|
|
Zhodnocení vlivů působících na mléčnou užitkovost u sledovaného stáda dojnic
Tobiášová, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou mléčné užitkovosti u dojených plemen skotu. V první části se rozebere teoretický podklad týkající se anatomie a fyziologie mléčné žlázy, složení mleziva a zralého mléka, mléčné užitkovosti a jejího hodnocení. Druhá část práce se zabývá praktickou analýzou této problematiky. Nejprve se charakterizuje podnik, ve kterém se provedl rozbor vybraných faktorů ovlivňující mléčnou užitkovost, popíše se používaná metoda pro kontrolu užitkovosti a také vybrané stádo. Pro analýzu byly vybrány dojnice plemene holštýnský skot, které jsou na různých stádiích laktace. Na závěr se porovnají zjištěné výsledky u vybraného stáda z podniku Zemědělské družstvo Bulhary s populací holštýnského skotu chovaného v České republice za rok 2021 pomocí grafického znázornění.
|
|
|
Spotřebitelské chování na trhu s mlékem a jeho rostlinnými alternativami
Zemanová, Eliška
Diplomová práce se zaměřuje na charakterizaci segmentu konečných spotřebitelů kravského mléka a jeho rostlinných alternativ v České republice. Cílem diplomové práce bylo analyzovat spotřební chování osob zajímajících se o konzumaci zmíněných produktů. Po vypracování literární rešerše byl následně popsán trh s mlékem a rostlinnými alternativami mléka. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření, kterého se původně zúčastnilo 383 respondentů, 6 respondentů však bylo následně z důvodu nekorektního vyplnění dotazníku z výzkumu odstraněno. Stanovené hypotézy byly vyhodnoceny prostřednictvím Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. Výzkumem bylo zjištěno, že více dotazovaných respondentů konzumuje kravské mléko než rostlinné alternativy mléka, že jsou spotřebitelé ochotni si připlatit za kvalitu a v oblasti rostlinných alternativ mléka je dle minoritní části respondentů poptávka po větším sortimentu. V závěru práce byla navržena doporučení pro podnikatelské subjekty působící na daném trhu.
|
|
| |
|
|
Příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka
BÍLKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práci se zaměřuje na příjem vápníku ze stravy u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Jako první cíl jsem zvolila, informovat rodiče o možném nedostatečném příjmu vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Druhým cílem je, zjistit obsah vápníku ve stravě dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. V teoretické části se věnuji krátce charakteristice potravinové alergie obecně, dále pak již přímo alergii na bílkovinu kravského mléka, typy reakcí, projevy, diagnostikou a terapií. Jelikož je tématem této práce příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, další část věnuji vápníku, jeho významu pro lidské tělo, vstřebávání, využitelnosti a také zdrojům. Nakonec uvádím specifika výživy u dětí s touto alergií, například různé označení složek obsahujících mléčnou bílkovinu na obalech potravin či ve složení pokrmů, a také možnosti náhrad mléka a mléčných výrobků z hlediska konzistence a chuti. V praktické části spolupracuji s maminkami dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, které mi poskytly týdenní jídelníček jejich dětí, z nichž jsem stanovila příjem vápníku za každý den a také průměrný týdenní příjem vápníku na den. Tyto maminky jsem též informovala o možném nedostatku vápníku ve stravě jejich dětí. Příjem vápníku blížící se doporučenému dennímu příjmu pro skupinu dětí ve věku 1-3 roky se objevil pouze v jednom případě. Ve čtyřech případech byl příjem vápníku dokonce nižší než 50 % doporučeného denního příjmu pro tuto skupinu dětí.
|
|
|
Obsah zinku, mědi a jódu v mléce krav
JAKEŠOVÁ, Jitka
Mléko a mléčné výrobky patří mezi nejbohatší zdroje stopových prvků nezbytných v lidské výživě. Práce přináší údaje o obsahu zinku, mědi a jódu v mléce v průběhu laktace a o vlivu dalších faktorů, které na obsah prvků působí. Do pokusu byly zařazeny dojnice z chovu Hořepník a Chyšná, které se nachází v kraji Vysočina. Dalším chovem byl chov Haklovy Dvory nacházející se v jižních Čechách. Vzorky mléka byly odebírány v souvislosti s kontrolou užitkovosti. V chovu Hořepník bylo odebráno 90 vzorků mléka dojnic v období 25 132 dní laktace, z chovu Chyšná 78 vzorků mléka dojnic v období 11 89 dní laktace a z chovu Haklovy Dvory 81 vzorků mléka dojnic v období 23 244 dní laktace. Obsah zinku a mědi v mléce byl stanoven atomovou absorpční spektrometrií, obsah jódu v mléce spektrometricky po alkalickém spalování podle Sandell-Kolthoffa. Průměrný obsah zinku v mléce sledovaných chovů byl 3,59 ? 1,15 mg-l-1, průměrný obsah mědi v mléce byl 0,14 ? 0,12 mg-l-1 a průměrný obsah jódu v mléce 0,18 ? 0,06 mg-l-1. Největší variabilitu v mléce ve sledovaných chovech vykazovala měď (V% = 82,65), nejmenší zinek (V% = 32,05). Největší vliv doby trvání laktace byl zjištěn v chovu Hořepník (Zn: rxy = -0,430, Cu: rxy = -0,425, I: rxy = 0,326). V chovu Haklovy Dvory a Chyšná byl prokázán nízký až zanedbatelný vliv postupující laktace. Kravské mléko se podle našich výsledků na zásobení jódem podílí z 19,2 % pro muže a pro ženy z 52,4 %. Na zásobení zinkem se kravské mléko podílí z 5,2 % pro muže a 7,2 % pro ženu a na zásobení mědí z 2,5 % pro obě pohlaví.
|
|
|
Mléko jako zdroj stopových prvků
BOUCHALOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat přehled o obsahu významných stopových prvků v kravském mléce (jod, zinek, měď, mangan) a zhodnotit význam mléka jako jejich přirozeného zdroje ve výživě člověka. Průměrný obsah jodu v kravském mléce v chovech Jihočeského kraje v roce 2009 byl 360,91 ?g/l, v roce 2010 440,62 ?g/1 a v roce 2011 337,14 ?g/1. Průměrný obsah zinku v kravském mléce v roce 2009 byl 4825,15 ?g/1. Průměrný obsah mědi v kravském mléce v roce 2009 byl 38,78 ?g/1. Průměrný obsah manganu v kravském mléce v roce 2009 byl 16,49 ?g/1. Průměrná spotřeba 0,16 litru mléka na osobu za den zajistila příjem jodu v roce 2009 z 39%, v roce 2010 z 47%, v roce 2011 z 36%, příjem zinku v roce 2009 z 6%, příjem mědi z 0,3% a příjem manganu z 0,07%.
|
host ::
RSS.