|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s levostrannou hemiparézou
Malá, Kristýna ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Čajka, Vladimír (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s levostrannou hemiparézou. Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zpracovat kompletní kazuistiku fyzioterapeutické péče, která probíhala v rámci souvislé odborné praxe, včetně zhodnocení efektu terapií. Dalším cílem bylo získání teoretických poznatků o diagnóze pacientky, konkrétně o kraniocerebrálním traumatu. Souhrn: Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, obecnou a speciální. Obecná část je teoretická a zpracovává informace o kraniocerebrálních traumatech. Věnuje se anatomickému popisu mozku, jeho cévního zásobení a vysvětluje neurofyziologický podklad řízení pohybu. Dále se zabývá druhy kraniocerebrálních traumat, včetně poruch vědomí a jejich léčby. V poslední části jsou uvedené fyzioterapeutické metody a techniky, kterým lze ovlivnit stav po poranění mozku. Ve speciální části je zpracována kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku V. H. po kraniocerebrálním traumatu s levostrannou hemiparézou. V práci je zahrnuto kompletní vstupní a výstupní kineziologické vyšetření, průběh terapií a závěrečné zhodnocení efektu terapií. Tato speciální část vychází ze třítýdenní práce s pacientkou v rámci souvislé odborné praxe v soukromém zdravotnickém zařízení MediCentrum Praha na Chodově, a to v období 14. 1. - 8. 2. 2019. Klíčová slova:...
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o neurotraumata
KADLEC, Josef
Bakalářská práce na téma "Přednemocniční neodkladná péče o neurotraumata," se zaměřuje na postupy a znalosti zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči o neurotraumata. Celosvětově jsou neurotraumata nejvýše na žebříčku příčin smrti u dětí a dospělých do 45 let. Tato statistika vypovídá o důležitosti včasné a profesionální přednemocniční neodkladné péče. V práci byl uplatněn kvalitativní výzkum, stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Metodou sběru byly polostrukturované rozhovory se zdravotnickými záchranáři v Kraji Vysočina a Jihočeském kraji. Cíli práce bylo zmapovat znalosti a postupy záchranářů v péči o neurotraumata a porovnat je v obou krajích. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pracovníci zdravotnické záchranné služby na pozici zdravotnický záchranář nejsou dostatečně školeni a informováni v péči o tyto stavy. V rozhovorech uváděli nepřesné informace a jejich postupy nebyly přesvědčivé. Výzkumem bylo také zjištěno, že postupy respondentů v obou krajích se nijak zásadně neliší. Za vedlejší výsledek výzkumu může být považován také fakt, že v Kraji Vysočina je velmi obtížná spolupráce s pracovišti následné nemocniční péče. Jedná se konkrétně o traumacentra s neurochirurgickým pracovištěm přístupným 24 hodin denně. Pro praxi z tohoto výzkumu plyne, že dosavadní systém vzdělávání záchranářů je nedostačující a bylo by vhodné ho zlepšit.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním
PILNÁČKOVÁ, Jitka
Téma této diplomové práce zní ,,Ošetřovatelská péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním?. Byly stanoveny tři cíle. Zjišťovali jsme, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním. Dále jsme zkoumali, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním. Posledním cílem bylo zjistit, zda sestry používají bazální stimulaci u těchto zraněných. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se dvanácti sestrami, které pečují o tyto pacienty a pracují v Nemocnici České Budějovice a.s. a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním? Z výzkumu nám vyplynulo, že zvýšená poloha hlavy, sledování GCS, stavu a reakce zornic, podávání bolusových dávek analgosedace při některých ošetřovatelských činnostech, zajištění detenčního řízení a soupis cenných věcí, jsou specifika. Dále jsme sem zařadili i provádění CT vyšetření, přípravu na operační výkon, péči o invazivní vstupy, drény, operační rány, opatrnou manipulaci s nemocným, problematiku zácpy, péči o neklidné a agresivní nemocné a zvláštní přístup ke komunikaci s těmito pacienty. 2. Znají sestry specifika ošetřovatelské péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním? Zjistili jsme, že respondenti znali výše zmíněná specifika. Ale nalezli jsme dva nedostatky. První byl v nevědomosti respondentů o možnosti zvyšování ICP při defekaci, druhý v problematické komunikaci ze strany respondentů s agresivními, neklidnými a zmatenými pacienty. 3. Používají sestry u pacientů s kraniocerebrálním poraněním bazální stimulaci? Z šetření nám vyplynulo, že respondenti aplikují koncept bazální stimulace u těchto pacientů, ale jen za použití některých prvků stimulace. Tato práce může sloužit nově nastupujícím sestrám na oddělení, kde budou pečovat o tyto pacienty, jako studijní materiál. Výsledky šetření a námi vypracovaný Standardní ošetřovatelský postup Bazální stimulace bude nabídnut oběma náměstkyním ošetřovatelské péče nemocnic, ve kterých rozhovory se sestrami byly uskutečněny.
|
|
|
Psychopatologické důsledky traumat
JELÍNKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychopatologickými důsledky po kraniocerebrálním traumatu a je zaměřena na vznik kognitivního deficitu po různém poškození mozku. V práci se zabývám vznikem mozkového traumatu a následně vzniklých psychologických deficitů. Dále popisuji vyšetření, které stanoví diagnózu a příslušnou formu rehabilitace. Následuje somatické a funkční postižení centrální nervové soustavy. Jako praktickou část jsem představila kazuistiku mladého chlapce, který po dopravní nehodě prodělal vážné kraniocerebrální poranění.
|
host ::
RSS.