|
|
Jana Zátková (1859-1933). Zapomenutá osobnost jihočeské historie?
BÍLKOVÁ, Klára
Předložená bakalářská práce je pokusem o první komplexnější zachycení života a veřejné činnosti významné českobudějovické rodačky Jany Zátkové, která se do historie města zapsala nejen jako manželka vůdce českobudějovických Čechů Augusta Zátky. Své místo v dějinách rodného města i jihočeského regionu si zajistila především svou činností pro českou mládež a zejména pak vybudováním prvního českého dívčího lycea v Čechách. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do pěti kapitol. První z nich je zaměřena na historii obou rodů, z nichž Jana Zátková pocházela (tj. Strandlů a Klavíků). Druhá kapitola popisuje její rodinné zázemí, dětství a výchovu až do doby sňatku s Augustem Zátkou. Jejich manželství je věnována třetí kapitola, která přibližuje také rodový původ Augusta Zátky a jeho veřejnou činnost, neopomíjí však ani životní osudy jejich tří dětí. V předposlední kapitole je zachycena veřejná činnost Jany Zátkové v rámci dámského spolku Ludmila. Poslední, pátá, kapitola pojednává o závěrečných letech jejího života.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Matka na svých rukou chová celý svět." Dámský spolek Ludmila v Českých Budějovicích a jeho dívčí vychovávací ústavy (1885-1950)
BÍLKOVÁ, Klára
Předložená diplomová práce je pokusem o první komplexnější zachycení dějin a činnosti dámského spolku Ludmila, který se do historie jihočeské metropole zapsal jak svými charitativními aktivitami podporujícími chudé školou povinné děti, tak především zakládáním a vydržováním dívčích škol a penzionátu. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do šesti kapitol. První dvě tvoří obecný rámec, v němž je pojednáno o společensko-kulturním milieu Českých Budějovic, spolkové legislativě a vývoji dámských spolků v rámci českých zemí od druhé poloviny 19. století do poloviny 20. století. Třetí kapitola se zabývá okolnostmi vzniku spolku Ludmila a jeho stanovami. V následující části práce je analýze podrobena členská základna, k níž je připojen i biogram dlouholeté předsedkyně spolku Jany Zátkové. Pátá kapitola je věnována spolkové činnosti a závěrečná část práce přibližuje nedobrovolné ukončení nadmíru úspěšné a prospěšné existence spolku Ludmila v roce 1950.
|
|
|
Příběh tří neprovdaných žen v čase tří režimů (Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1850-1950)
NOVÁ, Naděžda
Diplomová práce sleduje příběh tří neprovdaných žen od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Na pozadí jejich osudů seznamuje s proměnami společností a s každodenním životem popisované doby. Po nezbytném uvedení tématu, zaměření práce, kritickém zhodnocení literatury a pramenů, následuje kapitola věnovaná počátkům emancipace žen v Čechách. Další kapitola si všímá dívčího vzdělání v 19. století, rekapituluje jeho cestu od reforem Marie Terezie až po vstup českých žen na univerzitu. Čtvrtá kapitola se zabývá osudy otce hlavních protagonistek, sester Gabrielových, Josefa Ambrože Gabriela, významného českého vlastence. Pátá a šestá kapitola podávají přehled důležitých mezníků života sester Gabrielových od narození, přes výběr povolání a profesní uplatnění až po smrt. Sedmá kapitola přibližuje společensky významné příbuzenské a přátelské vazby sester Gabrielových; zvláštní pozornost věnuje jejich názorům na muže a podobám vztahů k nim, všímá si rovněž jejich zájmu o umění, především o divadlo, které bylo nedílnou součástí společenského života. Následující dvě kapitoly jsou zaměřeny na realitu každodenního života sester Gabrielových se zvláštním zřetelem ke dvěma pro ně příznačným oblastem, tj. ke zdraví a módě. Po závěru, který rekapituluje životní poslání tří neprovdaných žen v průběhu tří režimů, následuje seznam použitých pramenů a literatury a prezentace příloh.
|
host ::
RSS.