podstatný je však nejen výrok rozhodnutí, ale i jeho odůvodnění, jímž soud vysvětlí své úvahy účastníkům řízení i nadřízeným soudům. Výrok bez odpovídajícího odůvodnění je nepřezkoumatelný a může být i důvodem úvah o libovůli v soudním rozhodování. Poskytnutí kvalitního odůvodnění je proto nezbytnou součástí spravedlivého procesu a rovněž i nepostradatelnou schopností dobrého soudce. Cílem práce je analýza právní úpravy odůvodnění soudních rozhodnutí z hlediska toho, zda poskytuje dostatečný návod pro sestavení náležitého odůvodnění, a identifikace řádného odůvodnění soudních rozhodnutí s ohledem na to, k jakým nedostatkům v praxi nejčastěji dochází a jak se těchto nedostatků vyvarovat. Za tímto účelem je česká právní úprava zařazena do kontextu práva na spravedlivý proces a jeho jednotlivých aspektů vymezených na nadnárodní i ústavněprávní úrovni, zohledněny názory odborné veřejnosti a zhodnocena související judikatura. Rigorózní práce je koncipována do pěti kapitol, z nichž v úvodní kapitole je rozebrán právní základ povinnosti odůvodnit soudní...
Pěstounská péče a dítě s postižením
VÍTOVEC, Jiří
Svou bakalářskou práci s názvem Pěstounská péče a dítě s postižením, jsem rozdělil na několik kapitol. První tři se zabývají teoretickým vymezením problematiky a zbylé čtyři výzkumem a jeho vyhodnocením. Kapitoly věnované teorii jsou zaměřeny na obecné informace o pěstounské péči, které vymezují pěstounskou péči v systému náhradní rodinné péče, sledují důvody umístění dítěte do tohoto systému, motivaci párů, nabídnout svou rodinu jako bezpečné místo pro výchovu dítěte, finanční zabezpečení pěstounů a podmínky jejího ukončení. V další kapitole se téma pěstounské péče propojuje s tématem výchovy dítěte s postižením a kombinuje tak v sobě poznatky z těchto dvou jinak samostatně rozsáhlých témat. Tato kapitola vymezuje nejdříve základní informace o postižení a následně již pojednává o problematice výchovy, vztazích mezi pěstouny, vztazích mezi sourozenci, dospívání a množství informací, které pěstouni pro poskytování péče potřebují. Poslední kapitola zabývající se teoretickým vymezením, se zaměřuje na vztah pěstounské rodiny s okolím, tedy jejich příbuznými a blízkými lidmi. Ve výzkumu jsem se zaměřil na dva cíle, které se dotýkají dvou významných složek pěstounské péče. První cíl se zaměřuje na zjištění spokojenosti pěstounů s poskytovanými službami souvisejícími s jejich činností. V rámci tohoto cíle se zaměřuji na vztah pěstounů k právním změnám týkajících se pěstounské péče a na služby, které využívají sami nebo jejich rodina. Druhým cílem výzkumu bylo zjistit důvody rozhodnutí pěstounů pro přijetí dítěte s postižením do pěstounské péče. V rámci tohoto cíle jsem se zaměřil na samotné důvody rozhodnutí a následně na to, zda pěstouni o postižení věděli již před uskutečněním samotné pěstounské péče a na problémy, které je při této péči potkaly. Pro získání dat jsem využil kvalitativní výzkum, metodu dotazování, techniku nestrukturovaného rozhovoru. Tento rozhovor jsem provedl se třemi páry z jihočeského kraje, které ve své pěstounské péči mají dítě s postižením. Z důvodu získání tematicky významných výsledků šlo o páry, v jejichž pěstounské péči je více než pět dětí a kteří jsou starší padesáti let. Tento výběr jsem udělal z předpokladu, že tyto páry budou mít s problematikou značné zkušenosti. Z rozhovorů, které jsem s respondenty vedl, vyvstalo několik důležitých faktů. V rámci prvního cíle zjistit spokojenost pěstounů s poskytovanými službami, jsem zjistil, že ač je systém financování pěstounské péče výhodný pro jednotlivce, všichni si minimálně uvědomovali jeho nevýhodnost, pokud se pěstounské péči věnují oba rodiče. Zároveň jsem zjistil, že nejvíce užívanou službou je pomoc odborníků a to hlavně psychologa a lékařů. Další významnou službou, kterou pěstouni využívají, je vzájemné setkávání s dalšími pěstouny, díky kterým mají možnost nejen získat, ale také předat zkušenosti ostatním pěstounům, což oni sami považují za důležité. Spolu s tím vnímají za důležité i školení, které je sice povinné, ale i tak ho vnímají za prospěšné, jelikož mají možnost díky němu zlepšit svou péči. V rámci druhého stanoveného cíle jsem zjistil, že významným důvodem, proč se náhradní rodiče pro pěstounskou péči rozhodli, byla nemožnost mít vlastní děti a druhým důvodem bylo pořídit sourozence svému dítěti. Dozvěděl jsem se také, že všichni by si přáli vědět více informací o daném postižení. Ve dvou případech totiž o postižení měli jen kusé informace a v jednom z párů o postižení dítěte ani dopředu nevěděli. Co se týče školy, měli pěstouni problémy hlavně, když museli opakovaně vysvětlovat konkrétní potřeby spojené s postižením dítěte. Pěstouni v rozhovoru zdůrazňovali potřebu služeb poskytovaných dětem, které vyjdou z pěstounské péče a to nejen pro děti s postižením, ale i dětem bez postižení. Tato práce může sloužit jako inspirace pro vytvoření nabídky služeb určených ke zlepšení pěstounské péče. Například pěstouni nepřímo naznačovali, že by bylo dobré vytvořit kontrolu nad doprovodnými organizacemi, aby se tak zabránilo některým nežádoucím jevům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.