|
|
Mikrofluidický enzymatický reaktor pro testování léčiv
Königsmarková, Kristýna ; Peš,, Ondřej (oponent) ; Přikryl,, Jan (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá využitím mikrofluidiky pro účely mikrofluidického enzymatického reaktoru na testování léčiv. Na problematiku nejprve nahlíží z teoretického hlediska – popisuje mikrofluidiku, jakožto nově se rozvíjející a perspektivní obor, metody výroby mikrofluidických zařízení, materiály, biomedicínské aplikace i výhody a nevýhody mikrofluidiky jako takové. Dále se věnuje oblasti analytického využití enzymů v rámci enzymatických reaktorů. V první části experimentální práce byly optimalizovány podmínky pro testování enzymů metabolizmu xenobiotik v játrech, konkrétně na modelu metabolizmu kumarinů metodou spektrofluorimetrie. Druhá část experimentální práce se zabývala optimalizací podmínek fabrikace mikrofluidických čipů z materiálu OSTE (off-stoichiometry Thiol Ene) metodou "soft" litografie. Následně byla otestována funkčnost vyrobených čipů. Na základě výsledků obou částí experimentální práce bylo provedeno vyhodnocení s posouzením vhodnosti jejich propojení pro budoucí výzkum – testování enzymatické aktivity mikrosomů a modelové biotransformace léčiv uvnitř kanálků fabrikovaných zařízení.
|
|
|
Mikrofluidický enzymatický reaktor pro testování léčiv
Königsmarková, Kristýna ; Peš,, Ondřej (oponent) ; Přikryl,, Jan (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá využitím mikrofluidiky pro účely mikrofluidického enzymatického reaktoru na testování léčiv. Na problematiku nejprve nahlíží z teoretického hlediska – popisuje mikrofluidiku, jakožto nově se rozvíjející a perspektivní obor, metody výroby mikrofluidických zařízení, materiály, biomedicínské aplikace i výhody a nevýhody mikrofluidiky jako takové. Dále se věnuje oblasti analytického využití enzymů v rámci enzymatických reaktorů. V první části experimentální práce byly optimalizovány podmínky pro testování enzymů metabolizmu xenobiotik v játrech, konkrétně na modelu metabolizmu kumarinů metodou spektrofluorimetrie. Druhá část experimentální práce se zabývala optimalizací podmínek fabrikace mikrofluidických čipů z materiálu OSTE (off-stoichiometry Thiol Ene) metodou "soft" litografie. Následně byla otestována funkčnost vyrobených čipů. Na základě výsledků obou částí experimentální práce bylo provedeno vyhodnocení s posouzením vhodnosti jejich propojení pro budoucí výzkum – testování enzymatické aktivity mikrosomů a modelové biotransformace léčiv uvnitř kanálků fabrikovaných zařízení.
|
|
|
Fenolické látky u řas
Ráček, Jan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent)
Fenolické látky jsou považovány za skupinu sekundárních metabolitů, známou především z vyšších rostlin (Embryophyta). Jejich funkcí je absorbovat škodlivé ultrafialové záření, chránit rostliny před okusem a přitahovat opylovače a šiřitele semen. Tyto sloučeniny byly však popsány i u některých fylogeneticky nepříbuzných skupin řas, z nich nejvýznamnější jsou hnědé řasy (Phaeophyceae), sifonální zelené řasy z čeledi Dasycladaceae a spájivé řasy (Zygnematophyceae). Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o fenolických látkách těchto skupin s důrazem na jejich význam pro biologii daných druhů. První část popisuje fenolické látky z obecného hlediska a rovněž nastiňuje způsob jejich biosyntézy. Další kapitoly se pak věnují zmíněným třem skupinám řas. Nejprozkoumanější v této oblasti jsou hnědé řasy, které ve svých stélkách obsahují unikátní typ taninů, zvaný florotaniny. Následují sifonální řasy z čeledi Dasycladaceae, které syntetizují sulfatované kumariny a poté spájivé řasy, u nichž byly zjištěny fenolické látky založené na kyselině gallové. Společným znakem těchto látek je podobně jako u vyšších rostlin schopnost pohlcovat záření z ultrafialové části spektra a zhášet reaktivní formy kyslíku. Nicméně florotaniny a kumariny u hnědých, respektive sifonálních řas zastávají i několik funkcí...
|
|
|
Interakce flavonoidů a přírodních kumarinů s konvenčními léčivy
Sigmundová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Student: Tereza Sigmundová Název diplomové práce: Interakce flavonoidů a přírodních kumarinů s konvenčními léčivy Klíčová slova: léčivá rostlina, flavonoidy, kumariny, interakce Cílem této diplomové práce je zpracovat přehled interakcí, které vznikají následkem současného užití konvenčních léčiv a flavonoidů, kumarinů či léčivých rostlin je obsahujících. Ke sběru dat byly využity především vědecké články z let 2000-2018 nalezené v internetových databázích (Web of Science, Science Direct, PubMed, Google Scholar). Flavonoidy mohou ovlivňovat metabolismus léčiv skrze interakci s enzymy CYP450, P-glykoproteinem a dalšími přenašeči z řady ABC nebo SLC transportérů. Tento typ interakcí je významný hlavně u léčiv s úzkým terapeutickým indexem jako je cyklosporin, digoxin nebo warfarin. Furanokumariny (bergamotin, 6′,7′-dihydroxybergamotin, bergapten) obsažené například v grapefruitové šťávě způsobují nevratnou inhibici CYP3A4 a ovlivňují tak farmakokinetiku řady léčiv. Z terapeutických skupin nejvíce interagují flavonoidy a kumariny s antikoagulancii, cytostatiky nebo látkami ovlivňujícími centrální nervový systém. Jsou uvedeny také interakce šťávy z citrusových plodů, extraktu z...
|
|
| |
host ::
RSS.