|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
|
Geochemické metody v archeologii středověku: testování v areálu zaniklé vsi Hol (Hl.m. Praha)
Janovský, Martin ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Holata, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá aplikací geochemických metod v areálu zaniklé středověké vsi Hol, zvláště fosforečnanovými analýzami. Na lokalitě byl proveden výzkum s cílem definovat relativní rozdíly v geochemickém složení půd v jednotlivých částech intravilánu a plužiny, a přispět tak k poznání jejich hospodářského využití. Významnou částí předkládané práce je rešerše vývoje fosforečnanové analýzy ve světě a v České republice se zaměřením na problematiku aplikování různých metod na středověkých lokalitách. Ve výzkumu byly zohledněny i přírodní podmínky a další vnější vlivy, které by mohly ovlivnit obsah fosforu v půdě. Makroskopická pozorování při hloubení sond doložila absenci mocného humózního horizontu na ploše, kde byly původně předpokládány zahrady, což by mohlo ukazovat na umístění hospodářských staveb. Ochuzování svrchních půdních horizontů na lokalitě může být důsledkem minulé lidské aktivity, tento jev je totiž spojen nejen s přírodními podmínkami, které nejsou zemědělsky příznivé, ale také s absencí středověké orby. Obsah fosforu na předpokládaných zahradách se až na výjimky příliš neliší. Hodnoty jsou nicméně poměrně vysoké, což by mohlo naznačovat minulou přítomnost hospodářských staveb nebo nějakých blíže neurčitelných aktivit. Zaznamenány byly relativní rozdíly v obsahu fosforu na předpokládaných...
|
|
|
Hospodářské dvory ve středověkých Čechách a na Moravě. Sídelní kontext a ekonomický potenciál.
Rak, Ondřej ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimůnek, Robert (oponent)
1 Abstrakt V této práci se zabývám hospodářskými dvory 13. - 15. století, které tvořily nedílnou součást středověké krajiny. Hlavní pozornost je kladena na sídelně-historický kontext a ekonomický potenciál. Pozornost jsem věnoval také používaným metodám, archeologickému výzkumu a povrchovým průzkumům. Panské hospodářské dvory se dělí na několik typů, podle hospodářské strategie a podle hmotné podoby. Jejich podoba závisela i na vlastníkovi, například kláštery stavěly dvory velké, drobná šlechta menší. Hlavním účelem vrchnostenských dvorů bylo poskytnout hospodářské zázemí vrchnosti, ale objevují se i dvory, které sloužily k zajištění finanční příjmů. Nejčastějšími vlastníky byla drobná šlechta a církevní instituce. Většinou se vyskytovaly na vesnici, kde vždy byly výraznou dominantou. Jelikož toto není příliš frekventované téma v české archeologii, bylo také cílem této práce shrnout dosavadní poznatky. Vzhledem k šíři tématu jsem se snažil zahrnout co nejvíce poznatků, na druhou stranu jsem ke zvoleným tématům musel přistupovat obecně. Práce by však měla zahrnovat nejdůležitější informace k tomuto tématu.
|
|
|
Zázemí Kouřimi v době přemyslovské
Dvořáček, Daniel ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se věnuje nejbližšímu zázemí raně středověkých centrálních lokalit Staré Kouřimi, Kouřimi - sv. Jiří až po vznik královského města ve 13. století, přičemž hlavní důraz je kladen na Kouřim - sv. Jiří. Jedním z výsledků je souborný katalog nalezišť shrnující dosavadní poznatky o archeologických akcích a náhodných nálezech z Kouřimi a nejbližšího okolí. Velká pozornost je věnována povrchovým sběrům, které byly prováděny za účelem identifikace nových lokalit, a následné práci se získanou keramikou. Získané poznatky jsou shrnuty do celku, který utváří současný stav bádání o kouřimském zázemí (sídelní aglomeraci). Práce je doplněna o srovnání poznatků z jiných zázemí center. Klíčová slova: raný středověk, centrální lokality, zázemí (sídelní aglomerace), povrchové sběry, analýza keramiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
host ::
RSS.