|
|
Připravenost zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby jako subjektu kritické infrastruktury na výpadek elektrické energie ve vybraných krajích
VAŠTOVÁ, Simona
Tato diplomová práce se zabývá a rozebírá připravenost zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby ve vybraných krajích, mezi které patří Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, na výpadek elektrické energie. V teoretické části je popsána zdravotnická záchranná služba, systém jejího poskytování přednemocniční neodkladné péče a se zaměřením na zdravotnické operační středisko, dále kritická infrastruktura, včetně subjektu kritické infrastruktury a krizové připravenosti a nedílnou součástí je i elektrická energie a výpadek elektrické energie. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s odbornými pracovníky zdravotnických záchranných služeb, kteří se danou problematikou zabývají. Na základě získaných dat z rozhovorů je provedena SWOT analýza a následně jsou interpretovány výsledky. Výzkum ukázal, jak jsou jednotlivá zdravotnická operační střediska připravena na výpadek elektrické energie, a ve kterých oblastech mají nedostatky. Mezi klady se řadí vyšší počet vlastních dieselagregátů využitých k řešení výpadku elektrické energie a i dodání dieselagregátu od hasičského záchranného sboru kraje. Na základě zjištěných dat a provedené SWOT analýzy je zvolen postup pro zlepšení připravenosti na výpadek elektrické energie a k odstranění nebo zmírnění slabých stránek, popřípadě eliminování některých hrozeb. V diskuzi je výsledkem předložení nedostatků a návrh možných zlepšení, která by napomohla k lepší připravenosti zdravotnických operačních středisek. Tyto návrhy budou prezentovány dotčeným odborným osobám
|
|
|
Evacuation of objects and equipments Emergency medical services of the capital city of Prague during special floods
PAVLEČKO, Michal
Cieľom tejto diplomovej práce je analyzovať pripravenosť Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy pri mimoriadnej udalosti zvláštna povodeň. Teoretická časť tejto práce uvádza všeobecné informácie o zvláštnych povodniach, o objektovej evakuácií a rieši legislatívnu problematiku v tejto oblasti. Vo výskumnej časti bola vykonaná identifikácia hrozieb zvláštnych povodní na území hl. m. Prahy. Boli vyhodnotené jednotlivé vodné diela, pri ktorých sa zistilo pomocou záplavových máp, ktoré záujmové objekty Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy sú ohrozené zvláštnou povodňou. Ďalej vo výskumnej časti bol pre komplexnosť vyhodnotenia krízovej pripravenosti vykonaný polo štruktúrovaný rozhovor s vedúcimi pracovníkmi krízového managementu Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy. Tento polo štruktúrovaný rozhovor bol vyhodnotený analýzou SWOT, z ktorej vyplynuli ďalšie poznatky využiteľné pre zlepšenie krízovej pripravenosti Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy pri hrozbe zvláštnej povodni. Na základe dát z analýzy SWOT je pre využitie príležitostí k eliminácií slabých stránok organizácie zvolená stratégia spojenectva. Všetky závery sú uvedené v prehľadných tabuľkách a pracuje sa s nimi vo výskumnej časti v zmysle nových návrhov a opatrení pre evakuáciu záujmových objektov Zdravotníckej záchrannej služby hl. m Prahy pri zvláštnej povodni. Cieľ práce zhodnotenie pripravenosti Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy bol naplnený. Najväčším a hlavným prínosom práce sú vytvorené návrhy, pre zlepšenie krízovej pripravenosti organizácie uvedené v diskusii. Táto práca prináša v riešenej problematike nové znalosti, postupy a odborné poznatky. Všetky návrhy a ich prípadne využitie v praxi so zaradením do plánu krízovej pripravenosti budú konzultované na najbližšom jednaní krízového managementu.
|
|
|
Připravenost zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Horního Falcu na řešení mimořádných událostí
JAHN, Vojtěch
Záměrem této diplomové práce je představení a rozbor připravenosti zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže Horního Falcu na řešení mimořádných událostí se zaměřením na problematiku přeshraniční spolupráce. V teoretické části je popsán integrovaný záchranný systém obou územních celků s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její systém poskytování přednemocniční neodkladné péče a systém řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Nedílnou součástí je i legislativa možné spolupráce a významný projekt přeshraniční spolupráce, díky kterému tato činnost vůbec započala. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky zdravotnických záchranných služeb a vedoucími pracovníky projektu přeshraniční spolupráce. Tito pracovníci se pravidelně účastnili společných cvičení a jejich povědomí o této problematice je na vysoké úrovni. Na základě získaných dat z rozhovorů je provedena SWOT analýza a jsou interpretovány výsledky. Výzkum poukázal na problémy v komunikaci zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže, problém v jazykové bariéře a různorodosti postupů v řešení mimořádných událostí. Mezi klady se řadí kvalitní příprava zaměstnanců a přínosy z dosud proběhlých cvičení formou nové plánovací dokumentace pro přeshraniční spolupráci. Na základě zjištěných dat a provedené SWOT analýzy je zvolena strategie spojenectví pro využití příležitostí k odstranění nebo zmírnění slabých stránek spolupráce. V diskusi je výsledkem předložení nedostatků a návrh možných zlepšení, která by napomohla v budoucnu možnému zlepšení přeshraniční spolupráce. Tyto návrhy budou prezentovány dotčeným zaměstnancům při dalším jednání projektu přeshraniční spolupráce.
