|
|
Složení komunálních odpadů
Straka, David ; Musilová, Petra (oponent) ; Elbl, Patrik (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá složením komunálního a směsného komunálního odpadu. Úvod rešeršní části práce se věnuje rozboru složení a vlastnostem odpadu. V další části je odpad považován jako palivo a je porovnán s klasickými tuhými palivy. Závěr rešeršní části se věnuje výzkumům složení odpadu z vybraných spaloven a cizích zemí. Výpočtová část práce se zabývá stanovením energetických vlastností odpadu.
|
|
|
Vznik a snižování emisí NOx
Boška, Michal ; Jecha, David (oponent) ; Chlápek, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá vznikem a eliminací emisí NOx, jejich vlivem na živou i neživou přírodu a charakterisktikou jednotlivých oxidů dusíku. Hlavní částí práce je teoretický rozbor mechanismů vzniku emisí NOx při spalovacích procesech a popsání nejpoužívanějších metod pro jeho snižování. Součástí práce je i citace legislativních nařízení upravujících problematiku NOx v České Republice.
|
|
|
Degradace biomasy při skládkování
Elbl, Patrik ; Kracík, Petr (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má za cíl pojednat o degradaci biomasy při skládkování. První část je věnována rešeršní studii zabývající se biomasou jako takovou. Jsou zde zmíněny vlastnosti biomasy, rozdělení, problematika spalování a skládkování. Druhá část se zabývá experimentálním stanovením degradace paliva vlivem skládkování a klimatických podmínek.
|
|
|
Emise zážehových motorů
Semela, Lukáš ; Píštěk, Václav (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá emisemi zážehových motorů. Na úvod je čtenář seznámen s historií a dozví se, proč je důležité tuto problematiku řešit. Dále je zde vysvětlen pojem emise, popsáno jeho chemické složení, vliv na životní prostředí a lidský organismus. Zmíněn je také princip měření. Výklad pokračuje platnou legislativou v Evropské unii. Práce je zakončena informacemi o dodatečné úpravě emisí a kapitolou, která nastiňuje vyhlídky automobilů do budoucna s ohledem na životní prostředí.
|
|
|
Jemné částice produkované krbovými kamny
Škvařil, Ondřej ; Baláš, Marek (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou jemných částic produkovaných při spalování v krbových kamnech. První část práce pojednává o rozboru atmosféry, zdravotních dopadech, tuhých znečišťujících látkách a jejich vzniku dělení, odloučení a zákonnou a vyhláškovou regulací. Teoretická část práce je věnována obecnému rozboru biomasy a jejímu spalování. V experimentální části jsou vyjmenovány jednotlivé způsoby měření částic dle veřejných vyhlášek, poukázání na možné chyby při měření a metody identifikace naměřených jemných částic. Následuje konkrétní měření vzniklých velmi jemných částic metodou SMPS (z angl. Scanning Mobility Particle Sizer) a vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Vliv konstrukčních parametrů návrhu procesního hořáku na stabilitu a parametry spalovaní
Skryja, Pavel ; Jegla, Zdeněk (oponent) ; Odstrčil, Miloslav (oponent) ; Stehlík, Petr (vedoucí práce)
Předložená práce řeší vliv konstrukčních uspořádání na parametry spalování a na stabilitu hoření. Pozornost je věnována známým i novým perspektivním metodám spalování. Důležitou částí práce je vlastní návrhový postup výpočtu injektorového hořáku a zkoušky hořáku s potlačenou tvorbou oxidů dusíku. Práce prezentuje návrh procesního injektorového hořáku s novým způsobem spalování pomocí vírového proudění. Hořák je tvořen dvoustupňovým přívodem spalovacího vzduchu. V prvním stupni je pomocí ejekčního účinku plynného paliva přisáván spalovací vzduch do prostoru směšovače. Druhý stupeň spalovacího vzduchu je přisáván ejekčním účinkem plyno-vzdušné směsi prvního stupně, kde vstřikovací tryska je vybavena vnitřním axiálním vířičem. Spalovací vzduch druhého stupně je do hořáku přiveden radiálním vířičem a do spalovacího prostoru následně axiálním vířičem. Účinky všech tří vířičů se sčítají. Další typ navrženého hořáku je hořák s difuzním plamenem. U tohoto hořáku byl modifikován jednostupňový přívod spalovacího vzduchu za dvoustupňový. Hořák byl testován pro různé nastavení axiálního vířiče a sekundárních trysek. Cílem bylo nalezení klíčových konstrukčních parametrů jak pro dobrou stabilitu plamene, tak pro nízkou tvorbu polutantů. V případě injektorových hořáků, na základě analýzy proudění, se podařilo vytvořit postup konstrukčního uspořádání, kde vírové číslo dosahuje hodnotu kolem 2,6. Pro difuzní hořáky, byly nalezeny konfigurace, které vyhovují jak požadavkům stability hoření, tak snížení emisí, např. ze 70 ppm NOx pro jednostupňové spalování na emise v hodnotě 30 ppm (vztaženo na suché spaliny při 3% O2) pro dvoustupňové spalování. Přínosem práce je aplikace poznatků z oblasti proudění a hoření při návrzích hořáků a dále návrhy nového uspořádání hořáků, které využívají produkty mikrovlnné pyrolýzy, zejména při zpracování biomasy pro energetické účely.
