|
|
Faktory ovlivňující věk zavedení příkrmů v České republice
Dardová, Klára ; Sabolová, Monika (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Úvod a cíle: Zdravotnické organizace se shodují, že zavedení prvních příkrmů by mělo probíhat nejdříve ve věku po ukončení 4. měsíce (17. týden) a nejpozději do konce 6. měsíce (26. týden). Věk dítěte, ve kterém se matky rozhodnou začít s prvními příkrmy, může být ovlivněn mnoha faktory spojenými s matkou či dítětem. Cílem této práce bylo určit tyto faktory a zkoumat jejich vliv na proces zavádění příkrmů v České republice. Metody: V práci byly zpracovány informace získané od 2 206 matek z České republiky, které se zúčastnily anonymního online dotazníkového šetření uskutečněného během ledna roku 2024. Jednotlivé faktory byly určeny na základě jejich prokázaného vlivu na věk zavedení příkrmů v předchozích studiích. Vztah mezi jednotlivými faktory a věkem dítěte při zavedení příkrmů byl statisticky vyhodnocen pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Z dat bylo zjištěno, že příkrmy byly zavedeny u 8,6 % dětí před ukončením 4. měsíce a u 13 % dětí po ukončení 6. měsíce věku v České republice. Faktory, jako je nižší úroveň vzdělání matky, mladší věk matky, kuřáctví, nemožnost kojení nebo předčasné ukončení kojení, vyšší BMI matky a skutečnost, že matka docházela fyzicky do zaměstnání během rodičovské dovolené, byly identifikovány jako...
|
|
|
Problematika kojení a vývoje imunitního systému u člověka
SPĚVÁKOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení kojení a načasování zavedení příkrmů do stravy kojence jako účinné prevence potravinové alergie. Práce zahrnuje vývoj imunitního systému dítěte a faktory, které se na jeho vývoji podílí. Následující část se věnuje kojení, popisuje složení mléka a jeho imunologický význam. Dále je přiblížena patofyziologie potravinové alergie a potravinové intolerance.
|
|
|
Fyziologická výživa kojenců
Malá, Pavlína ; Frühauf, Pavel (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fyziologickou výživou kojenců. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první části jsou rozebrána fakta týkající se novorozence, kojence a jejich potřeb. Popsány jsou základní fyziologické parametry novorozence a způsoby hodnocení stavu výživy. Práce sděluje aspekty kojení a umělé kojenecké výživy, rozvedena je problematika zavádění nemléčných příkrmů. Také informuje o rizikách alternativního stravování kojenců, problému obezity a poruchách příjmu potravy. Část praktická je zaměřena na porovnání růstových grafů sta dětí v prvním roce života, z nichž je polovina kojených a polovina živených umělými kojeneckými formulemi. Práce je zpracována kvantitativní analýzou dat. Z grafického zpracování vyplývá, že děti kojené mají nižší BMI a nižší průměrné váhové přírůstky než děti uměle živené. Statistický test ale prokázal významné rozdíly jen u dívek v 6. měsíci. Klíčová slova: kojenec, výživa, růst, kojení, náhradní mléčná výživa, příkrm, obezita
|
|
|
Postnatální výživa do 1 roku.
Prachařová, Simona ; Urbanová, Naděžda (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá postnatální výživou do jednoho roku života dítěte. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části se zabývám jednotlivými nutričními hodnotami mléčné výživy, kojením a jeho pozitivním vlivem na vývoj dítěte, problematikou náhradní mléčné výživy a zaváděním jednotlivých druhů příkrmů. Praktickou část jsem věnovala uplatněním teoretických znalostí v praxi. Vyhodnocuji a zpracovávám dotazník, který jsem pro tento účel vytvořila. Zejména zde zjišťuji délku kojení, zavádění jednotlivých příkrmů a také výběr náhradní mléčné výživy. Poté jsou výsledky dotazníkového šetření dále zpracovány a interpretovány v závěru. Klíčová slova: Kojení, kojenecká výživa, náhradní mléčná výživa, příkrm
|
host ::
RSS.