Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sledování aktivity dolního jícnového svěrače u zdravých jedinců v různých posturálních pozicích
Beranová, Kateřina ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Hlava, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je popsat informace ohledně problematiky GERD, její etiologie anatomie, patologie, možnosti léčby a rehabilitace u pacientů s GERD. Popsání dolního jícnového svěrače a antirefluxní bariéry. Studie byla schválena etickou komisí. Do studie bylo zahrnuto 30 probandů, jejich zdravotní stav byl ověřen pomocí dotazníku Health Related Quality of Life. Probandům byla zavedena manometrická sonda a jejich úkolem bylo udržet různé posturální pozice. Leh na zádech s DKK nad podložkou, leh na zádech s DKK nad podložkou a fixací hlavy, sed a přechod do stoje, zátěž v těžišti 3/6/9 kg, zátěž mimo těžiště 3/6/9 kg, zdvihnutí kancelářské židle. Bylo prokázáno, že tlak LES vzrůstá ve všech posturálních pozicích oproti tlaku klidovému. Pozice aktivují bránici a prokazujeme tak posturální funkci bránice. Nejvýraznějsí změna tlaků LES byla v posturální pozici trojflexe DKK nad podložkou, kdy se z klidového tlaku LES 20.34mmHg změnil tlak LES na 40.92mmHg. Klinické zkušenosti a studie prokazují, že pacienti s GERD mají dispozice pro respirační a/ nebo vertebrogenní obtíže. Jedná se o pacienty, kteří by pomocí posturální rehabilitace mohli ovlivni aktivitu a funkci krurální části bránice, zvýšit tak tlak v oblasti LES a tím zmírnit symptomy GERD.
Porovnání vlivu dechového tréninku a DNS na dolní jícnový svěrač a bolesti zad u pacientů s gastroesofageálním refluxem
Jandáková, Vladana ; Mádle, Kateřina (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá ovlivněním dolního jícnového svěrače a bolestí zad u pacientů s GERD. Společným etiologickým faktorem jak jícnového refluxu, tak vertebrogenních obtíží, které se u pacientů s GERD často vyskytují, je dysfunkce bránice. Bránice plní funkci respirační, posturální a sfinkterovou, tyto její funkce jsou vzájemně provázané, čehož lze využít v terapii. V teoretické části je popsána anatomie jícnu, obou jícnových svěračů, bránice, dále je představena problematika gastroezofageální choroby jícnu a vertebrogenních obtíží a možnosti jejich kauzálního ovlivnění fyzioterapeutickými prostředky. Práce seznamuje se základními principy konceptu Dynamické neuromuskulární stabilizace a s technikami dechového tréninku a možnostmi jejich uplatnění v terapii GERD. Praktická část obsahuje kazuistiku pacienta s GERD, kineziologický rozbor, manometrické vyšetření a terapii cílenou na posílení bránice cestou ovlivnění trupové stabilizace a optimalizací dechového stereotypu.
Sledování aktivity dolního jícnového svěrače u zdravých jedinců v různých posturálních pozicích
Beranová, Kateřina ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Hlava, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je popsat informace ohledně problematiky GERD, její etiologie anatomie, patologie, možnosti léčby a rehabilitace u pacientů s GERD. Popsání dolního jícnového svěrače a antirefluxní bariéry. Studie byla schválena etickou komisí. Do studie bylo zahrnuto 30 probandů, jejich zdravotní stav byl ověřen pomocí dotazníku Health Related Quality of Life. Probandům byla zavedena manometrická sonda a jejich úkolem bylo udržet různé posturální pozice. Leh na zádech s DKK nad podložkou, leh na zádech s DKK nad podložkou a fixací hlavy, sed a přechod do stoje, zátěž v těžišti 3/6/9 kg, zátěž mimo těžiště 3/6/9 kg, zdvihnutí kancelářské židle. Bylo prokázáno, že tlak LES vzrůstá ve všech posturálních pozicích oproti tlaku klidovému. Pozice aktivují bránici a prokazujeme tak posturální funkci bránice. Nejvýraznějsí změna tlaků LES byla v posturální pozici trojflexe DKK nad podložkou, kdy se z klidového tlaku LES 20.34mmHg změnil tlak LES na 40.92mmHg. Klinické zkušenosti a studie prokazují, že pacienti s GERD mají dispozice pro respirační a/ nebo vertebrogenní obtíže. Jedná se o pacienty, kteří by pomocí posturální rehabilitace mohli ovlivni aktivitu a funkci krurální části bránice, zvýšit tak tlak v oblasti LES a tím zmírnit symptomy GERD.
Bránice v roli zevního jícnového svěrače - spirometricko-manometrická studie
Veličková, Barbora ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Martin (oponent)
Cílem této práce je podat komplexní informace o etiologii, možnostech diagnostiky a léčbě gastroezofageálního refluxního onemocnění (GERD) a dále ozřejmit funkci bránice jako zevního jícnového svěrače a jako součást antirefluxní bariéry u pacientů s GERD. Do studie bylo zařazeno 87 pacientů s verifikovanou GERD. Pacienti byli podrobeni posturálním a respiračním manévrům - kaudalizace hrudníku, abdominální dýchání a měření maximálních respiračních tlaků, které byly provedené na podkladě tolerance polohy a manévru. Pro zaznamenání změn tlaku v oblasti dolního jícnového svěrače byla zvolena manometrie s vysokým rozlišením (HRM) a k měření respiračních tlaků byl použit spirometrický systém MasterScope. Bylo zjištěno, že posturální a respirační manévry, které aktivují bránici, zvyšují tlak v oblasti EGJ. Nejvýraznější zvýšení nastalo během maximálního inspiračního manévru, kdy došlo k nárůstu tlaku LES až o 261,2 %. Z výsledků také vyplývá, že pacienti s GERD mají sníženou sílu respiračního svalstva, zejména inspiračního. Dosahují pouze 66,5 % náležitých hodnot PImax. Prokázali jsme, že pacienti s GERD mají signifikantně nižší svalovou sílu bránice, což je řadí mezi potencionální respiropaty a vertebropaty. Nicméně pomocí posturální či respirační terapie lze aktivitu bránice a tlak v oblasti LES zvýšit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.