|
|
|
Analýza krizové připravenosti vybraných obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje
TŮMA, Jaroslav
Cílem diplomové práce je analyzovat krizovou připravenost vybraných obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje v krizových plánech obce s rozšířenou působností s pomocí statistického šetření s určením potřebných parametrů. V teoretické části jsou základní informace o problematice v krizovém managementu, krizovém řízení, krizových plánech a krizových událostech. Součástí teoretické části je i rozbor analýzy hrozeb, kde byl stanoven seznam typů nebezpečí s nepřijatelným rizikem, z nichž si obce s rozšířenou působností volí dle vlastní analýzy rizik události potenciální pro jejich správní obvod. Po vysvětlení pojmů a jejich propojení navazuje část praktická. V praktické části se nachází statistické šetření krizové připravenosti vybraných obcí s rozšířenou působností. Konkrétně se je jedná o Jindřichův Hradec, Dačice a Třeboň. Z krizových plánů byly vybrány 3 typy možných krizových událostí, jež poskytnou podklad pro výsledek. Jedná se o povodně, narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu a o narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. Zmíněné události byly rozděleny do několika částí a následně zhodnoceny pomocí vícekriteriální analýzy s určením váhy sledovaných parametrů. Výsledkem diplomové práce je analytické zhodnocení vybraných parametrů v krizových plánech vybraných obcí s rozšířenou působností. Výstupem praktické částí nebylo možno potvrdit hypotézu o neexistenci statistických rozdílů mezi krizovou připraveností vybraných obcí s rozšířenou působností. Autor tudíž tuto hypotézu zamítl.
|
|
|
Ways of conducting an evacuation of critical clients from health facilities
PIKNOVÁ, Katarína
Diplomová práca sa venovala problematike uskutočňovania evakuácie kritických klientov z objektov zdravotníckych zariadení. Mimoriadne udalosti sú udalosti, nepredvídateľné, zasahujúce objekty, plochy bez rozdielu, vrátane zdravotníckych zariadení. Krízová pripravenosť zdravotníckych zariadení zameraná na evakuáciu ako jednu z úloh civilnej ochrany je legislatívne nedostatočne ukotvená a je na každom zdravotníckom zariadení ako bude pristupovať k téme a problematike evakuácie. Práca sa zameriava na teoretické priblíženie tejto problematiky prostredníctvom odbornej literatúry z oblastí ochrany obyvateľstva a krízovej pripravenosti zdravotníctva. Hlavným cieľom práce je navrhnutie postupu pre evakuáciu kritických klientov, ktorým je poskytovaná zdravotná starostlivosť v týchto zariadeniaich, ktorému sa venujeme v praktickej časti práce. Táto časť je zameraná na vytvorenie konkrétneho návrhu Metodického postupu evakuácie kritických klientov zo zdravotníckych zariadení. Tento návrh bol vytvorený na základe informácií a dát, ktoré som získala analýzou vybraných konkrétnych zástupcov zdravotníckych zariadení na území Českej republiky zameraný na charakter poskytovanej zdravotnej starostlivosti na oddeleneniach, pracoviskách zdravotníckych zariadení a zdravotného stavu klientov. Syntézou dát boli následne vytvorené jednotlivé kroky při uskutočňovaní evakuácie. Vytvorené boli evakuačné skupiny podľa zdravotného stavu klientov a následne podľa evakuačných skupín jednotlivé evakuačné prístupy. Jednotlivé evakuačné skupiny mali určené konkrétne evakuačné strediská eventuálne cieľové zariadenia. Návrh slúži zdravotníckeho personálu, ktorý je schopný zatriediť klienta a následne určiť postup evakuácie. Diplomová práca môže slúžiť ako edukatívny materiál pre študentov ale hlavne ako podklad pre plánovanie na mimoriadne udalosti v zdravotníckych zariadeniach s ohľadom na evakuáciu.
