|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití IHC markeru p16 u HPV lézí děložního čípku
ILOVIČNÁ, Kristýna
HPV je jednou z nejběžnějších pohlavně přenosných chorob. Většinou se šíří pohlavní cestou, méně častěji orálně, kontaminovanými prsty nebo ložním prádlem. Dále se může přenášet z matky na plod při porodu nebo transplacentárně. Převážně se vyskytuje u mladých žen ve věkovém rozmezí 20 až 25 let a během života se s ním setká asi 80 % sexuálně aktivních jedinců. Lidský papilomavirus je infekční agens, u kterého se prokázala souvislost se specifickým typem lidského nádorového onemocnění a vyskytuje se u 99,7 % všech nádorů děložního čípku. Doposud byla prokázána existence více než sta kmenů papilomavirů, ty můžeme rozdělit na skupinu s nízkým rizikem (lowrisk) a na skupinu s rizikem vysokým (highrisk). Jednou z nejlepších možných prevencí, jak snížit riziko onemocnění, je udržovat sexuální vztah pouze s jedním partnerem. Ovšem i partner může být nosičem infekce, aniž by se u něj vyvinuly příznaky. Preventivní opatření také představují pravidelná gynekologická vyšetření. Výskyt rakoviny děložního čípku výrazně poklesl v mnoha rozvinutých zemích především v důsledku cytologických screeningových programů. Onemocnění je tak možno zachytit již v raných stádiích, kdy jsou možnosti úspěšné léčby znatelně vyšší. V léčbě karcinomu cervixu se používají tři standardní postupy chirurgie, radioterapie a chemoterapie. V praktické části porovnávám pozitivitu markeru p16 u jednotlivých histologických skupin pomocí světelného mikroskopu NIKON Eclipse E400. Užívání imunologicky barvené tkáně na p16 zlepšuje celkovou diagnostickou přesnost. Za rok 2016 a 2017 bylo na Oddělení patologie v Nemocnici Písek a.s. takto vyšetřeno 173 vzorků. Ty jsme rozdělili podle stupně závažnosti na 34 low-grade lézí a 139 vysoko rizikových lézí.18 lowrisk lézí a 130 high-grade lézí vykazovalo pozitivitu p16. Vyšetření zbylých sklíček vyšlo negativně.
|
|
|
Brachyterapie gynekologických malignit
KURÁŽOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je brachyterapie gynekologických malignit. V teoretické části je popsána anatomie ženských pohlavních orgánu, obecné zásady brachyterapie, gynekologické aplikace brachyterapie a zhoubná gynekologická onemocnění léčená touto metodou. Teoretická část je zpracována z odborných publikací, článků a internetových stránek formou literární rešerše. Výstupem této rešerše je sumarizace poznatků o brachyterapii gynekologických malignit a tím i tvorba edukačního textu, což bylo prvním cílem práce. Druhým cílem práce bylo porovnat dávky na kritické orgány močový měchýř, rektum při uterovaginálních aplikacích v závislosti na typu použitého aplikátoru Fletcherovy sondy a Ring aplikátoru. Data pro praktickou část práce jsem čerpala z archivovaných ozařovacích protokolů na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. a zpracovala je do tabulek. Porovnávány byly dva soubory pacientek léčených pro karcinom děložního čípku uterovaginální aplikací v letech 2008 2018. Z výsledků vyplývá, že průměrné dávky na močový měchýř jsou u obou aplikátorů téměř shodné, ovšem pro Fletcherovu sondu jsou o 0,09 Gy nižší než pro Ring aplikátor. Průměrná dávka na rektum je ovšem dle výsledků nižší o 1,136 Gy při použití Ring aplikátoru, z čehož můžeme usuzovat, že použití Ring aplikátoru při uterovaginální aplikaci je pro šetření rekta z hlediska aplikované dávky záření výhodnější. Výchozí hypotéza práce, že využitím novějšího Ring aplikátoru jsou dávky na kritické orgány nižší, než je tomu při využití Fletcherovy sondy, nebyla dle získaných výsledků potvrzena ani zamítnuta.
|
|
|
Radioterapie karcinomu děložního čípku
KUBIŠOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je radioterapie karcinomu děložního čípku. V teoretické části jsou popsané anatomické poměry malé pánve, typologie nádoru, jeho výskyt, rizikové faktory, které toto onemocnění mohou způsobovat, příznaky a diagnostika. Zvláštní pozornost je věnována otázce prevence karcinomu děložního čípku. Dále je zde zmíněna léčba tohoto zhoubného onemocnění chirurgické řešení, teleterapie, brachyterapie a chemoterapie. Druhá část bakalářské práce, její praktická část, zkoumá radioterapeutickou léčbu u pacientek s cervikálním karcinomem, především formou vyhodnocení dávek záření obdržených kritickými orgány s ohledem na výskyt akutních a pozdních nežádoucích účinků. Rizikový faktor, který se ukázal jako zásadní, je nedostatečná účast respondentek na preventivních gynekologických prohlídkách. Z nasbíraných dat bylo zjištěno, že pouhá třetina žen podstupuje pravidelný screening u svého lékaře. Mezi hlavní zkoumaná fakta patřila aplikovaná dávka záření na kritické orgány v radioterapii. Získané výsledky ukázaly, že dávky ani frakce během sedmi let nezaznamenaly žádný výrazný progres. Ani technika ozařování se za tu dobu nezměnila, jediným rozdílem byl nárůst využití IMRT techniky v roce 2017 oproti roku 2010. Výchozí hypotéza práce, zda zdokonalení verifikačních systémů, ozařovacích přístrojů a plánovacích systémů může mít vliv na snížení nežádoucích účinků záření na kritické orgány při radioterapii karcinomu děložního čípku, byla dle výše uvedených výsledků zamítnuta.
