|
|
Preventivní účinky kyseliny listové ve výživě
Chalánková, Veronika ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Tláskal, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá kyselinou listovou a jejími preventivními účinky pro zdraví člověka. Kyselina listová má v lidském organismu mnoho důležitých funkcí a obzvláště velký význam má v období těhotenství. Je nepostradatelná pro správný vývoj plodu a její dostatečný příjem je prevencí vzniku závažných vrozených vývojových vad, jako jsou defekty neurální trubice, předčasného porodu, potratu a dalších těhotenských patologií. Zvýšenou potřebu tohoto vitaminu není snadné naplnit běžnou stravou. Je tedy doporučeno užívat kyselinu listovou ve formě doplňků stravy (v dávce 400-600 µg/den) v průběhu těhotenství a alespoň měsíc před plánovaným početím. Z těchto důvodů je nezbytné zaměřit se na podporu primární prevence ohledně užívání kyseliny listové, a to nejlépe u všech fertilních žen. Kyselina listová má také zásadní roli v krvetvorbě a hlavním projevem jejího deficitu je megaloblastická anémie. Kyselina listová bývá dále spojována s prevenci kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a ovlivnění vývoje kognitivních funkcí. Praktická část práce byla zaměřena na sledování saturace těhotných žen tímto vitaminem. Práce obsahuje laboratorní analýzu obsahu metabolitu kyseliny listové 5-methyltetrahydrofolátu (5-MTHF) v moči těhotných žen s cílem zjistit jeho obsah a zhodnotit, zda jsou dostatečně...
|
|
|
Význam a potřeba kyseliny listové v těhotenství
Mádle, Zuzana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Karbanová, Miroslava (oponent)
Těhotenství je období, které klade zvýšené nároky na ženu. Ke zdárnému průběhu těhotenství přispívají správné stravovací návyky, zdravý životní styl, přiměřená tělesná aktivita, pobyt na čerstvém vzduchu, psychická pohoda. Ženám se doporučuje ještě před otěhotněním začít užívat suplement obsahující kyselinu listovou. Kyselina listová, neboli folát, je vitamín, řadící se do skupiny vitamínů B. Její potřeba v těhotenství je zvýšená, zejména na počátku, kdy se její relativní či absolutní nedostatek může projevit různými těhotenskými patologiemi, mnohdy i fatálními. Přesné souvislosti nejsou zatím úplně známy. Řadou studií však byl prokázán protektivní účinek zvýšeného příjmu kyseliny listové v prekoncepčním období a během prvních týdnů těhotenství, a to zejména v prevenci výskytu vrozených vývojových vad neurální trubice. Příjem kyseliny listové před a během těhotenství je často deficitní, ani příjem v běžné populaci neodpovídá doporučeným referenčním hodnotám. Zlepšit ho lze zvýšeným příjmem potravin bohatých na folát, cíleným obohacováním potravin o tento vitamín či suplementací ve formě vitamínových preparátů. V době, kdy v ČR není povinnost obohacovat potraviny tímto vitamínem, je vhodné již před otěhotněním přijímat kyselinou listovou ve formě suplementu. Výzkumným šetřením pomocí tištěných...
|
|
|
Prenatální diagnostika zobrazovacími metodami
VLČEK, Martin
Bakalářská práce je zaměřena na prenatální diagnostiku zobrazovacími metodami. Teoretická část seznámí čtenáře se současným stavem dané problematiky, s invazivními a neinvazivními vyšetřovacími metodami. Závěr teoretické části je věnován prenatálnímu záchytu srdečních vad pomocí screeningových vyšetření těhotných žen. Cílem práce bylo vyzvednout aktivitu radiologického asistenta, popsat jeho činnosti při použití různých modalit a možností v diagnostice vrozených srdečních vad prenatálně i perinatálně. Byla stanovena jedna hypotéza, týkající se aktivity radiologického asistenta v diagnostice vrozených srdečních vad během prenatálního období dítěte. Kvantitativní výzkum byl sestaven na základě počtu vyšetřených plodů a novorozenců ve Fakultní nemocnici v Motole a v Centru lékařské genetiky s.r.o. v Českých Budějovicích v průběhu 1 roku. U 59 vyšetřovaných plodů magnetickou rezonancí byly zachyceny 3 nejčastěji se objevující vrozené vady: 7 případů ageneze corpus callosum, ventrikulomegalie v 6 případech a v 7 případech kongenitální cystická adenomatoidní malformace plic. U žádné z vyšetřených matek nebylo zjištěno postižení placenty ani patologické změny srdce plodu. Stanovená hypotéza se potvrdila. V současné době se vrozené srdeční vady magnetickou rezonancí prenatálně nevyšetřují, vzhledem k příliš robustní technice a nedostatečnostem v kvalitě zobrazení. Vedoucí úlohu má stále ultrazvukové vyšetření, které si provádějí gynekologové a porodníci sami. Z této práce a výzkumného šetření mohou čerpat jednak kardiologové, gynekologové, porodníci, ale i radiologičtí pracovníci.
|
|
|
Problematika těhotenství u žen po 35. roce života
LEDVINOVÁ, Lucie
V dnešní době, kdy je ošetřovatelská péče a medicína v neustálém vývoji, už se nikdo nepozastaví nad tím, že těhotenství ve vyšším věku sebou nese určitá rizika a že po 35. roce života není zcela bezproblémové. V ranném těhotenství je ohrožen vývoj a život plodu různými vrozenými vývojovými vadami. U těhotné ženy se mohou vyskytnout problémy nejen v těhotenství ale i u samotného porodu. Během těhotenství může dojít ke krvácení, k hrozícímu potratu, k předčasnému porodu a dalším závažným komplikacím. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou ženy v reprodukčním věku informované o možných rizicích těhotenství po 35. roku života, zda ženy využily k otěhotnění metodu IVF dále, z jakého důvodu ženy odsunuly vznik těhotenství do věkové kategorie po 35. roku života a v poslední řadě zjistit, jaké ošetřovatelské problémy (oše. diagnózy) vznikly v souvislosti s těhotenstvím po 35. roce života. Bylo provedeno kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvantitativní šetření byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. Pro získání informací byl použit anonymní dotazník. V kvalitativním šetření byly zvoleny dva cíle a výzkumné otázky. Pro sběr dat byla použita forma rozhovoru a práce s dokumentací. Všechny cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní: Ženy ve fertilním věku jsou informované o možných rizicích spojených s těhotenstvím po 35. roku života, se potvrdila. Hypotéza 2 se nepotvrdila, tedy ženy po 35. roce života nevyužily metodu IVF k otěhotnění. Na základě výzkumných otázek a výsledků kvalitativního výzkumného šetření vyplynuly následující hypotézy: První hypotéza zní: Ženy otěhotněly po 35. roce života v důsledku problematického otěhotnění. Druhá hypotéza zní: U žen po 35. roce života je nejčastějším ošetřovatelským problémem únava. Výsledky této práce by mohly být přínosem pro další porodní asistentky či studenty, kteří by se mohli v budoucnu zabývat touto problematikou, která je v dnešní době aktuální. Práci mohou využít i matky, které se rozhodly podstoupit těhotenství po 35. roce života, jako zdroj informací o této problematice.
|
host ::
RSS.