|
|
Vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy
CÁBOVÁ, Lenka
Ve východní části Šumavského a Novohradského podhůří v Jižních Čechách, okrese Český Krumlov byly sledovány tři nejmenované lokality. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se porosty zapojují, stabilizují a postupně obohacují o další druhy. Sledována byla průměrná pokryvnost bylinného patra, průměrný počet druhů bylinného patra a průměrná pícninářská hodnota. V době fytocenologického sledování byl porost na lokalitě 1 (L1) šestiletý, na lokalitách 2 (L2) a 3 (L3) tříletý. Fytocenologickým snímkováním byl podchycen jarní, letní i podzimní aspekt. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že nejstarší lokalita 1 má nejmenší pokryvnost trav a příliš vysokou pokryvnost jetelovin a bylin. Tato lokalita vykazuje také nejnižší průměrný počet druhů a pícninářskou hodnotu v porovnání s ostatními lokalitami. Všechny tři lokality prokázaly enormní prosazení smetanky lékařské v porostu. Pokryvnost vysetých druhů trav se snížila téměř na všech lokalitách, výjimku tvoří kostřava luční na lokalitě 2 a lipnice luční na lokalitě 1. Pokryvnost vysetého jetele lučního se zvýšila pouze na lokalitě 1. Totální vymizení jílku mnohokvětého z porostu byl zaznamenán u všech třech lokalit. Sledované lokality jsou zatím velmi mladé, lze očekávat další sukcesi a stabilizaci porostu přibližně za 10 let. Ze zjištěných výsledků je patrné, že druhové složení lokalit je ovlivněno nejen způsobem obhospodařování (kosením), stářím porostu od založení ale také sukcesí.
|
|
|
Analýza penzijních systémů vybraných zemí.
Málek, Jakub ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Šarapatka, Michal (oponent)
Tématem této diplomové práce je problematika penzijních systémů, které jsou v současnosti již nedílnou součástí každé vyspělé společnosti. Cílem této práce je poskytnout náhled do podstaty této problematiky, na jeho základě analyzovat vybrané penzijní systémy a zhodnotit možnost zavedení podobných penzijních systémů v dalších zemích. V teoretické části práce jsou nejdříve uvedeny základní aspekty vývoje přístupu k financování spotřeby ve stáří, možné podoby penzijních systémů, rizika, která jsou s nimi spojena a také několik v současnosti prosazovaných modelů penzijního systému. V analytické části jsou penzijní systémy Austrálie, Dánska, Kanady, Nizozemska, Švédska a Švýcarska nejdříve odděleně popsány a následně, na základě kritérií míry pokrytí, finanční udržitelnosti a přiměřenosti penzí, podrobeny srovnávací analýze. Výsledkem analýzy je určení nizozemského penzijního systému jako systému, který vykazuje, i když ne ve všech analyzovaných oblastech, relativně nejlepší výsledky fungování. Nicméně široké zavedení tohoto systému, vzhledem k určitým hospodářským rozdílům různých zemí, které jsou v závěru práce popsány, rozhodně nelze doporučit. Z každého penzijního systému je však možné si vybrat určité pozitivní přístupy k řešení problémů, na nichž lze do budoucna stavět.
|
host ::
RSS.