|
|
|
Comparison of traumatological plans of health care facilities in the Czech and Slovak Republic
MARKOVÁ, Dominika
Diplomová práca sa zaoberala traumatologickým plánovaním v zdravotníckych zariadeniach v Českej a Slovenskej republike. Hlavným cieľom práce bola komparácia a návrh opatrení k optimalizácii traumatologických plánov vybraných zdravotníckych zariadení v Českej a Slovenskej republike. Práca je rozdelená na teoretickú a praktickú časť. V teoretickej časti práce bol využitý rešerš dostupnej odbornej literatúry, boli v nej charakterizované zdravotnícke zariadenia v Českej a Slovenskej republike, krízová pripravenosť zdravotníctva, súvisiaca legislatíva, traumatologické plánovanie a ďalšie súvisiace termíny ako napríklad triedenie, teda určenie priority ošetrenia a hromadný príjem pacientov. V praktickej časti práce boli použité kvalitatívne metódy výskumu ako je pozorovanie a analýza výskumných objektov, teda traumatologických plánov vybraných zdravotníckych zariadení v Českej a Slovenskej republike, ktoré boli vybrané na základe expertného odhadu a následne bola realizovaná ich komparácia, spracovanie a vyhodnotenie SWOT analýz. Nasledovalo celkové zhodnotenie získaných výsledkov, na základe ktorých boli spracované návrhy k optimalizácii traumatologických plánov. Výsledky tejto diplomovej práce poukázali najmä na dôležitosť aktualizácie a zároveň aj na význam podrobne a prehľadne spracovaných traumatologických plánov a potrebu organizácie cvičení, respektíve školení zamestnancov zdravotníckych zariadení, ktoré by prispeli k efektívnejšej krízovej pripravenosti zdravotníckych zariadení.
|
|
|
Připravenost zdravotnického zařízení na vznik mimořádných událostí zdravotnického charakteru
HUSOVÁ, Iva
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na připravenost a krizový management zdravotnictví při vzniku mimořádné události s hromadným postižením zdraví. V prvních kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o tom, jaké existují druhy katastrof, co jsou to mimořádné události a jaké jsou jejich příčiny a důsledky. V teoretické části je dále rozebrán integrovaný záchranný systém s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její úlohu zvládnutí hromadného postižení zdraví v přednemocniční fázi. Doporučenému postupu řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví již v samotném zdravotnickém zařízení je věnována samostatná kapitola. V dalších kapitolách je již kladem důraz na krizovou připravenost nemocnice se zaměřením na traumatologický plán. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je současný stav krizové připravenosti Nemocnice Písek, a.s. s důrazem na traumatologický plán a identifikovat jeho případné nedostatky a najít nejlepší možná východiska, která by daný problém eliminovala na minimum či jej dokázala zcela odstranit. Druhým stěžejním cílem diplomové práce je vyhodnotit znalosti zdravotnických pracovníků Nemocnice Písek, a.s. týkající se problematiky traumatologického plánování a vyhodnotit jejich připravenost na příjem hromadného postižení osob a zajištění kvalitní lékařské a ošetřovatelské péče. V diplomové práci jsem se také zabývala otázkou, zda ve zkoumaném zdravotnickém zařízení probíhají praktické nácviky krizové připravenosti traumatologického plánu ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem, které jsou hlavním předpokladem pro kvalitní a bezproblémové zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví. K dosažení stanovených cílů byla použita SWOT analýza, manažerský nástroj, který slouží k vyhodnocení vnitřního a vnějšího prostředí zdravotnického zařízení prostřednictvím silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V této práci je také použit kvantitativní výzkum, metoda dotazníkového šetření, s jehož pomocí byla získána data o informovanosti v problematice traumatologického plánování a postoji zkoumané skupiny. Výsledky dotazníkového šetření přinesly překvapivé výsledky. Zdravotničtí pracovníci jsou teoreticky dostatečně orientovaní v problematice posloupnosti úkonů nutných ke zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví dle traumatologického plánu. Ale negativním zjištěním je 74% neúčast zdravotnických pracovníků na cvičení pro zvládnutí hromadného příjmu raněných, která dle mého názoru poukazuje na podceňování připravenosti daného zdravotnického zařízení na mimořádnou událost či krizové stavy. Traumatologický plán zdravotnického zařízení je zpracován dle bodů platné legislativy a také je pravidelně aktualizován, ale z poskytnutého rozhovoru s primářkou chirurgického oddělení MUDr. Martou Horákovou jsou patrné slabé stránky traumatologického plánování. Traumatologický plán obsahuje praktické nedostatky, bylo by vhodné, aby byl více specifický, konkrétní a uzpůsobený technickým dispozicím nemocnice. Zejména není zcela dořešen systém svolávání zaměstnanců v případě aktivace traumatologického plánu v mimopracovní době, dále jsou nedostatečně či vůbec označeny orientační body pro integrovaný záchranný systém a veřejnost. Poslední stěžejní slabinou je absence kontaktního místa pro veřejnost a média. V závěru práce jsem navrhla opatření vhodná pro eliminaci či alespoň omezení těchto krizových bodů.