|
|
| |
|
|
Zkušební zařízení pro zkoušky hořáků
Sobočík, Robert ; Hájek, Zdeněk (oponent) ; Bělohradský, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkušební zařízení pro zkoušky hořáků. Jedná se o podrobnou rešerši dostupných materiálů včetně odborné literatury a internetových stránek s cílem shromáždit veškeré dostupné informace o aktuálních hořácích a zmapovat současnou situaci na trhu. Tato práce poskytuje nové informace o zařízeních na testování hořáků a o shromažďování, zpracovávání a vyhodnocování údajů získaných v procesu testování v českých i zahraničních firmách.
|
|
| |
|
|
Vliv inertních plynů na charakteristické parametry spalování
Hudák, Igor ; Jegla, Zdeněk (oponent) ; Odstrčil, Miloslav (oponent) ; Hájek, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá výzkumem vlivu inertních plynů obsažených v alternativních plynných palivech na parametry spalovacího procesu. Mezi tato paliva patří například generátorový plyn, koksárenský plyn anebo bioplyn. Jejich energetický potenciál zůstával dlouhou dobu nevyužit, protože se z části jednalo o odpadní plyny. V porovnání s ušlechtilým palivem jako je zemní plyn se tyto plyny vyznačují rozdílnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, zejména nižší výhřevností. Na základě podmínek, které panovaly při jejich vzniku, se jejich složení může v průběhu produkce měnit. Nižší výhřevnost je dána především přítomností inertních plynů, které se přímo nezúčastňují spalování, a teplo spíše odebírají. Za určitých podmínek je tento typ paliva možné spalovat na standardních typech hořáků, ale i tak jejich provoz nemusí být zdaleka bezproblémový. Pro dosažení požadovaného výkonu jako s ušlechtilými palivy je nutné hořákem protlačit mnohem větší množství nízko-výhřevného paliva, což geometrie hořáku nemusí umožnit. Po nezbytném teoretickém úvodu, kde je zhodnocena současná situace v oblasti výzkumu plynných nízko-výhřevných paliv a přidávání inertních plynů do ušlechtilého paliva se práce věnuje problematice tvorby emisí oxidu dusíku (NOx) a shrnuje technologické postupy aplikovatelné na procesních hořácích pro potlačení jejich tvorby. Dále jsou kategorizována paliva z různých alternativních zdrojů, včetně popisu jejich složení a jejich vlastností. V souvislosti s těmito palivy byla vytvořena simulace spalování v bilančním software a byl proveden výpočet fyzikálně-chemických vlastností. Součástí práce je návrh a konstrukce dvou zařízení. Jedním z nich je experimentální směšovací stanice pro přípravu nízko-výhřevných paliv umožňující připravit palivo ze 4 různých plynů. Druhým produktem je hořák na nízko-výhřevná paliva. Nedílnou součástí práce je popis přípravy a vyhodnocení experimentálního měření. V průběhu experimentu byly do zemního plynu postupně přimíchány oxid uhličitý a dusík. Tyto plyny dokázaly snížit výhřevnost paliva až na hodnotu 10,7 MJ/mN3. Postupně byl vyhodnocen vliv inertních plynů na emise NOx, stabilitu a charakteristické vlastnosti plamene, teplotu spalin, teploty v plamenu v horizontální rovině spalovací komory a v neposlední řadě také na tepelné toky do stěny spalovací komory a termickou účinnost. Všechny zmíněné parametry byly postupně vyhodnoceny na třech typech hořáků: hořák se stupňovitým přívodem paliva, hořák se stupňovitým přívodem spalovacího vzduchu a speciálně navržený hořák na nízko-výhřevná paliva. Obecný trend byl takový, že po přidání inertního plynu do paliva dochází ke snížení teplot v plamenu a v důsledku toho i ke snížení koncentrace emisí NOx ve spalinách. Největšího snížení NOx bylo dosaženo po přidání oxidu uhličitého, přidávání dusíku mělo efekt méně výrazný. Ve velké míře však také záleží na konstrukci hořáku. Ve většině případů došlo po přidání inertního plynu do paliva ke zkrácení plamene, s čímž korespondovaly také zjištěné hodnoty tepelných toků, kdy více tepla z horkých spalin bylo do stěn komory přeneseno blíže k hořáku.
|
host ::
RSS.