|
|
Možnosti ortotického řešení Pes equinovarus congenitus
Michalová, Petra ; Černý, Pavel (vedoucí práce) ; Šolc, Zdeněk (oponent)
Autor: Petra Michalová Název: Možnosti ortotického řešení Pes equinovarus congenitus Cíle: Cílem bakalářské práce je poukázat a shrnout dostupné možnosti řešení problematiky Pes equinovarus congenitus. Poukázat i na funkční principy a technické složení vybavení, posoudit vliv jednotlivých typů korekčních ortéz a vytvořit tak základní náhled k tomuto tématu. Práce je zaměřena na vliv KAFO (knee-ankle-foot orthosis) a AFO (ankle-foot orthosis) ortéz u jednostranné vrozené vady Pes equinovarus congenitus demonstrované na jedné vybrané kazuistice. Metody: Zúčastněný byl jeden proband ve věku kolem 1 roku s diagnózou jednostranné vrozené vady pravé dolní končetiny (pes equinovarus congenitus). U probanda proběhlo sejmutí měrných podkladů pro výrobu ortéz a poté následná výroba tří variant ortézování vhodného v konkrétním případě řešeného probanda. Výsledky: Ortéza typu KAFO se v tomto konkrétním případě ukázala jako nejvhodnější volbou. Klíčová slova: pes equinovarus congenitus, vrozená dětská vada, deformita dolní končetiny, ortotika, ortéza, KAFO, AFO
|
|
|
Systém prenatální diagnostiky poškození plodu
ŠUSTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem: ,,Systém prenatální diagnostiky poškození plodu" a je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část, jež je úvodní částí celé práce, obsahuje tři hlavní kapitoly. První kapitola je zaměřena na prenatální péči. Tato kapitola popisuje prenatální péči obecně, dále kdo ji poskytuje. Zabývá se také těhotenským průkazem, což je nezbytná součást prenatální péče a frekvencí kontrol. Největší část kapitoly je věnována podrobnému přehledu pravidelně a nepravidelně, neboli termínově prováděným vyšetření. Druhá kapitola se zaměřuje na prenatální diagnostiku vrozených vývojových vad plodu a popisuje jednotlivé screeningové vyšetřovací metody a invazivní diagnostické metody vrozených vývojových vad plodu. V závěru této kapitoly je zmínka i o Prenascanu, jedná se o nové a jediné neinvazivní diagnostické vyšetření na vrozené vývojové vady plodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči. V této kapitole nechybí definice porodní asistentky, psychologická stránka porodní asistentky a vztah porodní asistentky a klientky. Je důležité, aby vzájemný vztah byl založen na důvěře a respektu. Závěr této kapitoly se zaměřuje na edukační činnost porodní asistentky. Edukace má v prenatální péči významnou úlohu. Z pohledu porodní asistentky jde ale o velmi náročnou činnost, která klade velké nároky na její znalosti a dovednosti. Porodní asistentka edukuje těhotnou ženu o zdravých návycích, péči o sebe samu, ale také v souvislosti s prenatální diagnostikou vrozených vývojových vad plodu. Výzkumná část se věnuje obavám žen, mapuje kvalitu a spokojenost žen s poskytnutými informacemi a spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu. Bakalářská práce má tyto cíle: Cíl 1 - Zmapovat metody prenatální diagnostiky poškození plodu. Cíl 2 - Zjistit, jaké informace a přístupy považují těhotné ženy za důležité v oblasti prenatální diagnostiky při pozitivním výsledku screeningu v I. trimestru těhotenství.Na základě výše uvedených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1 Z čeho mají ženy, u nichž je zvýšené riziko poškození plodu největší obavy? Výzkumná otázka 2 Jak kvalitní informace mají o následujících postupech? Výzkumná otázka 3 Jaká je spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu?
|
|
|
Dědičné choroby samčího pohlavního ústrojí u psů
KŘIVÁKOVÁ, Tereza
Úkolem práce je vypracovat souhrnný literární přehled onemocnění samčího pohlavního aparátu u psů. Kromě vad dědičných budou popsány i nejčastější vady nedědičné, které mají také zásadní vliv na reprodukci psa. Dále budou vysvětleny pojmy plemenitba, dědičnost a vrozená vada. V závěru bude uvedeno, k čemu jsem ve své práci dospěla.
|
|
|
Dědičné choroby očí u psů
KOPTOVÁ, Marcela
Bakalářská práce vytváří souhrnný literární přehled dědičných chorob očí u psů. Zabývá se projevy nemocí, příčinami vzniku nemocí a jejich přenosem na potomky. Vysvětluje pojmy vrozená a dědičná vada. Choroby očí jsou rozdělené do skupin podle místa, kde se v oku vyskytují.
|
|
|
"Význam screeningových vyšetřovacích metod v prenatální diagnostice z pohledu porodních asistentek"
PROCHÁZKOVÁ, Klára
Obsahem této bakalářské práce je přehledně a srozumitelně shrnout současný stav a možnosti prenatální diagnostiky, protože v dnešní době je nedílnou součástí téměř všech těhotenství a mnoho těhotných žen se rozhoduje, zda-li, a kterou metodu prenatální diagnostiky podstoupit, aby měly co největší jistotu, že se jim nenarodí poškozené dítě. Cílů výzkumu této práce je celkem šest. Zjistit zda mají porodní asistentky informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě, zda při těchto vyšetřeních postupují podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti, zda těhotné ženy podle mínění porodních asistentek znají význam screeningových vyšetření, jak porodní asistentky hodnotí význam provádění těchto vyšetření, zda mají těhotné ženy zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě a zda mají těhotné ženy zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Pro zjištění těchto cílů bylo stanoveno šest hypotéz a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí porodních asistentek o možnostech screeningových vyšetření v graviditě a na zjištění zájmu těhotných žen o tato vyšetření na základě mínění porodních asistentek. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující s těhotnými ženami v 79 vybraných gynekologicko-porodnických ordinacích v Praze, kde probíhal vlastní výzkum. Celkem bylo rozdáno 146 dotazníků, jejichž návratnost byla 66 %. Interpretace výsledků tedy vychází z počtu 94 respondentek. První hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky mají informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 66 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. V hypotéze 2 je předpoklad, že porodní asistentky nepostupují v oblasti screeningových vyšetření podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože téměř všechny porodní asistentky uvedly, že podle těchto doporučení postupují. Ve třetí hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy z pohledu porodních asistentek neznají význam screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 86 % porodních asistentek odpovědělo v otázkách týkajících se tohoto tématu kladně. Čtvrtá hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky hodnotí význam prováděných screeningových vyšetření v graviditě pozitivně. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 92 % dotázaných hodnotí provádění těchto vyšetření pozitivně. V páté hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy mají zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 95 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. Poslední hypotéza vychází z předpokladu, že těhotné ženy nemají zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 51 % dotázaných uvedlo, že těhotné ženy mají zájem o provádění těchto vyšetření. Tato práce a výsledky výzkumného šetření budou určeny porodním asistentkám a ostatnímu zdravotnickému personálu ke zlepšení informovanosti o screeningových vyšetřovacích metodách prenatální diagnostiky.
|
host ::
RSS.