|
|
Studium využití plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy
Hamplová, Marie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Léčiva dostávající se do životního prostředí z odpadní vody a chovů hospodářských zvířat vzbuzují obavy o vliv na ekosystém a lidské zdraví. Rezidua léčiv přítomná v půdě podléhají řadě biotických a abiotických procesů, včetně příjmu, translokace a akumulace rostlinami. Schopnost rostlin akumulovat či degradovat léčiva by mohla mít potenciální uplatnění v procesu tzv fytoremediace, kdy jsou rostliny a s nimi asociované mikroorganismy využívány pro stabilizaci, degradaci či odstranění kontaminantů z životního prostředí. V rámci této diplomové práce byly provedeny experimenty fytoremediace půdy kontaminované léčivy meziplodinou ředkví olejnou (Raphanus sativus L. var. Oleiformis) v kontrolovaných podmínkách. Vzorky půdy byly extrahovány ultrazvukem, vzorky rostlin metodou QuEChERS a samotná analýza léčiv byla provedena pomocí UPLC-MS/MS. Ředkev olejná tvořila velké množství nadzemní biomasy ve srovnání s dvěma dalšími plodinami a přítomnost léčiv neměla na její růst negativní efekt. Stanovené obsahy jednotlivých léčiv v půdě a v plodině ovšem prokázaly nedostatečnou účinnost fytoremediace. Akumulace léčiv plodinou byla nízká s výjimkou reziduí antidepresiva venlafaxinu. Ředkev olejná dle těchto výsledků není vhodnou plodinou pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy. Byly též provedeny experimenty s kořenovou zeleninou, ředkvičkou setou (Raphanus sativus L. var. Sativus) a mrkví obecnou (Daucus carota L.), aby bylo zhodnoceno riziko pro lidské zdraví spojené s akumulací léčiv v kořenech zeleniny. Riziko nebylo z hlediska množství stanovených léčiv v kořenech prokázáno. Ve vyšší míře se akumuloval pouze metabolit kyselina klofibrová a do nadzemních částí plodin se nejvíce translokovalo antibiotikum trimethoprim. Míra příjmu a translokace léčiv rostlinou závisela na mnoha faktorech, jelikož jejich obsah se výrazně lišil mezi jednotlivými skupinami léčiv i mezi částmi a typy plodin.
|
|
|
Vliv druhově bohatých meziplodin na půdu
Žák, Oldřich
Dostatečné zastoupení organické hmoty v půdě je nutné pro udržení úrodnosti půdy. Z mnoha studií vyplývá, že používání směsí meziplodin můžeme lépe předcházet erozi, zvýšit výnos hlavní plodiny, redukovat pesticidy a herbicidy, snížit objem hnojiv, omezit výskyt chorob a škůdců, v neposlední řadě zabránit vyplavování dusíku a zlepšit celkový vliv zemědělského hospodaření na biodiverzitu. Z našeho pokusu vyplývá, že vliv druhově bohatých meziplodin by mohl být kladný, pokud bude dodržen správný management.
|
|
|
Půdoochranné technologie pěstování kukuřice s výsevem do mulče meziplodin
Reiter, Michal
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení půdoochranných technologií při pěstování kukuřice s využitím meziplodin. U vybraných meziplodin byla hodnocena produkce biomasy. Byl sledován vliv různých technologií zpracování půdy a meziplodin na výnos zrna kukuřice, dále byl vyhodnocen počet rostlin kukuřice v řádku. Pokus proběhl v letech 2018/2019 na Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích. Pokus zahrnoval pět druhů meziplodin: hrách setý, oves setý, hořčice bílá, svazenka vratičolistá a vojtěška setá. U zpracování půdy byly pozorovány tři varianty: pásové zpracování, kypření a přímé setí do nezpracované půdy. Největší produkci biomasy vykazoval oves setý. Nejvyšší výnos kukuřice byl zaznamenán při pěstování bez použití meziplodin, avšak po některých meziplodinách byl sledován obdobný výnos. Z meziplodin nejlépe ovlivnil výnos kukuřice oves setý naopak nejméně se osvědčila vojtěška. Z technologií dosahovala kukuřice největšího výnosu po technologii kypření půdy.
|
|
|
Interactive effects of adaptation technology, based on no-till sowing into the mulch of cover crop residues, and nitrogen nutrition on photosynthetic performance of maize under drought stress
Opoku, Emmanuel ; Holub, Petr ; Findurová, Hana ; Veselá, Barbora ; Klem, Karel
The aim of this study was to evaluate the interactive effect of adaptation technology based on no-till sowing into cover crop mulch and nitrogen nutrition on photosynthetic performance of maize under short term drought stress induced by rain-out shelters. The experiment was established in two locations in the same climatic condition but differing in soil fertility. The negative effect of drought on CO2 assimilation rate was modulated by nitrogen nutrition. However, while nitrogen nutrition led to alleviating effect at the location with higher fertility, the opposite effect was found at the site with lower fertility. Adaptation technology had only a minor impact on photosynthetic response to drought, but it generally increased CO2 assimilation rate at the site with higher soil fertility and decreased at the site with lower soil fertility. We can conclude that adaptation technology, despite of assumptions, did not significantly change the resilience of maize to drought, and probably longer use of such technology is required to improve soil water retention and thus also balanced supply of water to plants. \nAt the same time, we did not find a negative impact of adaptation technology on photosynthesis which can be related to cooler soil during maize emergence and slower mineralization, although the use of adaptation technology seems to be more effective in soils with higher fertility.
|
|
|
Analýza pěstování jetelovin ve zvoleném podniku a návrhy na zlepšení
KASÍK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá pěstováním hlavních jetelovin v České republice, jimiž jsou vojtěška setá (Medicago sativa L.) a jetel luční (Trifolium pratense L.). V první části práce je uveden význam, charakteristika, nároky na prostředí, agrotechnická opatření a kvalita píce uvedených jetelovin. Výhodou vojtěšky je její vytrvalost a suchovzdornost, stále zamokření jí škodí více než sucho. Oproti tomu jetel luční má menší nároky na teplo a lépe snáší přechodné zamokření než nedostatek vláhy. Z důvodu pomalého počátečního růstu jsou jeteloviny často zakládány do krycích plodin, které kompenzují výnos píce v roce založení a zároveň potlačují plevele. Jako nejvhodnější krycí plodina se jeví úponkový hrách nebo jeho směska s ostatními plodinami, v praxi se však nejčastěji používají obilniny. Druhá část je zaměřena na vlastní sledování a hodnocení pícních porostů jetele lučního a vojtěšky seté v rámci Zemědělského družstva Čížová hospodařícím v Jihočeském kraji (bramborářská oblast). Na provozních plochách byl sledován způsob založení, počet rostlin na 1 m2 a výnos nově zakládaných porostů jetele lučního. Hodnoceny byly také porosty jetele lučního a vojtěšky seté v 1. užitkovém roce. Nejvyšších výnosů suché hmoty dosahovala vojtěška (8,8 t.ha-1), jetel měl lehce nižší výnos (8,2 t.ha-1). Na celkovém výnosu suché hmoty ze zakládaných porostů jetele měla krycí plodina podíl 60 %. Bylo zjištěno, že při hustotě porostu 170 rostlin u vojtěšky a 160 rostlin u jetele by se v porostu neměly vyskytovat žádné plevele.
|
host ::
RSS.