|
|
Poruchy příjmu potravy a excesivní pohybová aktivita
Hrubá, Jitka ; Holanová, Petra (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent)
1 Abstrakt Úvod: Poruchy příjmu potravy jsou závažným onemocněním, jejichž výskyt v populaci stoupá. Nejzávažnější je mentální anorexie a mentální bulimie. Tato onemocnění jsou často provázena excesivní pohybovou aktivitou, která je využívána ke snižování váhy a zároveň jako kompenzační mechanismus nespokojenosti s vlastním tělem. Přetrvávající přítomnost excesivního cvičení bývá častou příčinou relapsu onemocnění poruchou příjmu potravy. Léčba musí být komplexní a je časově náročná. Cíl: Hlavním cílem práce bylo zmapovat výskyt a charakter excesivní pohybové aktivity u pacientek s diagnózou mentální anorexie a mentální bulimie. Zjistit, zda má vliv na váhové přírůstky pacientek s podváhou a jestli existují rozdíly v četnosti či charakteru excesivního cvičení mezi pacientkami docházejícími do denního stacionáře a pacientkami hospitalizovanými na oddělení. Metodika: Výzkumný soubor zahrnuje 50 pacientek Centra pro poruchy příjmu potravy ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Pacientky měly diagnózu mentální anorexie nebo mentální bulimie a byly starší 18. let. Všechny vyplnily na začátku léčby dotazník EED19, byly zváženy, změřeny, a byl jim spočítán index tělesné hmotnosti (BMI). Následně byly dotazníky vyhodnoceny metodou standardní kvantitativní analýzy dat. Pacientkám s BMI 17,5 nebo nižším, byl na...
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na člověka jako biopsychosociální jednotku
TREŠLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá lázeňskou léčbou pohybového aparátu a jejím vlivem na člověka nejen z pohledu tělesného, ale i psychosociálního. I přesto, že se lázeňská léčba specializuje na určitá onemocnění a při léčbě se soustřeďuje především na daný problém, je to v současnosti jedna z mála terapií, která si zachovala holistický přístup k člověku a léčí ho po stránce fyzické i psychické. Tuto komplexní léčbu zajišťují nejen jednotlivé léčebné procedury, ale také přístup lázeňského personálu k pacientovi, správná komunikace, odpočinek od každodenních povinností a stresu, setkání se s přáteli nebo vznik nových přátelství. V neposlední řadě krása okolní přírody a kultury. První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbu obecně, léčebnými procedurami v Bertiných lázních a nemocemi, které jsou indikovány k léčbě. U těchto onemocnění stručně popisuje jejich terapii jak fyzikálními prostředky, tak za pomoci fyzioterapie. Druhá část teorie je věnována biopsychosociálnímu pohledu na člověka a lázeňství jako holistické medicíně. Cílem praktické části bylo zmapování fyzioterapeutických postupů a komplexní lázeňské léčby v interakci s biopsychosociálním účinkem. Pro zpracování byla použita kvalitativní metoda výzkumu formou rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili čtyři vybraní respondenti s rozdílnou diagnózou. Z toho dva muži a dvě ženy ve věku od 30 do 79 let. Výzkum probíhal během fyzioterapie v rámci třítýdenního pobytu v Bertiných lázních Třeboň. Respondenti byli podrobeni anamnéze, vstupnímu a výstupnímu kineziologickému rozboru, který byl objektivním hodnotícím parametrem pro získání informací o míře vlivu léčby na jejich fyzický stav. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, poslechem, vyšetření chůze a goniometrické vyšetření. Respondenti současně podstoupili výstupní rozhovor, který byl zvolen jako subjektivní měřící parametr. Jeho cílem bylo získat informace o vlivu lázeňské léčby na jejich fyzický a psychosociální stav. Během rozhovoru jsem pacientům kladla základní otázky, jako například zda došlo ke zmírnění bolesti a ke zlepšení hybnosti, jak se cítí po psychické stránce, zda léčba ovlivnila jejich psychosociální stav a jakým způsobem. Rozhovory, ze kterých jsem se dozvěděla více z pacientova života, probíhaly také během celé terapie. Získané informace mohly posloužit k efektivnější terapii. Dále jsem při zahájení terapie vytvořila krátkodobý fyzioterapeutický plán, který zahrnoval různé manuální fyzioterapeutické manévry a cviky. Před ukončením terapie jsem pacientovi vytvořila dlouhodobý fyzioterapeutický plán v podobě individuálního pohybového režimu pro zlepšování, nebo alespoň udržování jeho aktuálního stavu. Na podkladě získaných výsledků byl potvrzen příznivý vliv lázeňské péče jak po stránce fyzické, tak psychosociální. Na fyzický stav měla léčba největší vliv v podobě zmírnění bolesti, zlepšení pohyblivosti a znovunavrácení sil. Psychosociální stav byl ovlivněn v podobě získání motivace začít žít aktivnější životní styl, setkání se s přáteli, či navázání nových přátelství. Nejčastěji uváděné aspekty, které měly vliv na psychosociální stav, byl odpočinek, fyzioterapeutické rady, aktivní cvičení a komunikace s ostatními pacienty. Výsledky této práce mohou být využity v praxi fyzioterapeutů v lázeňském zařízení, nebo pro větší informovanost studentů v rámci celoživotního vzdělávání. Mohou posloužit také jako příspěvek do současných diskuzí o změně hrazení lázeňské péče.
|
host ::
RSS.