|
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy na zásah při chemické hrozbě v metru
TEJKL, Miroslav
Cílem této diplomové práce je analyzovat připravenost Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (dále jen ZZS HMP) na chemický útok v metru. Teoretická část práce uvádí obecné informace o chemickém terorismu a jeho řešení integrovaným záchranným systémem. Výzkumná část je zaměřena na postupy vyplývající ze Společné typové činnosti složek IZS při společném zásahu - Reakce na chemický útok v metru (dále jen STČ 13/IZS). Aby byly naplněny cíle, byl tento dokument podroben obsahové analýze. Dále se práce zaměřila na vyhodnocení nasazení ZZS HMP do cvičení Metro 2014, jejímž úkolem bylo procvičit postupy a společné nasazení složek IZS a subjektů podle STČ 13/IZS. Pro komplexnost vyhodnocení připravenosti byly výsledky doplněny o analýzu metodou SWOT, ze které vyplynuly další využitelné poznatky. Všechny závěry jsou přehledně uvedeny v tabulkách a je s nimi uceleně pracováno ve smyslu návrhu nových opatření a doporučení, které by zvýšily připravenost ZZS HMP na chemický útok v metru. Cíl práce zhodnotit úroveň připravenosti a předat krizovému managementu organizace závěrečný protokol se zjištěnými nedostatky byl naplněn. Hlavním přínosem diplomové práce jsou pak doporučení na posílení krizové připravenosti ZZS HMP. Dále práce přináší nové odborné poznatky do řešené problematiky.
|
|
|
Návrh řešení připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje na mimořádné události s větším počtem zraněných
BATÍK, Daniel
Tato diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje na mimořádnou událost s větším počtem zraněných. Kromě vlastní připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje je v práci rozebrán i systém školení a vzdělávání zaměstnanců v oblasti řešení mimořádných událostí. V teoretické části je rozebrána legislativa týkající se zdravotnické záchranné služby, soubory z Katalogu typových činností týkající se dané problematiky, koordinace složek IZS na místě události i úloha zdravotnické záchranné služby na místě mimořádné události. Dále jsou popsána specifika Středočeského kraje, vývoj Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje od jejího vzniku až po současný stav, organizační struktura, připravenost na mimořádné události, zdravotnické operační středisko, systém řešení tísňových výzev a v neposlední řadě Traumatologický plán Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Cílem práce bylo na základě analýzy současného stavu navrhnout optimální systém rozmístění a aktivace sil a prostředků, a navrhnout systém vzdělávání zaměstnanců a prověřovacích cvičení. Na základě výzkumu byla zpracována SWOT analýza a výsledky byly porovnány s předem stanovenými hypotézami. Ze získaných poznatků byl sestaven ucelený přehled sil a prostředků Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje pro řešení mimořádné události. Jedná se zejména o počty dostupných prostředků ve službě, systém záloh, moduly a kontejnery pro hromadné neštěstí a jejich rozmístění. Při hodnocení prostředků pro řešení mimořádné události bylo bráno v úvahu i ekonomické hledisko, stejně jako znalosti výjezdových posádek o případném použití těchto prostředků. Na základě tohoto přehledu bylo zjištěno, že z hlediska zabezpečení silami i prostředky je připravenost Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje vyhovující. Tím byla potvrzena hypotéza č. 1, která předpokládala, že Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje má dostatečný počet sil a prostředků k řešení mimořádné události s větším počtem zraněných. Hypotéza č. 2, která předpokládala, že rozmístění sil a prostředků není ideální, tak naopak potvrzena nebyla. V diplomové práci byl řešen i stávající stav přípravy zaměstnanců na mimořádnou událost. Bylo zjištěno, že základem této přípravy je Kurz pro vedoucího zdravotnické složky, organizovaný Pracovištěm krizové připravenosti. Zároveň je nastavena koncepce, kdy po prvních čtyřech pilotních kurzech bude tento systém vzdělávání přenesen na jednotlivé oblasti, čímž by měla být zajištěna dostatečná proškolenost zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje v této problematice. Byly definovány i další možnosti vzdělávání, které jsou již nyní v organizaci k dispozici. Hypotézu č. 3, která předpokládala, že systém přípravy a výcviku zaměřený na mimořádné události není vyhovující, se tak podařilo vyvrátit. Bylo nicméně zjištěno, že ač jasná koncepce a možnosti vzdělávání v této problematice existují, není to řadovým zaměstnancům příliš známo. Jedním ze závěrů je tedy i doporučení managementu Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje více informovat zaměstnance o těchto možnostech. Jedním z cílů této diplomové práce bylo navrhnout systém vzdělávacích a prověřovacích cvičení. Tento návrh je popsán v závěru práce, navrhovaný počet prověřovacích cvičení je min. 4x ročně. V úvahu zde byl brán celkový počet zaměstnanců organizace a počet těch, kteří se z kapacitních a provozních důvodů mohou podobného cvičení zúčastnit. Systém vzdělávání byl shledán jako vyhovující, pouze se zmíněnou výhradou ohledně informovanosti řadových zaměstnanců o něm.
