Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza využití kulturního domu v Přibyslavi
Růžičková, Nikola ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu využití kulturních domů vybudovaných v letech 1948-1989 v podmínkách 21. století. Jejich postavení v rámci městské kulturní infrastruktury je prezentováno na příkladu kulturního domu v Přibyslavi. Cílem práce je zhodnocení aktuálního provozu Kulturního domu Přibyslav a následné navržení vhodných změn pro jeho efektivní využití do budoucna. Teoretická část mapuje výstavbu kulturních domů po roce 1945, jejich funkce a využití související rovněž s tehdejší rolí kultury. Dále se věnuje situaci kulturních domů po roce 1989 včetně aktuálních statistických údajů. Praktická část je zaměřena na město Přibyslav, jeho kulturní infrastrukturu, a především zdejší kulturní dům. Její součástí je zhodnocení provozu kulturního domu z hlediska organizace, financování, propagace a programu akcí. Závěr je věnován identifikaci slabých stránek kulturního domu s využitím rozhovorů s představiteli města a příspěvkové organizace Kulturní zařízení města Přibyslav.
Proměna infrastruktury kin v Česku v letech 1989-2009
Mohoritová, Natálie ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Hupková, Martina (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá popisem infrastruktury kin a jejich rozmístěním na území Česka v letech 1989-2009. Pozornost je věnována procesu transformace kinematografie a průběhu odstátnění filmového průmyslu. Druhá část je zaměřena na vývoj počtu kin, jejich koncentraci z hlediska krajů a rozmístění jednotlivých typů kin v České republice. Dále jsou porovnány dva specifické druhy kin - multikina a artová kina. Je srovnáno jejich umístění, lokalizace v rámci města a dramaturgie. Na mapě přiložené na konci práce je znázorněn vývoj a koncentrace multikin na našem území od doby otevření prvního multikina do roku 2009. Klíčová slova: artové kino, kino, kulturní infrastruktura, lokalizace kin, multikino, rozmístění kin, transformace
Životní styl po roce 1989 – proměny trávení volného času ve sféře kulturní participace
Patočková, Věra ; Šafr, Jiří
Na základě výsledků kontinuálního výzkumu CVVM a statistik ČSÚ je uveden přehled vývoje vybraných indikátorů trávení volného času od počátku 90 let 20 stol. Dále na datech z výzkumů SOÚ z let 1984 až 2011 ukazujeme faktory podmiňující kulturní participaci. Její podmíněnost sociodemografickými charakteristikami se celkově pozvolna snižuje. Souvislost sociální třídy s kulturní participací přetrvává a pokračuje přibližování kulturního života na vesnici a ve městě. Detailnější analýza sociálního prostoru životního stylu pro rok 2011 ukazuje také na význam životního cyklu a genderu.
Kulturní infrastruktura v České republice na příkladu divadel
Poláková, Markéta ; Čermák, Daniel
Autoři se v příspěvku zaměřují na problematiku kulturní infrastruktury v České republice. Kulturní infrastrukturu konkrétních regionů vnímají jako významný faktor, který utváří prostředí sloužící pro realizaci kulturních aktivit, rozvoj kultury a regionálních tradic. Stav kulturní infrastruktury v ČR sledovali na příkladu divadel a to jednak z hlediska statistických údajů zveřejněných NIPOSem, ale také z výsledků dotazníkové šetření realizovaného v roce 2011.
Nový model kulturního centra
Kašpárek, Ondřej ; Hucková, Barbara (vedoucí práce) ; Melenová, Kateřina (oponent)
Kultura a umění nepochybně patří mezi hlavní rozvojové faktory člověka a společnosti. Ne všude k nim však mají lidé jednoduchý přístup. Tato práce se zaměřuje na fenomén multifunkčního kulturního centra, jakožto instituce rozvíjející a iniciující kulturní a komunitní život v regionu či menším regionálním městě, kde často není vybudovaná běžná infrastruktura kulturních zařízení. První část je věnována představení diskursu současných kulturních center. Vedle způsobu řízení pojednává o současném poslání a činnostech, které takové instituce dělají jedinečnými, a o práci s cílovými skupinami. Ke krátkému přehledu slouží typologie kulturních center, která mapuje základní podoby těchto institucí v České republice. Práce je zakončena konkrétním návrhem nového multifunkčního kulturního centra, které si klade za cíl aktivizovat obyvatele a probudit je ke kreativitě a sounáležitosti
Využití kulturního potenciálu a kulturní infrastruktury v regionu Český ráj
Talašová, Barbora ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Následující práce se zabývá kulturním dědictvím Českého ráje. Teoreticky zpracovává informace o Českém ráji a o jeho vybraných kulturních památkách. Definuje pojmy kulturní potenciál a kulturní infrastruktura. Blíže se zaměřuje na hrady, zámky a stavby lidové architektury. Dále analyzuje kulturní infrastrukturu Turnovska. Důležitou součástí práce je celkové zhodnocení kulturního potenciálu. V praktické části je zpracováno dotazníkové šetření mezi obyvateli Českého ráje.
Role obcí a měst v rozvoji kultury a kulturního dědictví
Aušková, Monika ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jetmar, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podporou kultury na národní i obecní úrovni. Sleduje koncepce kulturní politiky se specifickým zaměřením na hlavní město Prahu. Cílem této práce je zjistit, jak Magistrát hlavního města Prahy přispívá k podpoře a rozvoji kultury. S tímto souvisí i role územních samospráv a participace městských částí. Teoretická část práce seznamuje se základními pojmy v oblasti kultury a kulturního dědictví, poukazuje na důležitost kultury jako faktoru rozvoje z hlediska sociálního a ekonomického, praktická část je věnována základní charakteristice kultury a kulturního dění v Praze a koncepcím její kulturní a grantové politiky.
Kulturní dědictví a kulturní infrastruktura v Hořicích v Podkrkonoší
Chmatilová, Jana ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala kulturním dědictvím a kulturní infrastrukturou Hořic v Podkrkonoší. Práce má dvě hlavní části. V první části analyzuji význam pojmů lokální kultura, kulturní dědictví, kulturní potenciál, kulturní infrastruktura. V další části se zabývám změnami v kulturním dědictví a kulturní infrastruktuře po roce 1989. Druhá část je praktická, která analyzuje kulturní dědictví a kulturní infrastrukturu v Hořicích v Podkrkonoší z pohledu financování, managementu a marketingu. V závěru je zpracované dotazníkové šetření, které jsem provedla v Hořicích v roce 2010. Na základě provedených analýz a dotazníkového šetření jsou v závěru práce navrženy možná řešení, které mohou zlepšit stav kulturní infrastruktury a kulturního dědictví v Hořicích v Podkrkonoší.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.