|
|
VÝVOJ NOVÝCH RYBÍCH PRODUKTŮ PRO PŘEDŠKOLNÍ DĚTI
KALICOVOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyvinout nové inovativní rybí produkty. Záměrem práce bylo prostřednictvím nově vyvinutých inovativních rybích produktů a navržených receptur zvýšit spotřebu ryb. Ryby dodávají do těla zdraví prospěšné polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) a vysoce nenasycené mastné kyseliny (HUFA), včetně kyselin eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA), které jsou nezbytné pro správný vývoj lidského jedince. Bylo vyvinuto 11 nových produktů a 13 nových receptur, které byly následně senzoricky hodnoceny hlavní cílovou skupinou spotřebitelů, kterými byly vybrány děti předškolního věku, protože právě v tomto období se zakládají stravovací návyky. Nové rybí produkty splnily veškeré legislativní normy a limity na nezávadnost potravin a jejich bezpečnost pro lidské zdraví. Z testovaných produktů bylo devět produktů cílovou skupinou pozitivně hodnoceno. Bylo vybráno pět produktů k dalším analýzám (rybí kuličky, rybí karybanátky, rybí šunka, rybí mistura, rybí párky). Problematika byla teoreticky studována dle celosvětových studií a výzkumů. Prakticky byl projekt uskutečněn na základě koordinované komplexní spolupráce s odborníky na výživu, technology rybích produktů, ale i s předškolními zařízení, dětmi a jejich rodinami. Výstupem této práce jsou nové rybí produkty, které jsou k dostání na trhu. Rybí produkty byly vyráběny ze svaloviny sumečka afrického (Clarias gariepinus). Byla zvýšena tržní nabídka a možnost výběru nutričně kvalitních potravin, které budou mít pozitivní dopady na lidské zdraví. Současně bylo navrženo několik receptur ze sumečka afrického (Clarias gariepinus), z kapra obecného (Cyprinus carpio) ze pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) jako návod pro snadnou přípravu zdravých pokrmů.
|
|
|
Porovnání výtěžnosti kapra obecného (Cyprinus carpio) dle typu ošupení
ŠIKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo porovnání výtěžnosti kapra šupinatého a kapra lysce, dvou hlavních zástupců kapra obecného (Cyprinus carpio), dominantně chovaných v ČR. Porovnání výtěžnosti bylo provedeno v rámci nově vzniklé podnikové prodejny, kde bylo důležité zhodnotit vhodnost ryb do různých výrobků. Dílčím cílem bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit oblíbenost a četnost konzumace kapra. V neposlední řadě byla sledovaná náročnost na zpracování jednotlivých forem kapra. Pokus byl prováděn v letech 2012 až 2013 během čtyř období jaro, léto, podzim a po sádkování. Hodnocení probíhalo u dvou kaprů, kapra lysého a kapra šupinatého. Dalším sledovaným subjektem byly dva rybníky, přirozeně úživný Vrbsko a přikrmovaný rybník Musík. Oba kapři se vyznačují odlišným vývojovým a životním cyklem. Kapr lysý, jehož tělesná stavba představuje menší podíl, než u kapra šupinatého, v závěru hodnocení vykazuje vyšší výtěžnosti ve všech sledovaných aspektech. Přesto výtěžnost filet obou zástupců dosahuje podobných hodnot a pohybuje se v rozmezí cca 43 48 %. Překvapivého výsledku dosáhli rovněž kapři pocházející z přikrmovaného rybníka Musík, kde byla předpokládána nižší výtěžnost z důvodu menšího množství planktonu a zoobentosu, tedy přirozené potravy ryb. Ze sledovaných období byla zaznamenána nejvyšší výtěžnost v období po sádkování a nejnižší výtěžnost v období jara, což bylo zapříčiněno zvolenou větší obsádkou ryb v daném roce.
|
|
|
Testování léčiv perspektivních pro využití v rybářské praxi.
