|
Proměna ošetřovatelské péče ve 21. století očima pacienta
ČERNÁ, Barbora
Úvod: Ošetřovatelství je vědecká disciplína, která se orientuje na člověka. Vlivem událostí ve světe došlo k přelomovým změnám v tomto oboru. Ty vedly ke zvýšení úrovně ošetřovatelské péče, které se nám dnes ve zdravotnických zařízeních dostává. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit, jakými změnami prošlo ošetřovatelství 21. století očima příjemců péče, tedy pacientů. Dále bylo cílem charakterizovat faktory, které na tyto změny měly vliv, a zhodnotit ošetřovatelskou péči očima pacientů. Metodika: Bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, a to konkrétně formou polostrukturovaných rozhovorů s pacienty. Výběrovým kritériem pro volbu informanta bylo bydliště v Jihočeském kraji a věk informanta nejméně 18 let. Tito informanti byli získáni metodou sněhové koule. Výzkumného šetření se zúčastnilo 20 informantů. Realizované rozhovory byly nahrány na záznamník, doslovně přepsány, a následně analyzovány. Výsledky práce: Identifikovali jsme celkem 8 kategorií a 23 podkategorií. Jako centrální kategorie byla identifikována kategorie vědecko-technický pokrok, která je hybnou silou pro většinu změn, včetně změny ve vzdělávání. Pacienti pociťovali jako největší proměnu moderní vybavení zdravotnických zařízení, nové pomůcky a přístroje. Zmínili i novinky ve vzdělávání sester, se změnami souhlasili. Pacienti hodnotili ošetřovatelskou péči jako vysoce profesionální, odbornou a náročnou. Uvědomovali si, že jsou na sestry kladeny čím dál tím větší nároky. Profesi označili jako prestižní, ale zároveň uvedli, že by o ní veřejnost měla být více informovaná Závěr práce: Jsme si vědomi toho, že ošetřovatelská péče bude čelit dalším pokrokům a novinkám, jelikož vědu a techniku nezastavíme. Je nutno podotknout, že s touto souvislostí se budou nároky na ošetřovatelský personál zvyšovat, a i pacienti budou více nároční. Proto je potřeba na ošetřovatelské péči stále pracovat. Přitom však nesmíme zapomínat na to, jak jsou tyto změny a rozvoj vnímány našimi pacienty.
|
|
Pohled lékařů na současnou práci sester
DVOŘÁKOVÁ, Petra
V této bakalářské práci se budeme zabývat klíčovými aspekty práce sestry z pohledu lékařských pracovníků a dále budeme zjišťovat názory lékařů na současný systém českého vzdělávání sester. Současná doba klade na sestry vysoké požadavky, zvláště poté na samotnou práci sestry a na její vyšší vzdělávání. Velmi často se v dnešní době také hovoří o tom, aby sestry byly v péči o pacienta rovnocennými partnery lékařů a zaujímaly tak v multidisciplinárním týmu váženou pozici. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části bakalářské práce se budeme zabývat historií ošetřovatelství, současným ošetřovatelstvím a dále se zaměříme na vztah lékař sestra. V empirické části práce budeme zkoumat pohled lékařů na problematiku vzdělávání a práce sestry. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum společně s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 8 lékařských pracovníků z různých klinických oborů. Na základě provedených rozhovorů byly výsledky zasazeny do 2 hlavních kategorií a 8 podkategorií. Ze získaných výsledků vyplynulo, že lékaři vnímají současné vzdělávání za komplikované a příliš dlouhé, upřednostňují, aby byl vymyšlen lepší systém, který by přesně definoval a upravil otázky zvyšování kompetencí a s ním související patřičné vzdělání sester, včetně délky studia. Dále lékaři uváděli, že vysokoškolské studium přináší benefity v podobě získání vysokoškolského titulu a zároveň vyšší prestiž povolání. Práci sestry lékaři považují za esenciální a zastávají názor, že je sestra nepostradatelnou součástí kvalitně poskytované péče pacientům. Zjistili jsme také, že mezi nejčastější důvody, které mají vliv na vznik konfliktní situace mezi sestrou a lékařem, patří stres, přepracovanost, vzájemná neúcta spojená s nevhodným chováním a porušování kompetencí obou stran. Na základě výpovědí můžeme také konstatovat, že lékaři považují sestru za svého partnera i v oblasti odborné péče o pacienta a nebrání se tak od sestry přijmout návrhy nebo doporučení.
|
|
Role sestry při podávání léčiv na pracovišti intenzivní péče
Todorová, Monika ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí sestry při podávání léčiv na pracovišti intenzivní péče. Cílem je zjistit soulad mezi právním a faktickým stavem v oblasti podávání léčiv, tzn. analyzovat, co jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci oprávněni v souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy zdravotnického zařízení dělat a co jsou schopni skutečně bezpečně vykonávat. V teoretické části jsou vymezeny pojmy související s podáváním léčivých přípravků. Zabývám se kompetencemi nelékařských zdravotnických pracovníků, indikacemi léčivých přípravků, jejich podáváním, farmakoterapií, omyly a také hodnocením kvality a bezpečí zdravotních služeb. Teoretická část mapuje současný stav této problematiky a poskytuje také pohled do historie podávání léčiv. V empirické části pracuji s výsledky, které jsem získala dotazníkovým šetřením. Respondenty jsou všeobecné sestry, zdravotničtí záchranáři, vedoucí sestry ošetřovatelského managementu a lékaři. Jednotlivé položky jsou analyzovány a použity k odpovědím na stanovené výzkumné otázky. Z výzkumu vyplývá, že vedoucí sestry ošetřovatelského managementu jsou schopny organizovat na oddělení intenzivní péče činnosti a dodržovat postupy, které zajišťují kvalitní a bezpečné podávání léčivých přípravků. Všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři jsou schopni plnit ordinace...
|
|
Sëstra a její práce v misích v armádě České republiky.
HORÁKOVÁ, Magdaléna
Florence Nightingalovou se začalo formovat povolání sestry jak jej známe dnes. Právě ona se zasloužila o to, že povolání sestry se stalo také součástí armády. Začátek profese vojenských sester byl za Krymské války, kde Florence působila. I dnešní vojenská sestra, stejně jako tehdy, vyhledává a uspokojuje potřeby vojáků. Účastní se na procesu prevence a péče o zdraví vojáků, na vytváření optimálních podmínek pro jejich zdravý způsob života a výcviku, na výchově a školení vojáků k poskytování první pomoci. Podílí se na zdravotním zásobování, posuzování schopnosti k vojenské službě a protiepidemickém zabezpečení. Tato výzkumná práce je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Cílem této práce bylo zmapovat kompetence sestry v Armádě České republiky. Sběr dat byl proveden pomocí polostruktorovaného rozhovoru u sester, které se zúčastnily vojenské mise v zahraničí. Výsledky výzkumu s vojenskými sestrami jsou zpracovány pomocí kazuistik a mírně modifikovaného přístupu rámcové analýzy dle Ritchieho a Spencera, podle které byly sestaveny kategorizační tabulky a grafy, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. K dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Mezi hlavní výsledky patří zjištění, zda sestry mají na zahraniční misi kompetence v souladu s českou legislativou, zda poskytují na zahraniční misi zdravotnickou péči formou ošetřovatelského procesu a jaké jsou podmínky pro přijetí a výjezd na zahraniční misi. Tyto výsledky jsou určeny jak laické tak odborné zdravotnické veřejnosti. Výsledky mohou také sloužit jako studijní materiál.
|