|
|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnického personálu na řešení mimořádných událostí
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V teoretické části své diplomové práce jsem se zaměřila zejména na roli zdravotnictví v rámci krizového managementu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o roli zdravotnictví v integrovaném záchranném systému, věnovala jsem se také funkci ministerstva zdravotnictví, hierarchii a posloupnosti zdravotnictví při řešení mimořádných událostí, platné legislativě a koncepci krizové připravenosti ve zdravotnictví. V části diplomové práce jsem zmínila rovněž důležitost ověřování odborné a praktické připravenosti složek integrovaného záchranného systému prováděním cvičení a popisu jejich jednotlivých druhů. Nemohla jsem samozřejmě vynechat krizové plánování a stručný popis vybraných typů plánů využívaných při mimořádných událostech. Cílem mé práce bylo zmapovat připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na možný vznik mimořádných událostí v rámci zařízení či mimo něj a informovanost zdravotnického personálu o možných rizicích a o případném řešení mimořádné události v rámci zařízení. Také jsem chtěla zjistit, zda všechna zdravotnická zařízení mají své oddělení krizového řízení a mají zpracován a aktualizován evakuační plán, plán krizové připravenosti a další dokumenty týkající se dané problematiky. Také jsem se zabývala otázkou, zda ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje probíhá praktický nácvik krizové připravenosti. Zvolenou metodou v praktické části mé diplomové práce je kvantitativní výzkum. Technika tohoto výzkumu spočívá v dotazníkovém šetření s uzavřenými, polouzavřenými a otevřenými otázkami. Dotazník určený pro zdravotnický personál obsahuje 23 otázek. První tři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku respondentů, zbývajících dvacet otázek má za úkol zjistit povědomí o problematice krizové připravenosti. Za každou správnou odpověď na vědomostní otázku získá respondent jeden bod. Tato část dotazníku je sepsána jako multiple-choice test a lze z něho získat 43 bodů. Otázky byly tvořeny pomocí vnitřních krizových plánů, které jsou platné v Nemocnici České Budějovice. Dotazník určený pro zdravotnická zařízení jsem po předchozí dohodě převzala od Mgr. Jolany Němečkové, která ve své diplomové práci zjišťovala krizovou připravenost zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Rovněž způsob analýzy dotazníků jsem ponechala, aby bylo možné provést následné porovnání výsledků v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Dotazník obsahuje 28 otázek. Za dichotomické otázky bylo možné získat jeden bod, za otázky výběrové body dva. Maximální počet činil 22 bodů. Z výsledků dotazníkového šetření pro zdravotnický personál je patrné, že připravenost zdravotnického personálu Nemocnice České Budějovice je na velmi dobré úrovni. Průměr získaných bodů činil 37 ze 43, což odpovídalo klasifikaci 2. Při hodnocení vztahu mezi připraveností a nejvyšším dosaženým vzděláním nebo připraveností a délkou praxe byla potvrzena pozitivní korelace. To znamená, že čím vyšší bylo dosaženo vzdělání a čím delší byla praxe, tím lepší byla znalost dané problematiky. Výsledky z dotazníkového šetření určeného pro vedení lůžkových zdravotnických zařízení již tak pozitivně nedopadly. Průměr získaných bodů činil 12,3, což odpovídá téměř klasifikaci 4 neboli špatné připravenosti. Ve srovnání se zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje je tato připravenost v Jihočeském kraji o stupeň horší. Pro účely diplomové práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které byly po následném statistickém vyhodnocení potvrzeny či vyvráceny. Hypotézy číslo 1 a 2 nebylo možné potvrdit. Hypotézy číslo 3 a 4 byly potvrzeny.
|
host ::
RSS.