|
|
|
Výskyt karcinomu děložního čípku u žen v Jihočeském kraji
NĚMCOVÁ, Eva
Rakovina děložního čípku představuje obrovskou zdravotní, psychologickou a sociální zátěž pro každou ženu. Karcinom děložního čípku je druhé nejčastější nádorové onemocnění žen, které je důsledkem velmi časté sexuálně přenosné choroby {--} infekce lidským papillomavirem. Existuje více než 100 typů HPV. Mezi vysoce rizikové patří zejména HPV 16 a 18. Celosvětově je každý rok diagnostikováno asi 500 000 nových případů rakoviny děložního čípku. V České republice je každý rok 1 000 nových pacientek s tímto onemocněním, z toho až 400 na rakovinu zemře. Odhaduje se, že pokud se výrazně nezlepší prevence rakoviny děložního čípku, bude před rokem 2050 až jeden milion nových případů. Každá žena je v riziku, že onemocní rakovinou děložního čípku. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Ke vzniku přispívají i rizikové faktory, jako je nízký věk koitarche, počet sexuálních partnerů, kuřáctví, jiné STD a dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Použití kondomu, jež chrání proti sexuálně přenosným onemocněním, redukuje HPV až o 70%. Docházení na pravidelné gynekologické prohlídky, jejichž součástí je provedení cytologického stěru, je velmi důležité. Screening umožní průkaz cytologických abnormalit a prekanceróz. Není však schopen zachytit všechny prekancerózy a časná stádia karcinomu. V současné době máme již k dispozici 2 očkovací látky. Tyto vakcíny chrání proti nejčastěji se vyskytujícím onkogenním typům HPV (HPV 16 a 18), které jsou příčinou přibližně 70% případů rakoviny děložního čípku. Imunizace proti lidským papillomavirům je prvním očkováním proti nádorovému onemocnění. Vakcinace spolu se screeningem je nejlepší metodou volby v prevenci proti karcinomu děložního čípku. První část diplomové práce na základě studia odborné literatury podává ucelený přehled o problematice karcinomu děložního čípku. Druhá část práce je výzkumná. Zjišťuje znalosti a chování v oblasti prevence karcinomu děložního čípku u žen z měst Jihočeského kraje v období prosinec 2008 {--} březen 2009 a porovnává je s odbornou literaturou.
|
|
|
Využívání možnosti očkování proti rakovině děložního čípku u žen v kraji Vysočina podle vzdělání
ŠIDLÁKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce zachycuje, jakou povědomost o rakovině děložního čípku mají dnešní dívky a mladé ženy. Jak k možnosti očkování proti rakovině děložního čípku přistupují, zda znají výši ceny, počet dávek, rizikové faktory aj. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část popisuje současný stav - anatomii ženských pohlavních orgánů, historii, výskyt, příčinu, přenos, příznaky, diagnostiku, možnosti léčby a hlavně prevenci. Praktická část obsahuje cíle a hypotézy, metodiku, výsledky výzkumu, které jsou převedeny do grafů. Součástí praktické části je i diskuse, kde se zamýšlím nad výsledky získanými vlastním výzkumem.
|
|
|
Toxicita radioterapie u pacientek nad 60 let s gynekologickými nádory
POLODNOVÁ, Šárka
Nádory děložního čípku a děložního těla jsou nejčastějšími nádory ženských reprodukčních orgánů a jejich incidence stále stoupá. V České republice je každoročně diagnostikováno více než 1000 nových případů karcinomu děložního čípku a 1500 případů endometriálního karcinomu. V terapii se uplatňuje chirurgická léčba a zevní radioterapie, popřípadě v kombinaci s brachyterapií a chemoterapií. Zaměřila jsem se na časnou toxicitu radioterapie, která může být limitujícím faktorem dokončení léčby, zejména u starších pacientek. Soubor tvoří 100 pacientek, které jsou rozděleny do 4 skupin dle věku a primární diagnózy. Každá skupina zahrnuje 25 žen. V I. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního čípku (věkový průměr 48 let), II. skupina obsahuje pacientky se stejnou diagnózou, ale starší 60-ti let (věkový průměr 66 let). Ve III. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 54 let). V poslední IV. skupině jsou pacientky starší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 71 let). Všechny pacientky byly ozařovány na Onkologickém oddělení v Nemocnici v Českých Budějovicích a.s.. Ve své práci jsem mezi sebou porovnávala toxicitu radioterapie u skupiny pacientek mladších oproti pacientkám, které byly starší 60-ti let. Hematologická toxicita byla zjištěna častěji u starších pacientek, ať už se zhoubným nádorem děložního čípku(76 % či s endometriálním karcinomem (52 %). U mladších pacientek se projevily hematologické komplikace v menší míře(děložní čípek - 52 %, děložní tělo {--} 24 %). Závažná toxicita grade 4 byla zjištěna u jedné pacientky starší 60-ti let se samotnou radioterapií na oblast pánve pro nádor děložního čípku. Toxicita grade 3 se vyskytla u jedné nemocné ze skupiny mladších a u jedné ze skupiny starších pacientek s kombinovanou léčbou pro karcinom čípku děložního. Při porovnávání nehematologických komplikací byla toxicita také více vyjádřena u starších pacientek. Výskyt průjmů u starších byl v 64 % oproti mladším 48 %. Daná hypotéza o vyšší toxicitě léčby u starších pacientek se mi výzkumem potvrdila.
|
host ::
RSS.