Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Improvement of CO2 eddy fluxes modelling in topographically complex terrain
Šigut, Ladislav
Annual sums of net ecosystem exchange (NEE) estimated by eddy covariance method (EC) are often used for comparisons among sites. But application of EC in topographically complex terrain restrains application of standard methods for their estimation. Analysis of friction air velocity response of night-time CO2 fluxes and estimation of mean daily ecosystem respiration from daytime NEE showed that night-time data and fluxes measured early after sunrise or late before sunset are not sufficiently reliable for computation of accurate annual sums of NEE. Therefore presented method takes into account auxiliary soil chamber measurements and applies correction factor in ecosystem respiration model calibrated to biomass inventory results. Also automated algorithm for computation of light response curve parameters in constrained range was established. This method produced accurate annual sums of NEE that were only 7.2% ± 5.2 higher than values determined by biomass inventory method.
Analýza turbulentního proudění nad zalesněným terénem
Potužníková, Kateřina ; Sedlák, Pavel ; Šauli, Petra
V příspěvku jsou popsány nízkofrekvenční oscilace a koherentní struktury detekované v časových řadách teploty a rychlosti větru naměřených ve třech hladinách uvnitř lesního porostu (z/h = 0.3, 0.5 a 1, kde h označuje výšku vegetace). Analýza časových řad je založena na metodě waveletové transformace. Velikosti period detekovaných struktur závisí na teplotním zvrstvení uvnitř vegetace a dále se mění v závislosti na dvou převládajících směrech zprůměrovaného horizontálního proudění nad porostem.
Modelování profilů rychlosti větru naměřených sodarem v komplexním terénu
Hošek, Jiří
Sodarová měření byla prováděna na vhodných lokalitách Krušných a Orlických hor v letech 2000 a 2003 v široké škále synoptických situací. Krušné hory představují nejvhodnější oblast ke stavbě větrných elektráren. Zobecnění získaných profilů rychlosti větru může pomoci zlepšit přesnost numerických modelů v takových výškách nad povrchem, které jsou významné pro stavbu větrných elektráren. Ve druhé části práce jsou v obou oblastech počítána pole rychlosti větru pro termíny získaných vertikálních profilů. Použity byly nehydrostatické mezoměřítkové modely KAMM a PIAP. Inicializace modelů byla provedena rychlostí a směrem geostrofického proudění a teplotním zvrstvením.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.