SCHEINER, Pavel
Cílem práce bylo zhodnotit efekt orálně aplikovaného praziquantelu, na účinnost léčby proti nejčastějším tasemnicím (Atractolytocestus huronensis Anthony, 1958 a Khawia sinensis Hsü, 1935) u kapra obecného (Cyprinus carpio Linnaeus). Přirozeně nakažené ryby (jednoleté; K1+) byly rozděleny do 3 zkušebních skupin obsahujících 17 vzorků. Byl jim aplikován praziquantel smíchaný s tepelně upraveným škrobovým vehikulem (v dávkách 50 mg.kg-1 živé hmotnosti). Třem kontrolním skupinám bylo aplikováno pouze škrobové vehikulum. Ryby byly zkoumány pomocí pitvy střeva 2, 4 a 6 dní po aplikaci. 48 hodin po aplikaci se významně snížil výskyt u obou nalezených parazitů. Invaze A. huronensis byla plně elimována u všech ryb po 96 hodinách od aplikace, zatímco některé vzorky K. sinensis byly ještě dohledatelné ve střevě několika ryb. Plná eliminace obou parazitů byla pozorována 6 dnů po aplikaci. Naše výsledky ukazují, že potřeba doba k vyloučení K. sinensis je delší než k vyloučení A. huronensis. Ústně aplikovaný praziquantel v dávce 50 mg kg-1 je dostačující k eliminaci infekce A. huronensis a K. sinensis. Dílčím cílem práce bylo posoudit efekt orálně aplikovaného praziquantelu na hematologické a biochemické parametry krve kapra obecného (Cyprinus carpio L.), infikovaného tasemnicemi Atractolytocestus huronensis a Khawia sinensis. Infikované ryby byly rozděleny do šesti skupin. Dvěma skupinám byl aplikován paziquantel rozmíchaný ve škrobovém vehikulu v dávce 30 mg/kg živé hmotnosti, dvěma dalším skupinám v dávce 50mg/kg živé hmotnosti. Rybám v kontrolních skupinách bylo aplikováno jen čisté škrobové vehiculum. Odběr krve a následné patoanatomické vyšetření bylo provedeno 24 a 96 hodin po aplikaci praziquantelu. Výsledky hematologického vyšetření krve odebrané 24 hodin od aplikace poukazují na signifikantní pokles (p<0,01) počtu erytrocytů a hemoglobinu a hematokritu u obou skupin E1 a E3, které se po 96 hodinách srovnaly na původní hladinu. Po 96 hodinách byl zaznamenán signifikantní vzestup (p<0,05) hladiny sérového jaterního enzymu ALT.
|
|
|
Potravní konkurence mezi plůdkem kapra (Cyprinus carpio) a střevličkou východní (Pseudorasbora parva)
NĚMEC, Karel
Střevlička východní (Pseudorasbora parva Schlegel, 1842) je považována za nežádoucí druh, protože představuje významného potravního konkurenta hospodářsky cenných nedravých druhů ryb. Pro vyhodnocení potravních analýz byly využity čtyři rybníky na jižní Moravě a dva rybníky v jižních Čechách. Studie probíhaly v letním období roků 2006 - 2007. Účelem mé práce bylo vyhodnotit potravní konkurenci mezi kaprem obecným (Cyprinus carpio) a střevličkou východní (Pseudorasbora parva), kde jsem analyzoval potravní složení a výběrovost obou druhů. Potravní selektivita byla hodnocena použitím Ivlevova indexu selektivity. Potravní konkurence (podobnost) byla spočtena pomocí indexu potravní podobnosti dle Shorygina (1952). Potrava střevličky se skládala hlavně z larev pakomárů (Chironomidae) a zooplanktonu, především z perlooček (Daphnia, Bosmina) z detritu a nárostů - perifytonu (Oscillatoria, Scenedesmus, Sphaerotilus). Ostatní potravní složky jako makrofyta, buchanky a vířníci rodu Brachionus byly střevličkou také konzumovány, ale ve výrazně nižší proporci. Naproti tomu, přirozená potrava kapra se skládala hlavně z potravních komponentů vázaných na dno, zahrnujících hlavně larvy pakomárů, makrofyta a organické zbytky i úlomky ve formě detritu, a perifyton. Perloočky rodu Bosmina a Daphnia, lasturnatky (Ostracoda) a larvy šídel (Anisoptera) byly přijímány jen ve velmi omezeném rozsahu. Na rybnících, kde se krmilo, v potravě významně dominovala cereální složka. Střevlička východní si konkurovala s kaprem obecným hlavně o larvy pakomárů (Chironomidae), nárosty (perifyton), detrit a planktonní organismy (Daphnia, Bosmina). Nejvyšší hodnoty potravní konkurence byly zaznamenány u ryb pocházejících z rybníka Podsedek (jižní Čechy) a rybníka Vracovický (jižní Morava).
|
host ::
RSS.