Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vnímání mužského a ženského těla v české lékařské literatuře druhé poloviny 19. a počátku 20. století
Najmanová, Veronika ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jakým způsobem bylo v konkrétním druhu lékařské literatury v tzv. domácích lékařích, v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století tematizováno lidské tělo. Práce vychází z předpokladu, že tělo není pouze neutrální biologický základ daný přírodou, ale že vnímání těla a tělesnosti je ovlivněno společností a proto se určité společenské změny mohou odrážet i ve změně nahlížení na lidské tělo, zejména při jeho pojímání jako těla mužského a ženského. Právě zhruba od šedesátých let 19. století docházelo k rozvoji emancipačních aktivit českých žen, k rozšíření jejich práv a obecně k proměně genderových vztahů ve společnosti. Práce se zabývá tím, zda se tyto společenské změny promítly do toho, jakým způsobem bylo o lidském, a potažmo tedy o mužském a ženském těle, referováno v konkrétní lékařské literatuře a zkoumá, co nám zpětně taková pojetí těla říkají o genderových změnách ve společnosti.
Kulturismus a revoluce: K otázce sociálních dějin tělesnosti v Československu
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se snaží zpracovat téma fenoménu kulturistiky v širším kontextu utváření ideálního těla v moderní době. Kulturistika je chápána jako specifický socio-kulturní fenomén pevně spjatý s moderní společností a jejím historickým vývojem. Kromě samotné kulturistiky se tak práce zaobírá rozborem soudobé sociální teorie těla se zaměřením na domácí diskurs a v dalším kroku také analýzou diskursivního vytváření moderní tělesnosti od osvícenství do 20. století. Zde je kladen hlavní důraz na chápání charakteristických změn moderní společnosti v kontextu kontinuity celého modernizačního projektu. Hlavním cílem práce je popsat obecné dějin kulturistiky v rámci nastíněného procesu modernizace, stejně jako porovnání různých alternativních pojetí ideální tělesnosti v období tzv. fordistické modernity, kdy je zvláštní pozornost zaměřena na analýzu biopolitického diskursu komunistické diktatury. Zbylá část práce zpracovává pak historický vývoj kulturistického hnutí v Československu, kdy hlavní důraz je kladen na zasazení československé kulturistiky, včetně jednotlivých historických událostí, do celkového postulovaného konceptu. Klíčová slova: Sociální dějiny; kulturistika; sociální teorie; dějiny těla; subkultura; biopolitika; modernita; modernizace; sport; normalizace; Československo.
Vnímání mužského a ženského těla v české lékařské literatuře druhé poloviny 19. a počátku 20. století
Najmanová, Veronika ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jakým způsobem bylo v konkrétním druhu lékařské literatury v tzv. domácích lékařích, v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století tematizováno lidské tělo. Práce vychází z předpokladu, že tělo není pouze neutrální biologický základ daný přírodou, ale že vnímání těla a tělesnosti je ovlivněno společností a proto se určité společenské změny mohou odrážet i ve změně nahlížení na lidské tělo, zejména při jeho pojímání jako těla mužského a ženského. Právě zhruba od šedesátých let 19. století docházelo k rozvoji emancipačních aktivit českých žen, k rozšíření jejich práv a obecně k proměně genderových vztahů ve společnosti. Práce se zabývá tím, zda se tyto společenské změny promítly do toho, jakým způsobem bylo o lidském, a potažmo tedy o mužském a ženském těle, referováno v konkrétní lékařské literatuře a zkoumá, co nám zpětně taková pojetí těla říkají o genderových změnách ve společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.